"U jádra jsme zaspali dobu. Temelín už jsme mohli stavět," řekl Babiš. "My to musíme prosadit. I kdybychom měli porušit evropské právo. Bezpečnost energetická je pro nás priorita," doplnil. Podrobnosti o tom, jaká právní ustanovení by mohla být narušena, neuvedl.
V minulosti se u dvou záměrů na stavbu jaderných elektráren objevilo podezření, že porušují evropské právo, konkrétně ustanovení o zakázané státní podpoře. Jak v případě britské elektrárny Hinkley Point, kterou staví francouzská společnost EDF, tak u maďarské elektrárny Paks, kterou staví ruská firma Rosatom, ale Evropská komise rozhodla, že se státy nedovolené podpory nedopustily.
V obou případech Rakousko, které jadernou energetiku jako takovou odmítá, napadlo rozhodnutí Evropské komise u Soudního dvora EU. Ten loni potvrdil rozhodnutí komise v případě elektrárny Hinkley Point. V případě Pakse, kde se na stranu Rakouska připojilo i Lucembursko, zatím soudní rozhodnutí nepadlo.
Rakouští politici dali v září najevo, že uvažují i o podání žaloby kvůli nedovolené státní podpoře na Česko v případě plánu na stavbu nového bloku v Dukovanech. Zástupce dolnorakouské hejtmanky Stephan Pernkopf tehdy uvedl, že čeká na vyjádření Prahy, jak bude stavba bloku financována, poté se rozhodne o možných právních krocích.
Bývalá rakouská lidovecká ministryně životního prostředí Elisabeth Köstingerová české jaderné plány kritizuje a označuje je za pomýlenou energetickou politiku, napsal dnes list Der Standard.
"Považuju to za zcela chybný vývoj, který je pro rakouské obyvatelstvo nanejvýš nebezpečný a nepochopitelný," řekla. Zdůraznila, že jaderná energie nikdy nemůže být vhodnou alternativou při hledání cest, jak ochránit světové klima. Köstingerová rovněž požaduje nadstranickou a celorakouskou jednotu v tažení proti českým záměrům dostavby nukleárních elektráren.
Analytik společnosti ENA a ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor České televizi řekl, že pokud jde o nepovolenou podporu, tak to bude záležet na konečném návrhu, který podávala česká vláda do Bruselu a také na stanovisku Evropské komise k českému postupu.
"Určitě je teď předčasné hovořit, že se chystáme porušit evropské právo. Já jsem přesvědčen, že koneckonců MPO a česká vláda udělá všechno pro to, aby se takové situaci vyvarovalo," řekl Gavor.
Podle něho bude velice záležet na tom, jaký český návrh do Bruselu půjde. "Teď se finalizuje smlouva, jakým způsobem by stát měl tuto investici podporovat. Následně také půjde žádost do Bruselu," dodal.
Co se týká financování výstavby nových bloků, současný návrh ze strany vlády podle něho předpokládá, že investorem bude ČEZ, nicméně že vláda je připravená převzít garance za rizika. "A to je právě kamenem úrazu dalšího jednání, protože pod pojmem riziko, si každá strana, jak komerční ČEZ, tak i stát může představovat poněkud něco odlišného," dodal Gavor.
Česko v současnosti provozuje dvě jaderné elektrárny. V Dukovanech, které fungují od roku 1985, jsou čtyři bloky o celkovém výkonu 2040 megawattů. Temelín, zprovozněný v roce 2000, má dva bloky, celkově pracují s výkonem 2164 megawattů.
Tisková mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Štěpánka Filipová ČTK sdělila, že ohledně výstavby nových jaderných zdrojů ministerstvo postupuje podle jízdního řádu stanoveného za ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO). "Jednání s EK jsou na samém počátku a my už od začátku říkáme, že je výstavba nových zdrojů nezbytná kvůli energetické soběstačnost České republiky," dodala mluvčí.
Státní energetická koncepce počítá s výstavbou jednoho až dvou nových jaderných bloků jak v Dukovanech, tak v Temelíně. Nové jaderné bloky v Dukovanech letos získaly souhlasné stanovisko ministerstva životního prostředí ohledně ekologických dopadů.
Babiš ve středu uvedl, že je nutné na evropských jednáních v souvislosti s klimatickou politikou zdůrazňovat, že jaderná energetika je čistý zdroj. Babiš připomněl, že Francie v současnosti získává z jádra zhruba 70 procent své elektrické energie, prezident Emmanuel Macron slíbil snížit podíl jaderné energetiky na celkové výrobě do roku 2035 na 50 procent.
Premiér také uvedl, že Česko bude v rámci jednání o víceletém finančním rámci Evropské unie na roky 2021 až 2027 a o klimatickém balíčku prosazovat, aby získalo finanční kompenzace za dosažení uhlíkové neutrality. Podle něj je nutné snižovat emise oxidu uhličitého takovým způsobem, aby to nepoškodilo český průmysl. Zároveň ale Babiš zdůraznil, že Česko plní své mezinárodní závazky, které ohledně snižování emisí přijalo.
