Podle vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD), pod jehož ministerstvo vnitra Česká pošta spadá, stát dlouhodobě málo platí za služby, které od pošty chce. Pošta to dotovala z rezerv, které došly, napsal Hamáček.
"Před našimi zaměstnanci, zakladatelem ani před klienty nic nezakrýváme. Potvrdilo se, co jsme říkali během loňského roku. Česká pošta je dlouhodobě ve ztrátě, a to především proto, že stát nedostatečně platí za objednané služby. Okamžitě jsme začali připravovat restrukturalizaci, která se však logicky projeví se zpožděním. Kladný hospodářský výsledek tak očekáváme v roce 2022," uvedl generální ředitel České pošty Roman Knap.
Vedle problémů s úhradou univerzální služby patří mezi důvody meziročního propadu do ztráty snížení výnosů z listovních zásilek o 76 milionů korun a pokles zisku z prodeje majetku pošty o 226 milionů korun.
Česká pošta v minulosti prodávala majetek, aby vylepšila hospodářský výsledek. S poskytováním poštovních služeb ale tyto operace nemají nic společného, proto od nich upustila. Příjmy z prodeje majetku klesly o 226 milionů korun, výnosy z listovních zásilek se snížily o 76 milionů korun.
Hamáček uvedl, že problém vznikl kvůli tomu, že stát dlouhodobě málo platí za služby, které po České poště chce. "Roky to pošta dotovala ze svých rezerv, ty však došly. Vedení vypracovalo plán, jak podnik dostat z hospodářských potíží a postupně jej realizuje, to však nestačí," uvedl.
Stát loni poště přiznal pohledávku za poskytování univerzální služby v letech 2013 a 2014 ve výši 800 milionů korun. Fakticky tyto peníze ale firma stále neobdržela a v provozu tak chybí. Pošta se proto s ministerstvem financí domluvila na půjčce 800 milionů Kč, která pomůže překlenout období, než stát zaplatí.
Úhradu ztrát, které vznikly poskytováním univerzálních služeb v letech 2013 a 2014, řeší podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) novela poštovního zákona. Je ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně a podle tohoto návrhu má pošta dostat 800 milionů korun v rozložení do tří let.
Česká pošta dostává od státu za poskytování univerzální služby 500 milionů korun ročně, což ale neodpovídá výši nákladů za objednané služby. Tuto platbu navíc dostává s mimořádným zpožděním.
Zatímco náklady na zajištění univerzální služby musí pošta platit v reálném čase, na její proplacení čeká i více než pět let. Kromě platby za roky 2013 a 2014 pošta dosud od státu neobdržela ani platby za roky 2018 a 2019.
Hamáček připomněl, že Sněmovně pozměňovacím návrhem nabídl možnost zvýšit platbu státu za univerzální služby, aby je pošta nemusela doplácet. "Konkrétní výše platby, pokud zákon projde, bude záviset na auditu nákladů ze strany ČTÚ (Českého telekomunikačního úřadu)," dodal.
Bez předložení restrukturalizačního plánu ze strany podniku by zvýšení platby od státu podle Schillerové znamenalo nepřijatelné sanování ztrát pošty, se kterým jako ministryně financí nemůže souhlasit.
"Přesto, že jsme tento plán požadovali, do dnešního dne nebyl - na rozdíl od dalších finančních požadavků - vládě předložen. Případné další zvyšování úhrad za univerzální služby navíc podléhá notifikaci ze strany Evropské komise, že se nejedná o nedovolenou podporu," řekla.
Podle ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy není pravdou, že by nová doba poštovním službám nepřála. Například boom online obchodů zvyšuje poptávku po balíkových a zásilkových službách.
"Jenže Česká pošta je příliš zkostnatělá a zpolitizovaná, aby dokázala nový trend zachytit a adekvátně na něm vydělat. Máme jednu z nejhustších sítí poštovních poboček na světě. Z více než tří tisíc poboček je možné jich šmahem zrušit přes tisícovku a stále i tak bude poštovní síť dostávat nařízení vlády o minimálním nutném počtu poboček," uvedl.
