Čí jsou Arcibiskupské vinné sklepy? Spor se vrací na začátek

Tomáš Fránek
20. 3. 2014 6:10
O jedinečné značce už patnáctkrát rozhodovaly Úřad průmyslového vlastnictví a soudy včetně Nejvyššího správního.
Foto: Jaroslav Jiřička

Brno – Ani po deseti letech není jasné, zda ze seznamu ochranných známek zmizí značka Arcibiskupské vinné sklepy. Spor o jedinečnou značku vína už patnáctkrát rozhodovaly Úřad průmyslového vlastnictví a soudy. Nejvyšší správní soud nyní případ vrátil k novému projednání Městskému soudu v Praze.

Proti sobě stojí podnikatel Jaroslav Grmolec a společnost Arcibiskupské zámecké víno Kroměříž, v níž má 70procentní podíl olomoucké arcibiskupství. Firma ovládaná církví se snaží vymazat z rejstříku dvě značky Arcibiskupské vinné sklepy, které si nechal zaregistrovat právě Grmolec.

Grmolec v roce 1994 založil společnost Arcibiskupské vinné sklepy na výrobu mešního vína v Kroměříži. Dvacetiprocentní podíl v ní nabídl olomouckému arcibiskupství, později se podíl arcibiskupství ve firmě zvětšil na 40 procent.

Obchodní spor v kazatelnách

Roku 2001 ale arcibiskupství založilo novou, vlastní společnost. Obvinilo Grmolce, že v kroměřížských sklepech platí pozdě nájem, a dalo mu výpověď. Arcibiskupství ve své nové firmě používalo skoro stejné etikety a grafiku, jen z názvu vynechalo slovo "vinné".

V únoru 2002 dokonce četli kněží z kazatelen list arcibiskupa Jana Graubnera, v němž označil Grmolcovu firmu za "problémovou" a "vrhající stín na církev".

Grmolec, který svoji společnost přesunul do jihomoravských Hovoran, ale dosáhl u soudů toho, že se arcibiskupská společnost musela přejmenovat, a nyní tak používá název Arcibiskupské zámecké víno Kroměříž.

Grmolec si dvě značky Arcibiskupské vinné sklepy nechal zaregistrovat v roce 2002, Úřad průmyslového vlastnictví mu o dva roky později vyhověl. To se ale nelíbilo společnosti vlastněné církví. „Přihláška byla podána v době, kdy Jaroslav Grmolec nepodnikal v prostorách arcibiskupského zámku v Kroměříži, a k jejímu zápisu do rejstříku ochranných známek došlo jeden den před jeho vyloučením ze společnosti,“ uvedli právní zástupci firmy vlastněné olomouckým arcibiskupstvím.

Úřad průmyslového vlastnictví vydal dvě rozdílná rozhodnutí. Odmítl prohlásit značky patřící Grmolcově firmě za neplatné od začátku (Grmolec v době podání žádosti o ochranu v Kroměříži působil). Do budoucna ale využívání značky Arcibiskupské vinné sklepy Grmolcovi úřad zakázal. „Lidé mohou nabýt mylného dojmu, že se na výrobě vína podílí některé z českých arcibiskupství nebo nad daným výrobkem převzalo patronát,“ rozhodl šéf známkového úřadu Josef Kratochvíl.

Posuďte to znovu a důkladně

Případem se tak musel zabývat Městský soud v Praze. Ten našel v rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví chyby v posuzování důkazů v neprospěch Grmolce a chtěl mu případ vrátit k novému projednání. Úřad se ale obrátil na Nejvyšší správní soud a ten nyní rozhodl, že naopak případ musí důkladně posoudit soudci v Praze.

Městský soud v Praze tak musí znovu pečlivě prověřit, zda Grmolec zapisoval značky takzvaně v dobré víře – tedy že nechtěl těsně před svým odchodem poškodit arcibiskupskou firmu. Soudci v Praze také nijak podrobně nezkoumali skutečnost, že v případě značek byla vydána dvě rozdílná rozhodnutí.

Na definitivní verdikt ve sporu, který ani jedna ze stran nechtěla komentovat, se tedy stále čeká.

Kdo může vyrábět mešní víno?

Grmolec a církev se dostali do sporu nejenom kvůli názvu, soudili se také o právo vyrábět v Česku mešní víno.

Podle zákona je povolení k výrobě mešního vína v pravomoci České biskupské konference. A biskupové jej Grmolcovi odmítli bez zdůvodnění udělit.

Soud ale potvrdil, že povolení k výrobě mešního vína je věcí církve. "Je plně na úvaze dané církve, o jaké podmínky (při povolování výroby mešního vína) se bude jednat a jak bude jejich splnění posuzováno," rozhodl senát Nejvyššího správního soudu pod vedením soudce Vojtěcha Šimíčka.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

Jednání ČR a Polska o dolu Turów budou pokračovat ve středu. Sejdou se experti i ministři, řekl Brabec. Doufá, že setkání přinese významný posun

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Babiš chce stanovit vrchní hranici emisních povolenek, oznámil po schůzce se Zemanem

Premiér Andrej Babiš (ANO) se vyslovil pro stanovení horní hranice ceny emisních povolenek. Po pondělní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem na lánském zámku ministerský předseda novinářům řekl, že se bude snažit o to, aby o záležitosti jednala Evropská unie. Měla by podle Babiše využít příslušný článek směrnice o povolenkách.

Studie Evropské komise z loňského roku podle premiéra uváděla, že cena povolenek v roce 2025 by měla být 26 eur a v roce 2030 pak 30 eur a o pět let později 50 eur. "Skutečnost je taková, že dnes se emisní povolenky obchodují za 60 eur. Jsou předmětem spekulativního kapitálu," řekl Babiš. Jejich cena má podle něho přímý dopad na energetické a průmyslové firmy a na cenu elektřiny.

Babiš bude chtít, aby evropští lídři na neformálním summitu 5. a 6. října aktivovali článek povolenkové směrnice, který podle premiéra předpokládá, že cenový výkyv je nutné řešit. Soudí, že členské státy by měly stanovit cenový koridor. "To znamená, že by mělo být určené zastropování emisních povolenek," uvedl premiér.

Míní, že na summitu by se mělo diskutovat také o společném nákupu zemního plynu v souvislosti s naplněností zásobníků a jeho rostoucí cenou

Zdroj: ČTK
Další zprávy