Oteplování je pro českou ekonomiku plus, míní studie. Optimum je 15,1 stupně Celsia

ČTK ČTK
14. 9. 2020 13:43
Zvýšení průměrné roční teploty bude mít na českou ekonomiku převážně pozitivní dopad. V nejmírnějším scénáři vývoje koncentrace skleníkových plynů v atmosféře bude HDP na osobu v Česku na konci 21. století o 0,3 procenta vyšší než při dnešních klimatických podmínkách. Vyplývá to z analýzy Ekonomie změny klimatu od společnosti Deloitte.
Kouř, globální oteplování, emise - ilustrační foto.
Kouř, globální oteplování, emise - ilustrační foto. | Foto: ČTK

"Změna klimatu má dalekosáhlé nepříznivé dopady na přírodní systémy i lidskou společnost. V ekonomické rovině se změna klimatu týká primárně zemědělské produkce. Nicméně vliv je a bude patrný v celé řadě dalších odvětví, například v dopravě, energetice, turistickém ruchu nebo stavebnictví," uvedl spoluautor studie a hlavní ekonom Deloitte David Marek.

V případě "nejteplejšího" scénáře by HDP v ČR na osobu v roce 2096 bylo proti současným podmínkám vyšší o 1,1 procenta. Na první pohled se to může zdát málo, kumulovaný dopad od roku 2020 do konce století by ovšem činil 8,6 procenta v nejmírnějším scénáři a až 25 procent ve scénáři nejrychlejšího oteplování, uvádí studie.

Podle ní by pouze zemědělství v "nejteplejším" scénáři v Česku muselo čelit negativním dopadům.

Na celosvětové úrovni by v průměru měly být podle uvedené studie ekonomické dopady ve všech scénářích také pozitivní. Hospodářské dopady se ale při detailnějším pohledu na různé regiony podle podnebných pásů výrazně liší, uvádí dále.

"Z ekonomického pohledu je optimální průměrná roční teplota 15,1 stupně Celsia. V zemích s vyšší teplotou by měly převažovat negativní efekty očekávaných klimatických změn. Naopak země s chladnějším podnebím se mohou těšit, že postupné oteplování sníží náklady spojené se zimním ročním obdobím," upozornil spoluautor studie a ekonom Deloitte Václav Franče.

Globální oteplování tedy způsobí podle analýzy nejvíce potíží africkým a arabským zemím, zejména Mali, Mauretánii, Nigeru, Kataru, Kuvajtu, Spojeným arabským emirátům, Burkině Faso, Súdánu, Bahrajnu a Čadu.

Z rostoucích teplot by měly naopak nejvíce těžit Rusko, Kanada, Mongolsko, Finsko, Kyrgyzstán, Norsko, Tádžikistán, Švédsko, Island a Severní Korea.

Studie Deloitte se zaměřila i na výhody a nevýhody různých přístupů k omezení emise skleníkových plynů do ovzduší. Pokrok vývoje technologií obnovitelných zdrojů energie a elektromobility výrazně snižuje náklady a činí je dostupnými i v rámci české ekonomiky. Obtížnější je prosadit je politicky, protože povedou dočasně k nárůstu cen energií, dodává analýza.

Video: Tropy za polárním kruhem? Je to časovaná bomba, změní to i počasí u nás, říká Šabacká

Jeden den s vysokou teplotou by nebyl problém, ale je zarážející, že tahle teplá vlna trvá už od prosince, říká vedoucí Centra polární ekologie. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Sjezd v Kitzbühelu se dnes kvůli počasí nepojede

V Kitzbühelu se dnes lyžaři na start slavného sjezdu nepostaví. Pořadatelé závod Světového poháru na Hahnenkammu zrušili vzhledem k nepříznivým povětrnostním podmínkám a ke stavu obávané sjezdovky Streif. Začátek byl naplánován na 11:30, ale jury a Mezinárodní lyžařská federace FIS hned po ranní inspekci rozhodly kvůli sněžení, dešti a mlze o zrušení závodu.

Během poledne se rozhodne o zbylém programu závodního víkendu. Podle aktuálního plánu je v neděli na programu superobří slalom.

Dnes se měl na Hahnenkammu jet klasický závod po páteční předehře, kterou představovala náhrada za neuskutečněný sjezd ve Wengenu. Z vítězství se radoval Švýcar Beat Feuz, závod ale zastínily dva těžké pády a nakonec se kvůli silnému větru dostalo na trať jen 30 lyžařů, tedy minimální počet pro započítání výsledků.

Zdroj: ČTK
Další zprávy