Čtyři roky po metanolové aféře: Černý trh s alkoholem se zmenšil, říkají výrobci lihovin

ČTK ČTK
Aktualizováno 12. 9. 2016 12:32
Zatímco před zákazem prodeje tvrdého alkoholu, který vláda vyhlásila v září 2012, dosahoval podíl černého trhu až jedné třetiny, nyní se zmenšil na osm procent trhu. I díky tomu rostou obraty českých producentů i dovozců, přestože spotřeba klesá.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Vojtěch Marek

Praha – Černý trh s alkoholem se díky legislativním opatřením zmenšil. Loni tvořil podle odhadu výrobců lihovin zhruba osm procent trhu, před zákazem prodeje tvrdého alkoholu, který vláda vyhlásila v roce 2012, to byla více než třetina prodejůDnes to na tiskové konferenci řekli zástupci Unie výrobců a dovozců lihovin ČR (UVDL).

Podle nich by se dal ilegální trh ještě více potlačit. Navrhují, aby se nedovolená příprava lihovin stala trestným činem, v současnosti jde o přestupek. Pomoci by dle nich mělo i zavedení elektronické evidence tržeb.

"Stále se objevují na trhu v nabídce velkoobchodníků výrobky za cenu, jež je nižší než prostý součet spotřební daně a daně z přidané hodnoty," upozornil viceprezident unie Jiří Štětina.

Podle prezidenta svazu Pavla Dvořáčka černý trh existuje ze dvou důvodů. "Kvůli výši spotřební daně. A na straně poptávky stále existují spotřebitelé, kteří chtějí nakoupit co nejlevněji, vyzrát nad státem a neplatit spotřební daň," uvedl.
Zmenšení černého trhu podle výrobců dokladuje i rostoucí výběr spotřební daně z lihovin.

"Výběr spotřební daně loni i předloni meziročně stoupl o pět procent, zejména zásluhou nové legislativy a důsledného postupu celní správy," dodal Dvořáček. Podle něj loni celníci vybrali na spotřební dani z lihovin více než sedm miliard korun. Proti černému trhu by mohlo pomoci i sjednocení dozoru a povolování domácího pálení, který je nyní roztříštěný mezi ministerstva financí a zemědělství, dodal. 

Dlouhodobě spotřeba alkoholu v ČR klesá. Přesto však obraty českých producentů i dovozců rostou. Částečně je to podle unie právě díky snižování podílu černého trhu. "Můžeme spekulovat, že růst dovozů je i na úkor legálních etablovaných výrobců," dodal Štětina. Prodeje členů unie, která tvoří přibližně tři čtvrtiny českého trhu, loni vzrostly o devět procent na 29,3 milionu litrů lihovin.

Podle údajů Českého statistického úřadu předloni v průměru každý Čech vypil 173,3 litru alkoholických nápojů, v přepočtu 10,1 litru čistého lihu. Z toho v přepočtu na líh činily 2,7 litru silné lihoviny, 2,3 litru víno, pět litrů pivo.

Takzvaná metanolová kauza patří mezi nejhorší neštěstí, která Česko v posledních desetiletích postihla. První případy úmrtí po požití nelegálně vyráběných lihovin s obsahem jedovatého metylalkoholu se objevily na začátku září 2012. Poslední člověk, jehož úmrtí je s kauzou spojováno, zemřel na konci února 2014. Aféra si od září 2012 do února 2014 v Česku vyžádala 48 životů.

Vláda na vlnu úmrtí reagovala zákazem prodeje tvrdého alkoholu ve stáncích. Zákaz se týkal destilátů a tuzemáku s obsahem alkoholu od 30 procent. O dva dny později byl vydán zákaz prodeje lihovin s obsahem alkoholu od 20 procent na celém území České republiky a 20. září ministr zdravotnictví zakázal vývoz alkoholu od 20 procent z ČR. Prohibice byla zmírněna koncem září 2012. Poslední omezení padla v říjnu 2013.

Kauza přiměla stát zpřísnit pravidla pro výrobu a distribuci lihovin. Byl mimo jiné zaveden nový typ kolků pro alkohol, zákon omezil maximální velikost spotřebitelských balení tvrdého alkoholu na tři litry a z prodeje lihu a lihovin učinil koncesovanou živnost.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 24 minutami

Biden ujistil Putina o tvrdé odpovědi v případě dalšího napětí kolem Ukrajiny

Prezidenti USA a Ruska Joe Biden a Vladimir Putin dnes zhruba dvě hodiny jednali prostřednictvím videokonference. Biden ujistil Putina, v případě vojenské eskalace mezi Ruskem a Ukrajinou budou USA a spojenci reagovat tvrdými ekonomickými opatřeními. Ukrajina měla být předním tématem rozhovoru lídrů. 

Jednání začalo sedm minut po 16:00 SEČ a skončilo po zhruba dvou hodinách.

Bílý dům oznámil, že se Biden ještě v úterý spojí telefonicky s německou kancléřkou Angelou Merkelovu, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a premiéry Itálie a Británie Mariem Draghim a Borisem Johnsonem, aby je o výsledku informoval. Hovořil s nimi už v pondělí před schůzkou s Putinem a dohodli se, že zůstanou v kontaktu.

Zdroj: ČTK
před 27 minutami

The Information: Apple před lety uzavřel tajnou dohodu kvůli podnikání v Číně

Šéf americké technologické společnosti Apple Tim Cook před lety uzavřel tajnou dohodu, která potlačila hrozby pro podnikání firmy na čínském trhu výměnou za pomoc při rozvoji čínského technologického sektoru. Informoval o tom dnes server The Information s odvoláním na rozhovory a interní dokumenty Applu. Dodal, že hodnota této dohody se odhaduje na více než 275 miliard dolarů (přes šest bilionů Kč).

Cook podle serveru tuto dohodu připravil v roce 2016 při osobních schůzkách s čínskými představiteli, jejichž cílem bylo zastavit vlnu opatření čínských regulátorů namířených proti Applu.Ta spolu s negativní publicitou vedla k poklesu prodeje telefonů iPhone v Číně.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Chilský parlament schválil sňatky lidí stejného pohlaví

Chilský parlament v úterý schválil zákon, jenž umožní sňatky osob stejného pohlaví, včetně adopcí dětí těmito páry. Norma prošla během jednoho dne oběma komorami parlamentu, informovala agentura AFP. V převážně katolické Latinské Americe je manželství pro všechny legální v Kostarice, Ekvádoru, Kolumbii, Brazílii, Uruguayi, Argentině a některých mexických státech.

"Dnes je historický den, naše země schválila manželství osob stejného pohlaví. Je to další krok vpřed z hlediska spravedlnosti, z hlediska rovnosti. Uznává, že láska je láska," prohlásila po hlasování ministryně pro sociální rozvoj Karla Rubilarová.

Návrh zákona předložila chilskému parlamentu před více než čtyřmi lety tehdejší socialistická prezidentka Michelle Bacheletová. Po nástupu pravicového politika Sebastiána Piňery do čela země se však jejím návrhem zákonodárci nezabývali a pokus senátorů z loňského ledna ztroskotal na tvrdém odporu konzervativních stran vládní koalice. Letos v létě nicméně prezident Piňera vyzval k rychlému projednání normy.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Státy EU se shodly na reformě DPH, mohou zlevnit léky či ekologické produkty

Země Evropské unie budou moci snížit daň z přidané hodnoty (DPH) u většího množství produktů, než tomu bylo dosud. Na flexibilnějších pravidlech, která umožní výrazně snížit daň například u základních potravin, léků, hygienických potřeb, internetového připojení či klimaticky šetrných produktů, se dnes shodli unijní ministři financí. Sedmadvacítka navíc zavádí nejnižší daňovou sazbu do pěti procent, kterou by podle ministryně financí Aleny Schillerové mohlo Česko uplatnit například u dětských plen či dámské hygieny. Českou vládou plánovanou nulovou sazbu u energií podle nových pravidel naopak zavést nepůjde.

Evropský blok se několik let dohadoval na úpravě nevyhovujících pravidel, která vedla k tomu, že jednotlivé státy musely velmi často pracně vyjednávat výjimky pro sazby u zboží, jež považovaly za důležité. Státy se nakonec shodly na širokém seznamu položek, které budou moci země zařazovat do snížených daňových sazeb.

"Členské státy budou mít větší flexibilitu, aby jejich systémy DPH odrážely vnitrostátní politická rozhodnutí a zároveň zajistily soudržnost se společnými evropskými prioritami: zelenou a digitální transformací a samozřejmě ochranou veřejného zdraví," komentoval dnešní shodu ministrů eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni.

Podle české ministryně financí je přínosem zejména zavedení takzvané supersnížené sazby od nuly do pěti procent. "Tuto sazbu budeme moci uplatňovat na základní potraviny, dětské plenky, léky, ženské hygienické potřeby, ochranné pomůcky, přepravu osob, dodání knih či rozvod vody, což zatím nebylo ČR dovoleno," řekla po jednání Schillerová.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Seznam Zprávy: Česko musí dle Evropské komise dořešit tři body z auditu k Babišovu střetu zájmů

Česko musí podle Evropské komise dořešit ještě tři problematické body související s auditem ke střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Uvedl to v úterý server Seznam Zprávy, podle kterého to komise napsala v dopise zaslaném na konci listopadu do Česka. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které s EK o auditu za Česko jedná, serveru pouze potvrdilo přijetí dopisu. Jeho obsah nekomentovalo. Letos v dubnu EK, která je jedním z vrcholných orgánů Evropské unie, zveřejnila závěrečnou auditní zprávu. Podle ní je premiér Babiš ve střetu zájmů, neboť ovládá holding Agrofert i po vložení koncernu do svěřenských fondů a zároveň se podílí na rozhodování o rozdělování dotací EU. Babiš to popírá.

EK v souvislosti s auditem požádala české úřady o řadu preventivních a nápravných opatření, která mají zajistit dodržování zákona o střetu zájmů. V srpnu komise Česko varovala před tím, že pokud se opatření nezlepší, může zastavit evropské dotace. Z listopadového dopisu podle Seznam Zpráv vyplývá, že zůstávají nedokončené ještě tři body. Jedním je zlepšení řídících a kontrolních systémů pro rozhodování o unijních dotacích, druhým prověření splnění kritérií u několika dotací na inovace pro Agrofert a třetím prověření podpory pro firmu Lovochemie z koncernu Agrofert na inovaci technologie výroby sirných hnojiv.

Zdroj: ČTK
Další zprávy