Berlín – Česká republika patří mezi 35 členskými státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) mezi země, které dávají nejmenší část svého hrubého domácího produktu (HDP) na vzdělání.
V roce 2013 to byla čtyři procenta HDP, zatímco průměr OECD činil 5,2 procenta. Česko zaostává zejména ve výdajích na primární a sekundární vzdělávání.
Vyplývá to ze studie, kterou dnes OECD představila v Berlíně. Organizace sdružuje 35 ekonomicky nejvýznamnějších zemí světa uplatňujících tržní ekonomiku a demokracii.
Česká republika je na tom v žebříčku výdajů na vzdělání stejně jako Itálie a jen o trochu lépe než Slovensko a Maďarsko (obě 3,8 procenta HDP) a Lucembursko (3,5 procenta HDP). Do výdajů na vzdělání se počítají finance ze státních i soukromých zdrojů.
Na čele statistiky jsou Británie (6,7 procenta HDP), Nový Zéland (6,5 procenta HDP), Dánsko (6,4 procenta HDP), Norsko (6,3 procenta HDP), USA (6,2 procenta HDP), Kanada a Portugalsko (obě 6,1 procenta HDP).
Česká republika je na tom špatně zejména při srovnání výdajů na základní a střední školy, na které dává v celé OECD s výjimkou Maďarska (2,4 procenta HDP) vůbec nejméně. V roce 2013 to bylo 2,7 procenta HDP, průměr OECD byl přitom o jeden procentní bod vyšší.
Ve více než 600stránkové studii se ale najdou i čísla, která České republice lichotí. Česko podle dat za rok 2015 patří mezi nejlepší země, když se srovnává procento lidí, kteří mají vyšší než základní vzdělání. Mezi Čechy ve věku od 25 do 64 let je takových 93 procent, průměr OECD je přitom 76 procent.
Nadprůměrné je Česko i procentem lidí s vyučením nebo středoškolským vzděláním. Mezi Čechy ve věku od 25 do 64 let je jich 71 procent, průměr OECD je přitom o 31 procentních bodů nižší. Nadprůměrný je také počet Čechů s magisterským vzděláním – 16 procent při průměru OECD 11 procent. Česká republika naopak poněkud zaostává, pokud jde o studenty, kteří své vzdělání zakončí bakalářským titulem. Je jich pět procent, v zemích OECD pak 16 procent.
Souhrnná data za Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj také ukazují, že členské země dávají v průměru 10 493 dolarů (252 000 korun) za jednoho žáka či studenta za rok. Tyto náklady se přitom zvyšují od 8477 dolarů na žáka základní školy po 15 772 dolarů na vysokoškolského studenta.
Většina absolventů vysokých škol, a to 57 procent, jsou dnes v zemích OECD ženy. V některých oblastech, jako jsou technické obory nebo IT, ale zůstávají zastoupeny podstatně méně. Výrazně častěji jsou ženy zastoupeny mezi pedagogy, kde jich jsou více než dvě třetiny. Na předškolní úrovni je jich 97 procent, na vysokých školách 43 procent.
