Podle ní se stát do budoucna proto neobejde bez výstavby dalších jaderných zdrojů a rovněž bez mechanismu pro podporu flexibilních zdrojů energie. Stát by si také měl udržet určitou míru soběstačnosti pro pokrytí národní spotřeby elektřiny.
ČEPS ve středu představil analýzu několika možných scénářů budoucího vývoje energetického mixu v Česku. Oproti minulosti do analýzy zahrnul i takzvaný dekarbonizační scénář, který počítá s naplněním závazku uhlíkové neutrality v roce 2050 v celé ekonomice ČR. Portfolio energetických zdrojů ČEPS založil na předpokladu konce spalování uhlí pro výrobu elektřiny k roku 2030 a s výrazným nárůstem instalované kapacity obnovitelných zdrojů energie.
Ze dvou scénářů přitom podle ČEPS vyplynulo, že Česko bude v případě rychlého konce spalování uhlí od roku 2030 závislé na dovozu elektřiny ze zahraničí, například z Německa nebo Francie. Import elektřiny navíc může být velmi drahý a možná i rizikový.
"Vzhledem k nejistotám ve vývoji a zavádění budoucích technologií a zachování dnešních přebytků výroby elektrické energie v jednotlivých zemích existuje riziko, že dovoz elektrické energie přesáhne deset procent spotřeby elektřiny v ČR," uvedl ČEPS ve zprávě.
Analýza ČEPS navíc předpovídá další zhoršení situace po roce 2030, kdy by mohla vyústit až k vážným problémům s přiměřeností soustavy. V případě dekarbonizačního scénáře, který počítá s výrazným nárůstem spotřeby elektřiny v dopravě či průmyslu, by tak mohl být v zemi nedostatek elektřiny.
Pro udržení bezpečnosti a spolehlivosti dodávek elektřiny se podle analýzy ČEPS Česko v dlouhodobém horizontu neobejde bez výstavby dalších jaderných zdrojů. Nutné bude také zavedení kapacitního mechanismu pro podporu flexibilních zdrojů, kdy provozovatelé dostávají od státu platby za dostupnost, případně i za výkon poskytnutý pro zajištění stability elektrizační soustavy. Analýza také zdůrazňuje, že by si stát měl udržet určitou míru soběstačnosti při pokrytí národní spotřeby elektřiny.
Vláda podle současných plánů chystá odklon od uhlí do roku 2033. Někteří členové vlády ovšem dříve hovořili i o snahách urychlit tyto kroky k roku 2030. Tento termín si pro omezení produkce z uhlí stanovila například společnost ČEZ.
Ministerstvo průmyslu a obchodu v současnosti připravuje novou energetickou koncepci státu, která by měla být založena na jaderné energetice. Vedle výstavby nového jaderného bloku v Dukovanech, na který byl vyhlášen tendr, ministerstvo nyní připravuje podklady pro rozhodnutí vlády o možné stavbě dalších jaderných bloků v Temelíně a Dukovanech. Stát zároveň plánuje výstavbu několika malých modulárních reaktorů, které by měly vzniknout zejména na místech současných uhelných elektráren.
