Brno - To, že lidé svým zaměstnavatelům zatají některé důležité údaje, jako je například členství v komunistických Lidových milicích, nemůže být důvodem pro okamžitou výpověď z práce.
Přesvědčila se o tom Česká správa sociálního zabezpečení, která na hodinu vyhodila z práce muže, který šéfoval odboru hospodářské správy tohoto státního úřadu.
Důvodem pro výpověď bylo to, že muž až po třech letech od chvíle, kdy nastoupil do zaměstnání, v čestném prohlášení přiznal, že by členem komunistických Lidových milicí. Při nástupu do zaměstnání se přitom o členství nezmínil.
Podle České správy sociálního zabezpečení tak hrubě porušil pracovní kázeň a proto dostal okamžitou výpověď z práce. To potvrdil také Městský soud v Praze. Podle soudců bylo zatajení členství v milicích jednoznačně důvodem pro zrušení pracovního poměru.
"S funkcí ředitele odboru se neslučuje, aby zaměstnanec uvedl zaměstnavateli záměrně nepravdivé informace a na základě nich navíc začal zastávat funkci, kterou by jinak zastávat nemohl," rozhodli tehdy soudci.
Městský soud také rozhodl, že zatajení členství v milicích je závažný přestupek. "Takový postup jde označit za jednání, které s ohledem na shora uvedená kriteria nelze hodnotit jinak, než jako zvlášť hrubé porušení pracovní kázně, které je důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele," rozhodli soudci.
Vyhazov ano, ale ne na hodinu
Muž se ale obrátil s dovoláním na Nejvyšší soud. Podle něj vše zavinilo to, že nemá právnické vzdělání a vědomě o svém členství v milicích nelhal - netušil prý, že musí podobné prohlášení doložit.
Nejvyšší soud paqk rozhodl, že zatajení informací o členství v Lidových milicích důvodem pro okamžitou výpověď být nemůže; vše musí proběhnout jako u normální výpovědi z práce.
"Jestliže zaměstnanec uvede v čestném prohlášení nepravdivé údaje, je vyloučeno, aby zaměstnavatel z tohoto důvodu platně rozvázal se zaměstnancem pracovní poměr okamžitým zrušením," rozhodli soudci Nejvyššího soudu.
Podle soudců se nedá zatajení důležitých informací po dobu tří let považovat za dlouhodobé porušování pracovní kázně.
Lidové milice nazývané také "pěst dělnické třídy" byly určeny na obranu průmyslových podniků (zpočátku převážně před jejich legálními majiteli) a na zastrašování politických protivníků. Vznikly tak ozbrojené složky, které nemají v demokratickém státě místo.
Komunisté Lidových milic využívali po celou dobu své vlády. Pro jejich členy (většinou dělníky) byla pořádána vojenská cvičení, na kterých se učili zacházet se zbraněmi. Jednotky podléhaly přímo vedení KSČ, vrchním velitelem byl generální tajemník strany. Výzbroj byla skladována přímo v podnicích.
V obdobích nepokojů byly milice nasazovány společně s policií a vojskem proti demonstrantům a jiným "protisocialistickým živlům". Počínaje rokem 1950 se z nejspolehlivějších závodních jednotek vytvářely tzv. úderné oddíly, předurčené k součinnosti s jednotkami SNB při likvidaci tzv. protistátních živlů.
