Praha - Německé firmy působící v Česku začaly intenzivně volat po pružnějším pracovním právu. Jinak budeme muset kvůli nedostatku zakázek více propouštět, zní z podniků, z nichž některé jsou klíčové pro vývoj celé tuzemské ekonomiky.

Lidem chtějí zkrátit pracovní dobu a dát jim nižší plat. To mohou i podle současného zákoníku práce, ale pouze na půl roku, výjimečně na rok. To je vzhledem k tomu, jak dlouho potrvá krize, krátká doba a chtějí ji proto prodloužit.

Odbory se zatím staví k návrhu odmítavě. Podle nich nemohou být kvůli krizi obětována práva zaměstnanců zakotvená v zákoníku práce.

Česko německá komora, která je největší dvoustrannou hospodářskou a průmyslovou komorou v Česku, si proto přeje alespoň zavedení čtyřdenního pracovního týdne, z Německa známý kurzarbeit. To by znamenalo, že zaměstnanec stráví jeden den v týdnu místo v práci například na školení, které mu uhradí vláda z evropských fondů.

O způsobu, jak kurzarbeit zavést, v současné době uvažuje vláda.

Firmy: mohly jsme propouštět míň

"České pracovní právo neumožňuje v době krize flexibilní reakce," napsala ve své zprávě Česko německá obchodní a průmyslová komora (ČNOPK), která je největší bilaterální komorou v Česku. Jejími členy jsou klíčové firmy české ekonomiky a velcí zaměstnavatelé na celostátní i regionální úrovni (viz box).

Vhodný "protikrizový nástroj" jsou podle ČNOPK konta pracovní doby, kde si zaměstnanci vedou "účty" odpracované práce. Firmy, které je používají, si teď ale přejí prodloužit tak zvané "vyrovnávací období", během kterého mají zaměstnanci kratší pracovní dobu a menší mzdu, nejméně však 80 procent platu.

Dnes je toto období stanoveno maximálně na 26 po sobě jdoucích týdnů, to je půl roku. Po dohodě s odbory se může prodloužit na 52 týdnů, tedy na rok. Zaměstnavatelům se to ale za současných okolností zdá málo.

Související

Pohřbili svou práci, zaměstnavatele, fabriku.

29 fotografií

Z bleskového průzkumu mezi 580 členy ČNOPK vyplývá, že 98 procent dotázaných považuje pracovněprávní nástroje současného zákoníku práce za nedostatečné. Čtyři pětiny respondentů tak sáhly k propouštění, ke kterému podle nich jinak nemuselo dojít.

"Hospodářská krize je celosvětová a kvůli provázanosti trhů trvá déle. Proto je potřeba stanovit jinou délku vyrovnávacího období. Půl roku nebo rok nestačí," řekl výkonný člen představenstva ČNOPK Bernard Bauer.

Odbory: Zákoník práce nemá pomáhat firmám v krizi

Podle předsedy odborového svazu Kovo Josefa Středuly je to ale jen špatně maskovaná snaha okopírovat slovenský recept, kde je vyrovnávací období čtyřleté.

Půlroční limit má však podle Středuly  pouze zabránit pravidelnému propouštění v podnicích náchylných na sezónní cyklické výkyvy poptávky. "Nemá sloužit k vyrovnání se firmy s krizí," tvrdí Středula.

Prodloužením vyrovnávacího období by se podle něj oslabila pozice zaměstnance ve vztahu k zaměstnavateli, což se mu nemusí vyplatit.

"Může to taky dopadnout tak, že ta firma se mezitím dostane do konkurzu a lidé budou mít obrovské problémy s vymáháním peněz například za přesčasy," upozorňuje Středula.

Firmy proto věří, že se nakonec podaří prosadit kurzarbeit. "Byl by to aspoň nějaký pružnější nástroj, jak naložit se zaměstnanci v případě, že práce není dost," řekl Aktuálně.cz Klára Valentová, odbornice na pracovní právo z advokátní kanceláře Ambruz & Dark, která je členem ČNOPK.

Podle ní ale kurzarbeit vyžaduje dodatečné náklady od státu, který teď na rozdávání nemá. Zavádění kont pracovní doby je navíc tak administrativně složité, že se do něj mnohé firmy raději ani nepouštějí.

"České pracovní právo jako celek by tak v ideálním případě mělo být nastaveno pružněji než v současné době," uzavírá expertka Valentová.