Vinařům se mění chutě, zjistil statistický úřad

Petr Holub
7. 10. 2010 18:18
Česko se propracovalo na třinácté místo v Evropě v rozloze vinic i produkci vína
František Nešpor je hrdým držitelem certifikátu Vína z Moravy. Ale i kdyby ho neměl...
František Nešpor je hrdým držitelem certifikátu Vína z Moravy. Ale i kdyby ho neměl... | Foto: Karel Toman

Praha - První úplné sčítání vinic ukázalo primát Moravy. V žádné jiné evropské zemi není tak pestrá nabídka různých odrůd. Více než pět procent plochy moravských a českých vinic zabírá devět bílých odrůd a pět druhů červeného vína.

To není v Evropě zvykem, jak svědčí příklad sousedního Rakouska, kde přes polovinu vinohradů zabírají tři bílé odrůdy, konkrétně veltlínské zelené, vlašský ryzlink a müller thurgau.

Takové je hlavní zjištění Českého statistického úřadu, který poprvé v historii provedl vinařský cenzus. Evropská unie ho od svých členů požaduje každých deset let.

Končí desetiletý rozkvět

Odborný tým pod vedením Jiřího Hrbka zjistil, že se moravské víno pěstuje na ploše přesahující 15 tisíc hektarů, vinice v Čechách měří 760 hektarů. Je to o třetinu víc, než v roce 2002. Tehdy se začaly nové vinice zakládat v obavách před vstupem do Evropské unie, která musí každé rozšíření vinic schvalovat. „Dnes se nedá čekat, že bude přibývat dalších vinic," míní ředitel Hrbek.

Česko se díky rozkvětu posledních let propracovalo na třinácté místo v Evropě v rozloze vinic i produkci vína. Moravští vinaři zaznamenali v minulém roce rekordní výnos 800 milionů hektolitrů a předstihli Slovensko. Letos však experti očekávají mnohem horší úrodu: „Loni se prodával kilogram hrozny za 11 korun, letos se platí mezi 17 a 20 korunami," upozornil Hrbek.

Evropská produkce ale na českých výsledcích nezáleží. Víc než tři čtvrtiny evropských hroznů se urodí ve Francii, Itálii a Španělsku a Moravané produkují jen necelé čtyři promile. To je čtyřikrát méně než v sousedním Rakousku. Tři čtvrtiny české spotřeby se dosud dováží, především z Itálie (39 procent importu), Maďarska a Španělska (po třinácti procentech).

Chardonnay z rodné hroudy

Přesto Morava překoná pestrostí nabídky všechny ostatní evropské regiony. Hlavním důvodem je změna vinařského vkusu.

Zatímco Rakušané se stále víc specializují na vylepšování své tradiční odrůdy, zeleného veltlínského vína, která zabírá přes třetinu místních vinic, Moravané své tradiční druhy opouštějí. Ještě před deseti lety zabíraly poloviny vinic stejné odrůdy jako v Rakousku: vedle veltlínského zeleného také müller thurgau s vlašským a rýnským ryzlinkem. Od té doby se vysadilo přes šest tisíc hektarů nových vinic, ale jen na tisících dostaly prostor tradiční bílé odrůdy. Větší prostor dostaly dříve menšinové druhy původem z Francie, jako jsou rulandské šedé, sauvignon a chardonnay. Z Německa se stále víc prosazuje tramín.

Vedle nich se uplatňují další nové bílé odrůdy, mezi nimi i moravská specialita pálava, které se v posledních deseti letech vysadilo stejně jako dříve dominantního veltlínského. Vinice s některé menšími historickými odrůdami se naopak přestaly vysazovat a neuburské nebo veltlínské červené budou během několika let k dostání pouze v Rakousku.

Nová vína, nové ceny

Zvětšil se podíl červených vín. Dříve zabíraly třetinu vinohradů, z nově vysazených vinic už tvoří polovinu. Staré vinice se obvykle klučí po dvaceti letech a tak se dnes výměra klasických a nových odrůd zatím pomalu vyrovnává. Proto žádný druh nezabírá desetinu trhu.

"Rozhoduje poptávka a cena, za kterou jsou lidé ochotni víno kupovat," vysvětlil převrat v tuzemském vinařství Antonín Chudoba, který provozuje Moravský sklípek v Šatově.

U tradičních odrůd jako jsou veltlínské, müller thurgau nebo svatovavřinecké přetrvává špatná pověst z dob komunismu, kdy se pod těmito názvy prodávala vína špatné kvality.

U nových vín je také snadnější nasadit vysokou cenu. „Není problém prodat láhev pálavy za dvě stě korun. V případě müllera nebo veltlínu se k takové ceně vyšplháte jen u těch nejkvalitnějších vín," vysvětluje mechanismus vinařského trhu Chudoba.

 

Právě se děje

před 16 minutami

Trump podal měsíc po volbách další žalobu, chce zneplatnit 200 tisíc hlasů ve Wisconsinu

Kampaň stížností amerického prezidenta Donalda Trumpa na výsledky letošních voleb pokračuje i téměř měsíc po skončení hlasování. Nejvyššímu soudu ve Wisconsinu dnes jeho tým předložil žalobu, která požaduje zneplatnění více než 200 000 hlasovacích lístků, informovala agentura AP. S podobnými požadavky zatím prezident u žádného soudu neuspěl.

Wisconsinské úřady v pondělí potvrdily, že hlasování v prezidentských volbách zde vyhrál kandidát Demokratické strany Joe Biden, a to o více než 20 000 hlasů, což odpovídá asi šesti desetinám procentního bodu. Oficiálním vyhlášením výsledků se rozběhla pětidenní lhůta, v níž je ještě kandidáti mohou napadat. Trump už předtím avizoval, že z jeho strany přijde žaloba.

Wisconsinský nejvyšší soud dnes potvrdil, že podání obdržel, avšak neuvedl, zda se záležitostí bude podrobněji zabývat. Soud podle AP zároveň zvažuje, zda přijme dvě další stížnosti požadující diskvalifikaci některých hlasů z prezidentské volby.

Zdroj: ČTK
Další zprávy