Brno – Ani po deseti letech není jasné, zda ze seznamu ochranných známek zmizí značka Arcibiskupské vinné sklepy. Spor o jedinečnou značku vína už patnáctkrát rozhodovaly Úřad průmyslového vlastnictví a soudy. Nejvyšší správní soud nyní případ vrátil k novému projednání Městskému soudu v Praze.
Proti sobě stojí podnikatel Jaroslav Grmolec a společnost Arcibiskupské zámecké víno Kroměříž, v níž má 70procentní podíl olomoucké arcibiskupství. Firma ovládaná církví se snaží vymazat z rejstříku dvě značky Arcibiskupské vinné sklepy, které si nechal zaregistrovat právě Grmolec.
Grmolec v roce 1994 založil společnost Arcibiskupské vinné sklepy na výrobu mešního vína v Kroměříži. Dvacetiprocentní podíl v ní nabídl olomouckému arcibiskupství, později se podíl arcibiskupství ve firmě zvětšil na 40 procent.
Obchodní spor v kazatelnách
Roku 2001 ale arcibiskupství založilo novou, vlastní společnost. Obvinilo Grmolce, že v kroměřížských sklepech platí pozdě nájem, a dalo mu výpověď. Arcibiskupství ve své nové firmě používalo skoro stejné etikety a grafiku, jen z názvu vynechalo slovo "vinné".
V únoru 2002 dokonce četli kněží z kazatelen list arcibiskupa Jana Graubnera, v němž označil Grmolcovu firmu za "problémovou" a "vrhající stín na církev".
Grmolec, který svoji společnost přesunul do jihomoravských Hovoran, ale dosáhl u soudů toho, že se arcibiskupská společnost musela přejmenovat, a nyní tak používá název Arcibiskupské zámecké víno Kroměříž.
Grmolec si dvě značky Arcibiskupské vinné sklepy nechal zaregistrovat v roce 2002, Úřad průmyslového vlastnictví mu o dva roky později vyhověl. To se ale nelíbilo společnosti vlastněné církví. „Přihláška byla podána v době, kdy Jaroslav Grmolec nepodnikal v prostorách arcibiskupského zámku v Kroměříži, a k jejímu zápisu do rejstříku ochranných známek došlo jeden den před jeho vyloučením ze společnosti,“ uvedli právní zástupci firmy vlastněné olomouckým arcibiskupstvím.
Úřad průmyslového vlastnictví vydal dvě rozdílná rozhodnutí. Odmítl prohlásit značky patřící Grmolcově firmě za neplatné od začátku (Grmolec v době podání žádosti o ochranu v Kroměříži působil). Do budoucna ale využívání značky Arcibiskupské vinné sklepy Grmolcovi úřad zakázal. „Lidé mohou nabýt mylného dojmu, že se na výrobě vína podílí některé z českých arcibiskupství nebo nad daným výrobkem převzalo patronát,“ rozhodl šéf známkového úřadu Josef Kratochvíl.
Posuďte to znovu a důkladně
Případem se tak musel zabývat Městský soud v Praze. Ten našel v rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví chyby v posuzování důkazů v neprospěch Grmolce a chtěl mu případ vrátit k novému projednání. Úřad se ale obrátil na Nejvyšší správní soud a ten nyní rozhodl, že naopak případ musí důkladně posoudit soudci v Praze.
Městský soud v Praze tak musí znovu pečlivě prověřit, zda Grmolec zapisoval značky takzvaně v dobré víře – tedy že nechtěl těsně před svým odchodem poškodit arcibiskupskou firmu. Soudci v Praze také nijak podrobně nezkoumali skutečnost, že v případě značek byla vydána dvě rozdílná rozhodnutí.
Na definitivní verdikt ve sporu, který ani jedna ze stran nechtěla komentovat, se tedy stále čeká.
Kdo může vyrábět mešní víno?
Grmolec a církev se dostali do sporu nejenom kvůli názvu, soudili se také o právo vyrábět v Česku mešní víno.
Podle zákona je povolení k výrobě mešního vína v pravomoci České biskupské konference. A biskupové jej Grmolcovi odmítli bez zdůvodnění udělit.
Soud ale potvrdil, že povolení k výrobě mešního vína je věcí církve. "Je plně na úvaze dané církve, o jaké podmínky (při povolování výroby mešního vína) se bude jednat a jak bude jejich splnění posuzováno," rozhodl senát Nejvyššího správního soudu pod vedením soudce Vojtěcha Šimíčka.
