Podle Coeurého se země bývalého komunistického bloku na východním okraji EU i tři desetiletí po pádu železné opony stále snaží dohnat bohatší země a některé populistické strany se stávají více nepřátelské vůči unii, i když podpora EU zůstává široká.

"Pokud zde nebude důvěryhodný výhled toho, že země s nižšími příjmy to brzy doženou, je zde riziko, že lidé žijící v těchto zemích se začnou ptát na pravé výhody členství v EU nebo v měnové unii," uvedl Coeuré. "Takové pochybnosti by byly zvláště znepokojivé v nestabilním světě, ve kterém v současnosti žijeme."

Důvěra v EU klesá v některých zemích východní Evropy, jako je Maďarsko a Bulharsko. Převážná většina obyvatel východních členských zemích EU však stále uvádí, že jejich země těží z členství, ukázal výzkum provedený EU.

Související

Češi už si nakoupí víc než Řekové. V kupní síle poskočili o tři příčky nahoru

Hlavními problémy podle Coeura jsou velký pokles dynamiky růstu produktivity a nedostatek kapitálu. Dál se snižuje také míra investic a hrozí, že propad přímých zahraničních investic možná nebude dočasný, jak si někteří myslí, protože firmy teď přehodnocují možnosti, jak investovat, upozornil Coeuré.

HDP na obyvatele podle parity kupní síly (EU = 100):

Zdroj: Eurostat

Podle makroekonomické prognózy ministerstva financí se však Česku daří v přibližování se výkonu HDP starým zemím EU dobře. "Díky stabilnímu hospodářskému růstu by relativní ekonomická úroveň ČR měla postupně dosáhnout až 85 procent průměru zemí 19 zemí eurozóny v roce 2019," uvedlo v pondělí MF. Česko je na tom v tomto směru dlouhodobě lépe než Polsko, Maďarsko, Slovensko nebo Portugalsko. 

Související

Česko dohání v síle ekonomiky eurozónu. Zbytek V4 nechává daleko za sebou

Kvůli rostoucím mzdám v současnosti firmy více spoléhají na automatizaci, která by nahradila pracovní sílu. Zjednodušují také své hodnotové řetězce, aby omezily rizika narušení celého procesu od výroby až po distribuci konečnému zákazníkovi, což snižuje potřebu investovat na východě.

Podle Coeura Evropa může a měla by pomoci třemi způsoby. Za prvé je to poskytnutím trhu, který umožní, aby rozvoj nových průmyslových odvětví byl ziskový. Za druhé směrováním financí do sektorů a zemí, kde může být kapitál využit co nejproduktivněji. A za třetí poskytnutím přímé finanční pomoci, která by posílila sbližování, a podporou reformních snah jednotlivých národních vlád, uvedla agentura Reuters.