Praha - Tuzemská ekonomika si v současné době užívá zcela přirozeného růstu, věří guvernér České národní banky Miroslav Singer. „Již nejsme v tunelu, na jehož konci bychom viděli světlo, již jsme z tunelu venku,“ uvedl na konferenci k současnému stavu české a evropské ekonomiky, kterou pořádala společnost Citibank.
Česká ekonomika zažila podle něj dramatický obrat k lepšímu. „Co klesalo a mělo růst, teď roste, co rostlo a nemělo růst, například nezaměstnanost, tak klesá, a co rostlo málo, roste rychle,“ shrnuje.
Ekonomika nyní podle něj roste zdravě ve všech oblastech. „Investuje se, stoupá spotřeba vlády, což není v situaci ekonomiky, která jde nahoru, překvapivé, a samozřejmě roste i spotřeba domácností,“ vyjmenovává Singer. Díky tomuto vývoji se tuzemsko dostalo ze situace, kdy byl HDP nižší než před recesí.
Zároveň připomněl, že jednou třetinou přispělo k loňskému růstu HDP oslabení koruny v listopadu 2013, kdy ČNB oznámila, že bude držet korunu nad 27 Kč za euro. Bez zásahu by podle něj Česko na konci roku 2014 zažívalo dvouprocentní deflaci. Intervenci ČNB ocenil i generální ředitel Citi Česká republika Michal Nebeský. „Byl to standardní krok, učebnicová ukázka toho, jak se má chovat centrální banka,“ prohlásil.
Kurzová intervence byla podle Singera pro Česko také účinnější než například záporná depozitní sazba, se kterou má zkušenost například Dánsko či Evropská centrální banka. „Zvláště proto, že má neomezený potenciál, zatímco u negativní sazby víte, že nemůžete jít úplně pod jedno procento,“ dodává.
Zvenku nás vnímají lépe
Pokud jde o pozici České republiky v Evropě, tak je podle Singera nyní „poměrně v pohodě“. Guvernér také dodává, že zvnějšku je Česko podle jeho názoru vnímáno lépe než zevnitř.
Jak ale dodává výkonný ředitel Americké obchodní komory Weston Stacey, je potřeba si uvědomit, že Česko už si nekonkuruje jen se Slovenskem, Maďarskem či Rumunskem, ale s Rakouskem a dalšími západními zeměmi. „Není tu přitom žádný kouzelný náboj, který by jednorázově pomohl, jako třeba investiční pobídky či privatizace bank. Výhodou české ekonomiky je ale její flexibilita,“ shrnuje.
Největší brzdou české ekonomiky je podle účastníků konference politická regulace ekonomiky a současné podnikatelské prostředí. Podle Singera jde typicky třeba o nejistotu, zda zůstanou stejná pravidla.
Přistěhovalci? Požehnání, ne kletba
K největším rizikům pro evropskou ekonomiku patří podle hlavního ekonoma skupiny Citi Willema Buitera situace na trhu práce. Jednak celková „zlenivělost Evropy“, dále vysoká míra nezaměstnanosti, včetně té dlouhodobé či nezaměstnanosti mladých. „Nebezpečím je tedy ztráta budoucí generace,“ říká.
Stejně tak Evropě škodí vysoká ochrana existujících pracovních míst. Podle něj funguje na principu „last-in, first-out“, tedy prvotní propuštění těch zaměstnanců, kteří nastoupili do práce jako poslední.
Co naopak Evropě pomáhá, je podle něj přistěhovalectví. „Evropa podle mě nemá možnost kontrolovat legální či nelegální migraci, což jí ale umožňuje větší dynamiku a rozvoj,“ říká.
I když Unie imigranty nebude chtít, přijdou podle Buitera do Evropy tak jako tak, ať už ze severní Afriky, či Blízkého východu. „Mohou s tím souviset i sociální problémy, ale zároveň jde o pomoc ekonomice,“ říká. Společnost by se proto měla naučit vnímat migraci jako požehnání a výhodu, a ne jako kletbu.
Hrozí první z více kroků zpět
Evropská unie, speciálně eurozóna, je aktuálně ohrožena řeckým bankrotem. „To by pravděpodobně vedlo ke kapitálovým kontrolám, bankovním dovoleným a pravděpodobně k návratu k nové drachmě,“ uvádí s tím, že Grexit by měl další nepříjemné následky.
„Nejde jen o další možné odchody,“ připomíná možné odtržení Katalánska od Španělska nebo vystoupení Velké Británie z Evropské unie. „Zároveň by šlo o první zpětný krok v evropském integračním procesu,“ zdůrazňuje a doufá, že se Řecko se zbytkem eurozóny stále ještě zvládnou dohodnout na řešení, a bankrot tak odvrátí.
Německá kancléřka Angela Merkelová, která se výrazně angažuje ve vyjednávání o řecké záchraně, si podle něj totiž nebude přát být zmíněná v historických učebnicích jako někdo, kdo způsobil rozpad měnové unie.
