Na konci června totiž vyprší většina dosavadních smluv mezi zdravotníky a pojišťovnami. Ty mají v plánu část existujících smluv neprodloužit. Smlouvy nové a prodloužené by navíc mohly být uzavírány na kratší období, což by pro lékaře znamenalo značnou nejistotu.

"Naším cílem je prosadit novou rámcovou smlouvu se všemi lékaři, kteří ji měli doposud uzavřenou, a to na dobu neurčitou," zdůrazňuje předseda Lékařského odborového svazu Milan Kubek. Podle něj by o vztahu mezi lékařem a pacientem měl rozhodovat trh, nikoliv úředník z pojišťovny. "Soukromé ordinace, které existují, jsou ty, které jsou dobré. Protože mají pacienty a tedy inkasují platby," dodává Kubek. Podle výkonného ředitele Svazu pojišťoven Jaromíra Gajdáčka je však současná lékařská síť přebujelá a v rozpočtech pojišťoven na tak rozsáhlou péči není dostatek zdrojů. Gajdáček proto odhaduje, že s 10 až 15 % zdravotnických zařízení pojišťovny neprodlouží smlouvy.

Neuzavření smluv = konec praxe

Pro lékaře by neuzavření smlouvy s pojišťovnou ve většině případů znamenalo konec jejich praxe. "Pokud mi neprodlouží smlouvu VZP, kde je většina pacientů, končím. Bez smlouvy s VZP nelze existovat a VZP je si toho vědoma," předpovídá svou budoucnost "bez smlouvy" praktický lékař Václav Koudelka z Křemže. Vypovězení smlouvy některou jinou zdravotní pojišťovnou by však pravděpodobně ustál: "Zřejmě by mě to nepoložilo, asi bych přesvědčil pacienty konkrétních pojišťoven, aby se přeregistrovali k jiným institucím."

Jeho názor potvrzuje i doktorka Janka Tóthová z Prahy. "Třeba už kvůli nasmlouvání pronájmu našich prostor na určitou dobu dopředu bychom se dostali do dalších ekonomických problémů. Moje ordinace v sídlišti navíc jednoznačně chyběla. Pokud by opět neexistovala a lékaři v okolí by mé pacienty nepřijali, pro tyto pacienty by to znamenalo další problémy." Tóthová vidí problém i ve smlouvách, které by se uzavíraly například jen vždy na jeden rok: "Nelze očekávat, že bych investovala do zařízení ordinace, pokud bych neměla jasnou vyhlídku pokračování smlouvy s pojišťovnou. Místo dalšího rozvoje by to bylo spíš přešlapování na místě."

S většími problémy při prodlužování existujících smluv mají zatím zkušenosti jen někteří bývalí partneři oborové pojišťovny zaměstnanců bank a pojišťoven. Její smlouvy s lékaři totiž vypršely již na konci minulého roku a pojišťovna se rozhodla 190 z nich neprodloužit. "Z našich 27 tisíc smluvních partnerů je to jen mizivé množství, většinou jde o ambulantní zařízení v regionech," uvádí ředitel oborové pojišťovny Ladislav Friedrich. Podle jeho slov je taková redukce nutná, jelikož dosavadní smlouvy zakonzervovaly síť zařízení na pět let a noví kvalitní lékaři se do ní již kvůli omezení zdrojů dostávali jen obtížně.

Omezení počtu zdravotnických zařízení by mělo podle pojišťoven pomoci snížit výdaje v zadluženém zdravotnictví. Pojišťovny chtějí především omezit takzvané souběhy, kdy nemocniční lékaři provozují zároveň soukromou praxi. Mají v úmyslu také zrušit smlouvy na péči, která je podle jejich analýz v daném regionu nadbytečná či nekvalitní.

Pokud se zdravotníci s pojišťovnami na způsobu uzavírání smluv nedohodnou během následujících šesti měsíců, může o jejich podobě podle Kubka rozhodnout vyhláškou ministerstvo zdravotnictví.