"Zatímco na počátku devadesátých let tvořily výdaje domácností na bydlení, vodu, energie a paliva 68,7 miliardy korun, loni to již bylo 654,6 miliardy. Lze říci, že výdaje spojené s bydlením se zvýšily výrazně více než ostatní typy výdajů," sdělil analytik BH Securities Štěpán Křeček.

Celkové výdaje, které kromě bydlení zahrnují například potraviny, nápoje, zdraví, dopravu, rekreaci, vzdělávání nebo služby, vzrostly loni proti roku 1989 sedminásobně na 2,49 bilionu korun. Výdaje na bydlení v porovnání s celkovými výdaji tak dosáhly 26,3 procenta. V roce 1989 to bylo 19,3 procenta.

"Při zohlednění inflace lze říci, že se na výdaje spojené s bydlením vynakládá reálně více peněz než v minulosti. Kdybychom však zohlednili i výši mezd, můžeme říci, že se lidé mají v průměru výrazně lépe. Mohou si dovolit vynakládat více peněz na výdaje spojené s bydlením, a přitom jim stále zbude podstatně více peněz na další typy výdajů než před 30 lety," doplnil Křeček. Podle něj je tak nepochybné, že lidem vzrostla životní úroveň.

V roce 1989 se v Česku postavilo 55 073 bytů, loni to bylo téměř o dvě pětiny méně. Za posledních 30 let byl rekordní předkrizový rok 2007 s 41 649 dokončenými byty.

"Zatímco ještě počátkem devadesátých let se stavělo přes 40 tisíc bytů ročně, nyní si o tom můžeme nechat jen zdát. Loňský rok byl na počet dokončených bytů nejúspěšnější od roku 2010, přesto bylo postaveno jen necelých 34 tisíc bytů," uvedl dále Křeček.

Počet postavených bytů má podle něj výrazný vliv na ceny na realitním trhu, nedostatečná nabídka může za raketový růst cen v posledních letech. Například v Praze zdražily nové byty za poslední čtyři roky zhruba o 90 procent.

"Přesto lze říci, že koupit byt v dnešní době je jednodušší, než na počátku devadesátých let. Tehdy nebyl rozvinutý hypoteční trh, úvěry měly úrokové sazby v desítkách procent a celému systému chyběla právní stabilita," dodal Křeček.