Praha - Národní ekonomická rada vlády (NERV) dnes představila svůj první plán, jak čelit hospodářské krizi. Během šesti hodin jednání prodiskutovala na 250 různých opatření, o kterých se ale bude teprve dále jednat.
Podle ministra financí Miroslava Kalouska vláda vypracovala plán s ohledem na dva možné scénáře - první počítá s růstem ekonomiky, druhý naopak s poklesem.
Hlavními prioritami jsou podle něj opatření na podporu zaměstnanosti a také investice do výzkumu, vzdělání a infrastruktury.
"Shodli jsme se, že na příjmové straně rozpočtu je prioritou zaměstnanost a posílení domácí poptávky," sdělil Kalousek.
Na výdajové straně rozpočtu jsou podle něj prioritou investice do vědy, vzdělání, regionální infrastruktury, dopravní obslužnosti a také ekologie.
Chystá se plán
Na základě dalších jednání, kdy bude členové rady jednat po menších skupinkách, pak vznikne Národní protikrizový plán.
"Diskutovali jsme 250 opatření v oblasti finančního trhu nebo příjmové a výdajové strany rozpočtu a dalších reforem. Na tomto základě bude vypracován národní protikrizový plán. Diskutovali jsme i otázky zavedení eura," upřesnil premiér Mirek Topolánek.
Podle premiéra sice ČR prošla první vlnou krize bez újmy, ale to neznamená, že by zemi ekonomický dopad krize minul.
"Shodli jsme se, že dopady světové krize jsou velmi hluboké a těžce odhadnutelné," dodal.
V narážce na protikrizový balíček ČSSD, který dnes strana představila, pak premiér řekl: "My nemíníme proklamovat jednoduché věty a jednoduchá opatření. Domnívám se, že situace je vážná."
Co expert, to jiný názor
Některé názory členové ekonomické rady již dříve předestřeli na stránkách Aktuálně.cz. Například bývalý ministr průmyslu a obchodu a ministr hospodářství Vladimír Dlouhý uvedl:
"Peněžní politika je hlavní, fiskální stimuly provádět velmi omezeně a zásadní budou kroky, které uklidní nervozitu a zvýší důvěru. Více utrácet je nutné, ale teprve zvýšení důvěry povede k vyššímu utrácení; jinak porostou jen úspory."
Ekonom Pavel Kohout zase předpovídá, že v rámci České republiky bude krize možná ještě horší než recese z konce devadesátých let.
"Tehdy šlo o pád starých státních podniků - tentokrát budou krachovat nové firmy vybudované pomocí investičních pobídek. Ukáže se, jak krátkozraká a chybná byla vládní politika, která dotovala zisky zahraničních firem zaměstnávajících zahraniční dělníky na českém území," tvrdí v jednom ze svých textů na blogu Aktuálně.cz.
Jiřího Rusnok zase navrhuje, aby stát pomohl firmám navýšením veřejných zakázek spojených s investicemi do infrastruktury, a to i za cenu vyššího zadlužení státu.
| Brání Česko před finanční krizí. Píší pro Aktuálně.cz |
ČSSD chce utrácet. Z daní
Vlastní řešení krize dnes představila také opoziční ČSSD. Mimo jiné počítá napříkad počítá se zavedením třicetiprocentní daně ze superhrubé mzdy pro lidi, kteří vydělávají více než 1,2 milionu korun ročně.
Navíc by opozice také ráda jednorázově vyplatila 13. důchod starobním i invalidním důchodcům. Peníze na něj podle stínového ministra financí Bohuslava Sobotky chce částečně vzít z loňské dividendy ČEZ. Podle Sobotky je možné takto získat pět miliard až sedm miliard korun
Peníze na svá opatření chce ČSSD vzít hlavně z vyššího zdanění. Sobotka předpokládá, že trvalá opatření budou mít dopad na státní rozpočet do 20 miliard korun. Na druhé straně očekává, že zvýšení daní přinese i víc peněz.
| Máte recept na krizi? Sem s ním, NERV jej posoudí |
