Praha - Přes plánovanou dietu ve vládních výdajích bude muset kabinet premiéra Nečase najít další miliardy korun, aby Česko bylo schopno čerpat dotace z Evropské unie.

Upozornila na to ve své analýze expertka Raiffeisenbank Helena Horská.

Česká republika vstupem do EU získala přístup k 29,5 miliardám eur v období 2007-2013, tedy v průměru 4,2 miliardy eur ročně. Více prostředků z okolních států získá jen Polsko: 80,5 miliardy eur.

Zmíněné fondy mají v členských státech unie zvýšit růstový potenciál ekonomik prostřednictvím podpory investic do infrastruktury a do vzdělání.

Podle evropských pravidel musí být projekty spolufinancovány z národních zdrojů alespoň z 15 procent. V určitých případech to je dokonce až čtvrtina ceny celého projektu.

Vláda platí pokaždé

Spolufinancování bez ohledu na to, jestli prostředky čerpal soukromník nebo vládní instituce, končí podle pravidel EU na účtech vlády jako výdaj.

"Vláda tak bude muset přes plánované škrty počítat v následujících několika letech s dodatečnými výdaji v objemu přibližně pěti miliard eur, přibližně 133 miliard korun," píše Horská. A pokud se má snižovat vládní dluh, jak současná koalice slibuje, bude to každým rokem těžší a těžší, dodává.

Povinnost spolufinancovat projekty povede nejspíš k vytěsnění jiných vládních výdajů. Například Mezinárodní měnový fond již nyní počítá s tím, že každá koruna evropských fondů si vyžádá oběť v podobě 40 haléřů původně plánovaných na něco jiného.

Co to znamená pro Česko? Velmi pravděpodobně bude skutečný přínos evropských fondů pro ekonomiku nižší, než předpokládali experti Evropské komise. Růst české ekonomiky se během následujících několika let nezvýší zásluhou evropských peněz v průměru o více než 1 procentní bod ročně, ale nejspíš méně.

Polštář v době recese

V roce 2009 - v době nejsilnější recese - přispěly prostředky z evropských strukturálních fondů (2 miliardy eur) ke zvýšení výkonu ekonomiky (HDP) zhruba jedním procentem2. Zasloužily se tak o zmírnění propadu hospodářství, které se v rté době smrsklo o 4,1 procenta.

Pokud jde o schopnost čerpat eura z Bruselu, musí podle horské Česko překonat dva významné handicapy. Počáteční zpoždění a velký podíl investic do dopravní infrastruktury, které mají nižší schopnost zvyšovat výkon ekonomiky v porovnání s investicemi jiného typu (například do vzdělání).

Žádosti: vyčerpáno

Objem čerpaných prostředků během prvního čtvrtletí roku 2010 se zvýšil o více než polovinu ze 70,4 miliard korun na konci roku 2009 na 116 miliard. Objem všech předložených (ale zatím ještě neschválených) žádostí o podporu překonal o dvě miliardy eur celkovou přislíbenou pomoc z EU na roky 2007-13.