Český paradox: Za růstem HDP stojí pomalé čerpání peněz z EU

Tereza Holanová Tereza Holanová
28. 8. 2015 15:45
Pomáhá také to, že domácnosti nakupují více než v Německu. Česká ekonomika navíc rostla v minulých letech pomaleji a teď toto "zpoždění" dohání.
Ekonomický růst. Ilustrační foto
Ekonomický růst. Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Praha - Česká ekonomika se "utrhla" a už druhé čtvrtletí rostla výrazně rychleji než zbytek Evropské unie. Pro srovnání, zatímco v celé EU se podle Eurostatu ve druhém kvartálu zvýšil hrubý domácí produkt meziročně o 1,6 procenta, v Česku činil růst 4,4 procenta.

Údaje o HDP pro šest zemí z osmadvaceti sice ještě chybí, rozdíl mezi Českem a zbytkem unie je ale markantní.

Finská ekonomika meziročně o procento klesla, dalších deset zemí rostlo o méně než dvě procenta, Slovensko rostlo o 3,1 procenta a Polsko o 3,6 procenta. Největší evropský trh a také hlavní motor české ekonomiky Německo hlásí růst o pouhých 1,6 procenta.

Čtyřprocentní růst by se přitom měl v Česku udržet i ve zbytku roku, slibují experti. Změnit by to podle nich zatím neměly ani výkyvy na čínských burzách.

"Aktuální situace zatím není akutní. Nešířil bych paniku v tom, že by měl okamžitě propadnout německý export a tím i český," myslí si analytik Home Credit Michal Kozub s tím, že jde ovšem o velké riziko, které není radno podceňovat.

Pomáhá čerpání evropských peněz

Za mimořádný růst vděčí Česko paradoxně hlavně své neschopnosti čerpat včas evropské dotace. Kvůli problémům s využíváním peněz z eurofondů totiž může podobně jako Slovensko a Rumunsko dočerpat peníze z rozpočtového období pro roky 2007 až 2013 až do konce tohoto roku.

K dokončování spousty projektů tak dochází až teď, na poslední chvíli. Patrné je to třeba na českých silnicích, kde kvůli velkému množství oprav výrazně přibylo uzavírek.

"Šturmování (tedy dodělávání na poslední chvíli, pozn. red.) ohledně fondů EU probíhá v Česku ve vyšší míře než jinde," říká hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

"Zmíněné stavebnictví je obrovskou oblastí, která dokáže absorbovat velký počet uchazečů o práci," vysvětluje Kozub, jak se čerpání dotací projevuje na růstu HDP. S růstem zaměstnanosti se zvyšují příjmy, a spotřebitelé tak mohou více utrácet za zboží a služby - což bylo patrné už nyní.

Výdaje domácností meziročně rostly o 3,1 procenta a celkovému růstu HDP o 4,4 procenta přispěly 1,5 procentního bodu. Například v Německu přitom růst spotřebitelské poptávky tak silný není, upozorňuje Kozub.

Jak navíc připomíná hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler, řada evropských zemí měla daleko rychlejší a stabilnější návrat k růstu už po krizi z roku 2009. "Česko tak do jisté míry spíše dohání, co zameškalo v posledních několika letech," říká.

Standard kupní síly

Toto měřítko se snaží zohlednit cenové rozdíly mezi státy. Za každou jednotku si tak spotřebitel ve všech zemích může dovolit stejné množství zboží a služeb.

Opět doháníme Evropu

Díky rychlejšímu růstu se ale po několika letech útlumu opět daří "sbližování" s Evropskou unií. Zatímco po roce 2010 se český HDP zastavil na 79 procentech evropského průměru, v loňském roce se HDP na osobu vyjádřený ve standardu kupní síly vrátil na 84 procent průměru.

Podle ekonoma poradenské společnosti Deloitte Davida Marka se v letošním roce toto číslo dál zvyšuje.

To, že Česko nyní roste rychleji než zbytek Unie, ovšem neznamená, že by se rychleji zvyšovala i životní úroveň.

Samotný HDP vypovídá jen o tom, co se v tuzemsku vyrobilo či spotřebovalo, ale nezahrnuje už další ukazatele, které mají na kvalitu života vliv. Třeba jak je obtížné najít práci, data o trestných činech, zdraví obyvatel nebo znečištění prostředí. "Takže rostoucí HDP neznamená a priori zlepšení, ale dává tomu prostor, aby mohlo nastat,“ říká Kozub. Pokud se totiž ekonomice daří, tak se pravděpodobnost, že vzrostou také investice do bezpečnosti či zdravotnictví, zvyšuje.

Příští rok růst zpomalí

Minimálně čtyřprocentní růst potrvá v tuzemsku podle expertů i ve zbylých dvou čtvrtletích tohoto roku. "Česká ekonomika tak napálila první půlku roku, že může ve zbytku roku jen zvolna vyklusávat a meziroční tempo se udrží nad čtyřmi procenty," myslí si analytik Raiffeisenbank Michal Brožka.

Ke zpomalení by mělo dojít v roce 2016, až skončí současné dočerpávání eurodotací. Jak navíc připomíná Sobíšek, statistici budou srovnávat růst HDP s letošními vysokými čísly, takže už bude složitější dosáhnout podobně oslňujících výsledků. "Růst tedy může zpomalit pod 2,5 procenta, přestože zůstane ekonomická situace Česka velmi dobrá," uvádí.

Zároveň se sníží současná "zběsilá" spotřeba domácností. "To, co roky odkládaly, již budou mít a nebude potřeba výrazně jednorázově investovat," míní Kozub.

Co by znamenalo zpomalení Číny

Na letošní čtyřprocentní růst by podle analytiků zatím neměly mít vliv ani turbulence v Číně. Ty by tuzemskou ekonomiku zasáhly až v případě, že by výrazně klesla čínská poptávka po německém vývozu, na který jsou silně napojení i čeští dodavatelé.

"Na první pohled to sice není vidět, ale zahraniční obchodní partneři Německa jsou vlastně klíčoví pro nás," připomíná Kozub. Pro Česko by podle něj byl například zásadní propad ve strojírenství. "České firmy tu dodávají velkou řadu komponent pro německé exportéry. Jsou to oblasti od subdodávek do automobilů, lodí, elektráren a energetiky obecně až po specializované přístroje v rámci elektrotechniky," vyjmenovává.

K poklesu zájmu o dovoz z Německa by podle Sobíška mohlo dojít až v případě, že by čínský růst zpomalil z očekávaných sedmi procent na pět. Německý i český vývoz by pak klesly zhruba o procentní bod a celý český HDP odhadem o 0,3 procentního bodu. "Čína je velkou neznámou, ale nemyslím, že zabrzdí natolik rychle, aby stáhla českou ekonomiku pod čtyřmi procenty už letos," doufá ale Brožka.

 

Právě se děje

Další zprávy