Ten totiž jako příliš přísné zrušil verdikty Obvodního a Městského soudu v Praze, které o trestu pro majitelku domu rozhodly. Vyměřily jí podmíněný desetiměsíční trest a stotisícovou pokutu.
Jde přitom o první případ, který se dostal až k Nejvyššímu soudu a v němž soudy rozhodly, že přerušení dodávek vody nájemníkům je trestný čin.
Kde jsou důkazy?
Podle Nejvyššího soudu ale není jasné, zda počínání majitelky domu bylo vůbec trestným činem a měla tak dostat podmínečný trest a vysokou pokutu.
Soud ve svém rozhodnutí dodal, že jde o případ, který se týká regulovaného nájemného.
"Posuzovaný případ je projevem rozporů mezi vlastníkem domu jako pronajímatelem bytů na straně jedné a nájemci, kteří byt užívají za regulované nájemné, na straně druhé," uvedl senát Nejvyššího soudu pod vedením Petra Hrachovce.
Celý případ se odehrál před dvěma roky, kdy majitelka domu nejprve zastavila přívod vody do kuchyní a toalet ve třech bytech, nakonec zastavila přívod vody do bytů úplně.
Důvodem pro zastavení přívodu vody měl být havarijní stav vodovodního potrubí. Obvodní soud v Praze 10 na základě stížností nájemníků ale vydal předběžné opatření a nařídil do pěti dnů dodávku vody obnovit.
Majitelka domu ale dodávku částečně obnovila až měsíc po rozhodnutí soudu.
A obvodní i městský soud ji poté potrestal deseti měsíci vězení s podmínečným odložením na dva roky a stotisícovou pokutou.
Soudy tak odmítly uznat to, že majitelka domu uzavřela s nájemníky z jednoho bytů, kam netekla vodu, dohodu o slevě na nájemném a že k dispozici byl také náhradní zdroj vody.
Podle Nejvyššího soudu ale soudy nesprávně hodnotily jednání majitelky domu jako součást celkově šikanózního přístupu k nájemníkům a nebraly v potaz důležitá fakta.
Regulace škodí
Soudy totiž vůbec nehodnotily, že do jednoho z bytů, kam měla být přerušena dodávka vody, voda naopak tekla a to využívali i další nájemníci. Soudy také za poškozené označily nájemníka, který ale v bytě prokazatelně nežil, místo něj v něm totiž bydlela jeho vnučka s manželem a dětmi.
|
Česko uspělo v pravděpodobně prvním sporu s majitelem domu, který je zažaloval za škody způsobené nečinností poslanců ve věci regulace nájemného. |
"Soudy přesto nájemníka určily za poškozeného a žádným způsobem nevysvětlily, z jakého titulu byt užívala vnučka s manželem a dětmi," uvedl Nejvyšší soud.
Soudy se také nevyrovnaly s obhajobou majitelky domu, podle které bylo vodovodní potrubí v havarijním stavu a nemohla jej okamžitě kvůli nedostatku peněz opravit.
"Takové počínání je ale očividně méně závažné a to na rozdíl od přerušení dodávek vody v případě, že na potrubí není žádná technická závada," uvedli soudci Nejvyššího soudu.
V minulém roce Nejvyšší soud projednal čtyři podobné případy, kdy se majitelé domů a nájemníci přeli o dodávky vody. Ve všech případech šlo ale o civilní spory bez toho, že by v těchto případech padly tresty za spáchání trestného činu.
A i v případě, kdy majitelé domů neuspěli a museli obnovit dodávky vody, soudy přiznaly, že regulace nájemného neumožňuje získat peníze na obnovu domů.
"Je možno dát za pravdu v tom, že regulace nájemného prováděná státem způsobem, jenž brání řádnému hospodaření s nájemními domy, a to včetně jejich udržování ve stavu způsobilém k řádnému užívání, je v rozporu se zájmy a základními principy demokratické společnosti a tržního hospodářství," uvedl například ve svém rozhodnutí ve sporu majitele domů a nájemníků Krajský soud v Brně.
Na řadě je Horsky
Nejvyšší soud navíc nyní čeká rozhodování i v další sledované kauze, kdy došlo k přerušení dodávek vody do nájemních bytů v domě s regulovaným nájemným.
|
Nejvyšší soud se zastal nájemníka, který dostal od majitele domu výpověď kvůli tomu, že odmítl platit zvýšené nájemné a platil dál pouze regulovanou činži. |
Už před dvěma roky totiž odstřihl Jan David Horsky nájemníky ve svých děčínských domech od dodávek pitné vody. V domech nyní bydlí pět nájemců a vodu stále nemají. Horsky nerespektuje rozhodnutí soudu.
Soudy nařídily obnovit dodávku vody, Horsky dostal i pokutu, voda ale dál neteče.
Horsky se obrátil na Nejvyšší soud a chce rozhodnutí soudů, které mu nařídily znovu dodávat vodu, zrušit. A v případě neúspěchu se chce bránit také u Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Problém regulace nájemného se v České republice týká zhruba 750 tisíců bytů, tedy téměř pětiny trvale obydlených bytů. Soukromým majitelům patří kolem 300 tisíc bytů, ostatní byty vlastní obce.
