Praha - Československá obchodní banka (ČSOB) musí opravit údaje o svém hospodaření. Dodatečně má totiž zaplatit přes čtvrt miliardy korun Fondu pojištění vkladů za vklady, které měla její pobočka na Slovensku. Ve sporu, který trvá už osm let, o tom rozhodl Obvodní soud pro Prahu 1.

Samotné dlužné pojistné činí 152 milionů korun, dalších více než 100 milionů jsou úroky od února 2007, kdy fond banku k zaplacení vyzval.

Paradoxní přitom je, že ČSOB pojištění platila – ovšem slovenskému Fondu ochrany vkladov. Domnívala se totiž, že když je pobočka v zahraničí, musí platit tam.

„Z textu zákona o bankách povinnost platit příspěvek do českého Fondu pojištění vkladů nijak neplynula,“ říká mluvčí ČSOB Martina Slavíková.

Banka se tak podle Slavíkové nikoli vlastní vinou ocitla v situaci, kdy po ní byla požadována úhrada téhož pojištění dvakrát. „To vše za situace, kdy vklady byly řádně pojištěny, a vkladatelům tedy nehrozilo žádné nebezpečí, což by mělo být hlavním principem systému pojištění vkladů,“ dodává.

Při krachu by platil český fond

Žalobu na ČSOB o dlužné pojistné podal Fond pojištění vkladů. Podstatné podle něj bylo to, že slovenská pobočka v té době neměla právní subjektivitu.

„V hypotetickém případě nesolventnosti české banky s pobočkou ve Slovenské republice by náhrady vkladů v její slovenské pobočce byly poskytovány z prostředků českého Fondu pojištění vkladů,“ argumentuje ředitelka fondu Renata Kadlecová.

Žalobu fondu zamítly jak Obvodní soud pro Prahu 1, tak odvolací Městský soud v Praze. Fond se s tím ale nespokojil a podal dovolání k Nejvyššímu soudu. A ten mu dal zapravdu.

„Text novely zákona o bankách 2002 (slovy důvodové zprávy) jednoznačně deklaruje, že tento zákon se vztahuje i na organizační složky (pobočky) tuzemských bank působící v zahraničí,“ uvedl Nejvyšší soud ve svém verdiktu v srpnu 2011, kterým rozsudky předchozích soudů zrušil.  

„Jinými slovy: systém pojištění pohledávek z vkladů se (v souladu s požadavky směrnice o systémech pojištění vkladů) vztahuje na veškeré pohledávky z vkladů u tuzemských bank bez ohledu na to, zda jde o vklady v tuzemsku, či vklady u zahraničních poboček tuzemských bank. A veškeré tyto vklady jsou také podkladem pro výpočet výše příspěvku banky do Fondu pojištění vkladů,“ vysvětlil soud.

Odvoláme se. Má to ústavní rozměr

Případ proto znovu projednával Obvodní soud pro Prahu 1. A svůj předchozí verdikt otočil. A kromě 152 milionů přikázal bance uhradit i v průměru osmiprocentní úrok. Celkem tak suma, kterou má ČSOB uhradit, přesáhla 250 milionů korun.

Jenže spor nekončí. Banka již oznámila, že se odvolá. I přesto, že předchozí stanovisko Nejvyššího soudu bude muset vzít odvolací městský soud v Praze v potaz, a nedá se tak příliš očekávat, že by verdikt otočil.

„Spor má podle našeho názoru ústavní rozměr, a proto i v případě, že bychom v odvolání neuspěli, hodláme podat proti konečnému rozhodnutí ústavní stížnost,“ uvedla mluvčí ČSOB Slavíková.

Od roku 2007 se slovenská pobočka osamostatnila a to, že pod slovenský Fond ochrany vkladov spadá, už nikdo nezpochybňuje. 

Od Slováků zpět nic nedostanou

I kdyby odvolací soudy definitivně potvrdily, že slovenský fond získal příspěvky od české banky zřejmě neoprávněně, ta už je zpět nejspíš nezíská. České soudy toto přitom vůbec neřešily. „Nejvyšší soud uvedl: byl zde konflikt zákonodárství, což ale ČSOB nezbavuje povinnosti zaplatit pojištění i do FPV. Čili Fond ochrany vkladov nezískal příspěvky neprávem,“ dodává Slavíková.

„Skutečnost, že žalovaná se (dobrovolně) účastnila (v rozsahu vkladů u její pobočky) slovenského systému pojištění vkladů, nemá pro posouzení její povinnosti platit příspěvek do Fondu pojištění vkladů žádný význam; zákon o bankách ani s touto skutečností žádné důsledky (například v podobě snížení příspěvku o podíl připadající na vklady u dotčené zahraniční pobočky) nespojuje,“ uvádí Nejvyšší soud ve svém předloňském stanovisku.