Finanční trh podle analytika Generali Investments Radomíra Jáče zvýšení základní úrokové sazby o tři čtvrtiny procentního bodu očekával. "Jde o další krok v sérii zvyšování úrokových sazeb, kterým chce bankovní rada zabránit dlouhodobějšímu nárůstu inflačních očekávání v ekonomice," komentoval to Jáč.
Dopad zvýšení úrokových sazeb se podle Jáče na ekonomice v plné míře projeví s odstupem čtyř až šesti čtvrtletí. Čtvrteční zpřísnění měnové politiky tak bude na inflaci působit nejvýrazněji až v průběhu roku 2023.
Také analytik Tomáš Volf ze společnosti Citfin očekává, že inflace letos i přes kroky ČNB dál poroste. "Za leden převýší sedm procent a během roku půjde výrazně výš. Ceny navíc zrychlují své tempo růstu. Česká národní banka bojuje s růstem cen energií, vstupů do výroby či mezinárodní dopravou vyššími sazbami, ty ovšem na zahraniční vlivy nemají dopad," uvedl.
ČNB zvýšila základní sazbu o více než 0,25 procentního bodu už počtvrté v řadě. Důvodem je právě rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace dál rychle poroste.
⚖ Bankovní rada #ČNB na svém dnešním jednání zvýšila dvoutýdenní repo sazbu (2T repo sazbu) o 0,75 procentního bodu na 4,50 %. Současně rozhodla o zvýšení diskontní sazby ve stejném rozsahu na 3,50 % a lombardní sazby na 5,50 %.#urokovesazby pic.twitter.com/rIoebfwyrO
— Česká národní banka (@CNB_cz) February 3, 2022
Vyšší sazba ale současně zdražuje úvěry včetně hypotéčních. "Boj s inflací má i svou stinnou stránku. Vysoké úrokové sazby budou tlumit ekonomický růst. Výrazně se prodraží úvěry, což dolehne hlavně na lidi, kteří si před pěti lety vzali hypotéku s nízkou úrokovou sazbou a nyní ji budou muset refinancovat s více než dvojnásobnou úrokovou sazbou," upozornil analytik BH Securities Štěpán Křeček.
Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler očekává, že hypoteční sazby budou postupně směřovat k 5,5 procentu a po loňském rekordu se objem hypoték propadne o desítky procent.
"Loni banky a stavební spořitelny poskytly domácnostem zcela mimořádný počet hypoték v objemu bezmála 380 miliard korun, oproti roku 2020 šlo o nárůst o 70 procent. Letos je zřejmé, že se zájem o hypotéky z důvodu vyšších úrokových sazeb, zpřísněných pravidel ČNB a nadstandardně vysokým cenám nemovitostí propadne. Meziroční pokles se bude pohybovat v desítkách procent," odhaduje Seidler.
Také partner poradenské skupiny Moore Czech Republic Petr Kymlička upozornil, že zvýšení sazeb povede ke zdražení úvěrů a hypoték, a tedy zhoršení přístupu k financování pro podniky i fyzické osoby.
Co jsou sazby ČNB a jak ovlivňují cenu peněz
- Stanovením základní úrokové sazby centrální banka ovlivňuje vývoj úrokových sazeb v ekonomice. Výše úrokových sazeb ČNB je také jedním z faktorů, které ovlivňují kurz koruny vůči cizím měnám. Za vyhlašovanou sazbu přebírá Česká národní banka při takzvaných repo operacích od komerčních bank přebytečné finance, které jim vrací navýšené o úrok. Standardně jde o dvoutýdenní obchody, v některých případech se provádějí i transakce s dobou splatnosti kratší než 14 dní. Kromě těchto dlouhodobějších obchodů centrální banka umožňuje bankám uložit si u ní přebytečné peníze přes noc.
- Pro oba případy obchodů - tedy pro dvoutýdenní repo operace (2T repo sazba) i pro uložení peněz přes noc (depozitní facilita, diskontní sazba) - stanovila Česká národní banka od listopadu 2012 úrokovou sazbu 0,05 procenta. V srpnu 2017 zvýšila dvoutýdenní sazbu na 0,25 procenta a do února 2020 ji postupně zvyšovala o 0,25 procentního bodu až na 2,25, poté klesala až na 0,25 v květnu 2020 a následně ji ČNB opět zvyšovala.
- Diskontní sazba od listopadu 2012 rovněž do loňského února rostla až na 1,25, následně klesala až na 0,05 loni v březnu, letos 1. října vzrostla na 0,50 a nyní ji ČNB zvýšila.
- Třetí důležitá úroková sazba, lombardní, za kterou si banky od ČNB přes noc peníze půjčují, byla od listopadu 2012 0,25 procenta, poté do února 2020 rostla až na 3,25 a po poklesu až na 1,00 loni v květnu opět rostla.
- Výše základní úrokové sazby od vzniku ČR z dlouhodobého hlediska klesala, vyskytla se ale i období výrazného růstu. 2T repo sazba byla vyhlášena poprvé v prosinci 1995 ve výši 11,3 procenta (do té doby ČNB používala diskontní sazbu, jež v lednu 1993 činila 9,5 procenta). Nejvyšší byla v červnu 1997, kdy krátkodobě byla 39 procent. V prosinci 1998 klesla pod hranici deseti procent, v listopadu 2001 pod pět procent a v prosinci 2009 činila jedno procento.
- To, že ČNB kvůli dlouhodobě nízkým úrokům nemohla používat pro dosažení stanoveného dvouprocentního inflačního cíle svůj standardní nástroj, tedy úrokové sazby, byl jedním z důvodů, proč centrální banka v listopadu 2013 zahájila devizové intervence. Ve snaze předejít deflaci tak oslabila korunu a zhruba tři a půl roku udržovala její kurz nad 27 korunami za euro. Režim devizových intervencí ukončila ČNB začátkem dubna 2017.
- Cenu peněz v ekonomice kromě úrokových sazeb České národní banky určuje PRIBOR (z anglického Prague Inter Bank Offered Rate). Je to úroková sazba, za kterou si banky navzájem poskytují úvěry na českém mezibankovním trhu. Často se používá jako referenční sazba, od které se odvíjí výše úroků u hypoték a dalších úvěrů pro občany a firmy. Výška sazby PRIBOR se liší podle toho, na jak dlouho se peníze půjčují. Její výše reaguje na sazby centrální banky.
- PRIBOR je nejnižší pro jednodenní obchody, s prodlužujícím se trváním obchodu roste.
Růst sazeb je podle expertů naopak dobrá zpráva pro ty, kteří mají peníze na spořicích účtech a termínovaných vkladech. Investiční stratég Jan Sušánka ze společnosti Sušánka & partneři se domnívá, že se dá očekávat růst úroku na úroveň 3,5 až čtyři procenta.
Ekonomy čtvrteční rozhodnutí centrální banky nepřekvapilo. Úrokové sazby se ale podle nich už přiblížily svému vrcholu a jejich další výrazný růst už spíš neočekávají.
Analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht na příštím březnovém zasedání počítá s dalším navýšením repo sazby o 0,25 procentního bodu na 4,75 procenta, čímž by podle něj měl být dosažen vrchol.
Ve druhé polovině roku předpokládá první snižování úrokových sazeb. "Hlavní slovo zde bude mít vývoj inflace. Klíčový bude nejen start a tempo zvolňování inflace, ale i její samotná struktura," poznamenal.
Analytik Komerční banky Martin Gürtler očekává snížení sazeb koncem roku. "Na konci letošního roku by mohla centrální banka začít sazby opět snižovat zpět ke 2,5 procenta, jejichž dosažení čekáme v první polovině příštího roku," řekl Gürtler.
