Zlín/Holešov - Na pohled je to pořád spíš kus pole s obřím vodojemem uprostřed. Na rovině jižně od Holešova ale nedaleký krajský Zlín zkouší vrátit hospodářství regionu jeho výkonnost z éry Tomáše Bati a komunistických Slušovic.
V listopadu tady za 711 milionů korun dokončili stavbu infrastruktury druhé největší průmyslové zóny v Česku. 360 hektarů velký lán plný inženýrských sítí má Zlínskému kraji už brzo vrátit jeho ztracenou prosperitu. Budou tu haly pro zpracovatelský průmysl, ale i call centra a vývojová střediska.
Plánovači zóny slibují, že bude jiná než všechny ostatní podobné velikosti. "Mozek" areálu, technologický park s podnikatelským inkubátorem, se má začít stavět letos, naplno fungovat bude příští rok (viz box).
Roku 2014 silnice R49 areál spojí s dálnicí D1 a později i se Zlínem.
Zóna s vlastním výzkumem
- Už letos se v zóně u Holešova začne stavět technologický park s podnikatelským inkubátorem.
- Společně ho postaví Zlínský kraj spolu se svým „správcem" zóny, firmou Industry Servis ZK, Univerzitou Tomáše Bati a se zlínským Technologickým a inovačním centrem. Univerzita bude pro firmy zajišťovat výzkum a vývoj.
- V inkubátoru zase začínající firmy dostanou výhodný nájem a poradenství. K parku bude patřit i business centrum, kde budou firmy moci pořádat školení nebo jednání s partnery.
- Fungovat začne naplno příští rok a podle správců zóny bude centrum její konkurenční výhodou, jiné obdobné zóny ho nemají.
Dostat Zlínsko zase na mapu
Takový je aspoň plán. A má co dohánět. Po rozpadu Československa v roce 1993 se Zlínsko naráz ocitlo v pohraničí, po krachu Svitu v roce 2000 zmizelo z ekonomické mapy země úplně. Roli tygrů na Moravě převzalo Brno a Ostrava.
"Výroba odtekla, ale znalosti lidí zůstaly. Pokud nechceme, aby odešli jinam, tohle je jedna z cest. Mladí lidé studující v Brně, Ostravě a Praze se budou mít kam vracet," shrnuje před publikem vysoký muž s prošedivělým strništěm.
Dobrá polovina lidí v sálu holešovského zámku naproti němu sedí v "bojové pozici" se založenýma rukama. Je pondělí po šesté večer a příští tři čtvrtě hodiny tu krajští správci zóny budou na promítacím plátně a velkém modelu vysvětlovat, co se to vlastně kousek za jejich městem děje.
"Nedopadne to jako ty zóny, kde se jenom seče tráva?" utrousí z publika muž, který nedovede pochopit, že ani po třech letech slibů, příprav a jednání s podporou vládní agentury Czechinvest není známý jediný konkrétní investor, který by se pro zónu rozhodl.
Od samého začátku projektu je to přitom klíčová otázka, kterou teď globální ekonomická krize dost zdramatizovala. Zóna je totiž skoro stejně velká jako samotné město s třinácti tisíci obyvateli.
První firmy zóna odhalí možná už v únoru
"Ujišťuji vás, že poptávka je. Už nenabízíme jen louku, teď je ta doba, kdy to začne nést ovoce. Zóna obsazena bude," utěšuje Jakub Černoch z krajské firmy Industry Servis ZK, která zónu provozuje. První pětici firem, které si zónu vybraly, slibuje představit do konce čtvrtletí. "Možná to bude už v únoru," dodává.
K dnešnímu dni se podle hejtmanova náměstka pro rozvoj Libora Lukáše hlásí o vstup do zóny kolem třiceti zájemců.
"Proč se v kraji raději nepostavilo víc menších zón? Nejsme v Americe, abychom se za prací každý rok stěhovali," ptá se další muž. "Nemůžeme zákazníkům diktovat, co mají chtít. Teď je poptávka po velkých areálech, kde se firmy mohou rozvíjet," doplňuje Černochův vyšší a neholený kolega Jiří Němec. Debata se pomalu rozbíhá.
Lidem vadí, že zóna vyrostla nedaleko zdrojů pitné vody pro desítky tisíc obyvatel v širokém okolí, nebo že kvůli ní zmizí stovky hektarů nejúrodnější hanácké černozemě. Správci v oblecích a kravatách se posluchače snaží přesvědčit, že jednou to bude i pro jejich dobro.
Z větší části má být zóna obsazena roku 2012, za jejího plného provozu roku 2015 tu má získat práci kolem osmi tisíc lidí. Teď je v kraji, kde byla donedávna o pracovníky nouze, kolem třiceti tisíc nezaměstnaných. .
Holešovu vyroste průmyslový dvojník
Jádro sdělení správců je ale jinde. Na v pořadí už druhé jednání s veřejností přišli lidem říct, že holešovská zóna bude jiná než všechny ostatní v Česku. Samozřejmě lepší.
Plán, který pro kraj zpracovali urbanisté z pražské ČVUT se opravdu neposlouchá špatně. Místo jedné či dvou velkých továren tu bude až 40 firem různé velikosti a zaměření - investoři si tu za 450 korun za metr mohou koupit pozemky od sta do půl hektaru. Provoz ale nesmí ohrožovat vodní zdroje, takže hutní ani chemický průmysl se pod lidmi oblíbené Hostýnské vrchy nenastěhuje.
Minulý i současný hejtman chtějí v areálu co nejvíc firem s "vysokou přidanou hodnotou," 20 hektarů zóny je proto vyhrazeno pro výzkum a vývoj.
Mezi halami a kancelářemi bude zeleň, silnice a cyklostezky. Tři sektory zónu rozdělí pro velké, střední a malé firmy, počítá se i s ulicí pro služby jako jsou obchody, jídelna nebo lékaři. Město díky zóně získá hromadnou autobusovou dopravu, která tu bude mít svou zastávku.
Správci zóny: staré chyby nezopakujeme
Víc než klasickou zónu to má celé připomínat spíš průmyslové město. Doba se totiž změnila.
"Už nespoléháme na gigantického investora, který převezme zónu celou," připomněl Jiří Němec. Holešov se totiž původně na seznam gigantických projektů stavěných za vládní peníze dostal kvůli automobilce Hyundai, která ve střední Evropě vyhlížela místo pro svou továrnu. Ta jak známo nakonec zakotvila v Nošovicích.
Krajští politici a jejich úředníci už ale o podobnou montovnu nestojí. "Čtvrtina zóny bude vlastně pořád neobsazená," vysvětluje Černoch. "Část investorů bude pořád v jednání, stavět, nebo bude na odchodu," popsal, čemu v manažerském žargonu říká "výhoda diverzifikovaného obsazení zóny".
"Nebudeme opakovat chyby podobných projektů," opakují správci. Kraj, který zónu připravoval tři roky, slibuje, že díky ní poroste nejen HDP regionu, ale i platy lidí.
