Kopřivnice - Jiří Chochrun se obvykle cítí v práci dobře. V automobilce Tatra Kopřivnice je skoro jako doma. Přežil všechny možné krize a propouštění, které automobilku postihly od roku 1990. Ale teď se bojí také.
"Nálada je tady hrozná. Všichni jsou nervózní, všichni mají strach," říká skladník a řidič vysokozdvižného vozíku Jiří Chochrun. Na vozíku právě tlačí převodovky do nákladních aut, které si v Tatře objednala armáda.
Ani tato velká zakázka na stovky vojenských nákladďáků nedokáže automobilku ochránit před současnou krizí, kdy zákazníků stále ubývá.
Také skladníkovi Chochrunovi, který doufal, že se v klidu dožije důchodu, je teď proto úzko. "Nastoupil jsem do Tatry hned po vyučení. Pracuji tady asi třicet let. Jen dvakrát jsem si odskočil do Avie a do Zetoru, když byly předchozí velké krize. Doufal jsem, že už bude konečně dobře," říká rodák ze Štramberku.
V kopřivnické Tatře se propouští, zatímco přes několik kopců dál v Nošovicích zahájila automobilka Hyundai zkušební výrobu. Supermoderní továrna právě nabírá lidi. Její korejské vedení tvrdí, že zakázek má dost, protože levnější osobní auta střední velikosti jsou ještě stále žádaná. Navíc robotizované linky nepotřebují mnoho zaměstnanců.
Prázdniny začnou na Mikuláše
S nákladními auty v Tatře, která vyrábí auta už sto deset let, je to horší.
V poslední listopadový pátek před polednem je továrna už poloprázdná. Někteří dělníci před víkendem končí dříve kvůli úklidu. Další sedí v prosklených místnostech uprostřed hal a svačí, někteří jsou v kantýně. Jiná pracovní místa jsou však opuštěná proto, že ti, kteří tam pracovali, dostali výpověď.
V mnohých provozech končí letošní pracovní rok výjimečně brzy. Velká montážní hala se zavře už začátkem prosince. Ještě se dokompletují poslední nákladní vozy, pak bude inventura, velký úklid. Lidé si musejí vybrat zbývající dovolenou, potom budou doma s šedesátiprocentním platem, někteří se už do továrny nevrátí.
"Není dost zakázek," říká František Turzík, který pracuje jako koordinátor projektů Tatry. Továrna se rozjede opět až v lednu, ale i pak bude minimálně v prvním čtvrtletí kratší pracovní doba a budou platit různá úsporná opatření.
Úsporná opatření v Tatře
- V červnu 2008 zaměstnával podnik 4397 lidí
- V prvním čtvrtletí roku 2009 jich má ve firmě zůstat jen 3574, to je o 823 méně
- Do konce prvního čtvrtletí roku 2009 se bude pracovat jen tři týdny v měsíci místo čtyř
- Během nuceného volna budou zaměstnanci dostávat 60 procent platu, pokud to bude déle než pět dnů, 75 procent
- Také manažeři oznámili, že si sníží výplaty o deset procent
- Dnešní Tatra začala v roce 1850 jako malá rodinná firma výrobou kočárů a bryček
- První osobní auto se v Tatře vyrobilo roku 1897
- První nákladní vůz z továrny vyjel roku 1898
- Nákladní auta Tatra jsou v civilních i vojenských vozových parcích po celém světě
"Všichni se o práci bojíme, ale větříme, že se to zlepší, že management krizi zvládne. Co nám zbývá?" říká automechanik Zbyněk Janáč z Kopřivnice. "V Tatře jsem třiadvacet let. Na práci jsem si zvyknul, vyhovuje mi. Chtěl bych tady vydržet do důchodu, to je ještě jednou tolik," říká.
Od léta už Tatru opustilo více než pět set lidí, další to čeká. Do března příštího roku jich má odejít celkem osm set dvacet. Je to asi pětina zaměstnanců. Týká se to především lidí v důchodovém věku, lidí, kterým končí smlouva na dobu určitou, externistů, brigádníků. Z kmenových zaměstnanců postihlo propuštění pro nadbytečnost už asi čtyřicet lidí.
Pracuj, nebo odejdi
Nastala tvrdá doba, kdy se neodpouští jakékoliv porušení pracovní kázně. Vyhazov bez odstupného je nejhorší varianta.
Vedení společnosti si nedávno nechalo udělat kontrolu využívání internetu a počítačů. Výsledkem bylo kolem padesáti propuštěných lidí, kteří denně zneužívali firemní internet k soukromým účelům.
"Každý se chce v podniku udržet, lidi na sebe dokonce i donášejí. Místo toho, aby se starali o sebe, sledují druhé, jestli nepřišli do práce opilí, jestli nejdou pozdě, jestli něco nezapomněli udělat nebo zapsat," popisuje Jiří Chochrun.
Kolikrát to už v Tatře bylo! V roce 1990 měla automobilka přes patnáct tisíc zaměstnanců a vyráběla patnáct tisíc nákladních aut ročně. Prodávala hlavně do bývalého socialistického tábora. Tento odbyt ztratila.
Od té doby se v Tatře mnohokrát vystřídalo vedení, kvůli ztrátám a dluhům několikrát hrozil konkurz, měnila se struktura výroby, propouštělo se.
V posledních letech, kdy se počet zaměstnanců ustálil na více než čtyři tisíce, se automobilce dařilo. Pomohla mimo jiné vládní zakázka pro českou armádu, Tatra má další zákazníky v Rusku či Indii. Vyrábí na sto čtyřicet druhů různých vozidel, zákazníkům na míru, které obstojí v extrémních klimatických podmínkách.
"Pracuji v Tatře od roku 1965. Od socialistických dob byl v posledních dvou letech poprvé klid. Nemusel jsem řešit propouštění, ale naopak to, jak dostanou lidé zaplaceno za přesčasy. Doufal jsem, že propouštění už v Tatře nezažiji," říká předseda odborů Tatry Pavel Baroň.
Odboráři chválí šéfy
Tentokrát je to prý ale jiné. Lidé většinou chápou, že automobilka nemá problémy kvůli neschopnosti managementu, ale v důsledku světové krize, která silně postihla zvláště automobilový průmysl. "Každý si v současné situaci pochopitelně rozmyslí investici do nákladního vozu," říká František Turzík. "Musíme věřit, že to pomine," říká.
"Současný management si vede dobře. Výsledky byly v posledních dvou letech velmi slušné, oživil se prodej. Velmi se zlepšilo i zacházení se zaměstnanci. A poprvé za mnoho let také majitel do továrny něco dává, investuje. To jsem tady nezažil, ani nepamatuji," chválí vedení společnosti odborář Baroň.
Podnik podle něho už od začátku roku zasáhlo enormní zdražování energií a surovin. "Tato politika nesmyslného zdražování je pro podniky zničující. A jako všechny exportéry nás negativně ovlivnila i silná koruna. Až pak přišla světová finanční krize," analyzuje situaci Baroň.
Radek Petráš pracuje na moderním obráběcím stroji, který majitelé koupili před několika týdny. Byla to poslední investice, zřejmě na dlouhou dobu. "Věřím, že jsem tady potřebný, že se propouštění bát nemusím," říká mladý nástrojář s maturitou, který je v Tatře teprve rok a půl.
Vedení Tatry ujišťuje, že kvalitní lidé se nemají čeho bát, že současná situace továrnu nezahubí. "Máme v úmyslu udělat vše pro to, abychom ochránili budoucnost Tatry, která je i nadále světlá," tvrdí předseda představenstva a generální ředitel Tatry Ronald Adams.
"Některé kroky jsou a budou bolestivé. Žijeme ve složitém období a náročných podmínkách pro podnikání. Letos očekáváme navzdory krizi jistý zisk a věříme, že kroky, které podnikáme, zajistí Tatře ziskovost i pro následující rok," říká Ronald Adams.
Společnost snižuje náklady, pracuje na vývoji. Nucené zkrácení pracovní doby se proto netýká vedení firmy, marketingových pracovníků, výzkumu a vývoje.
"Musíme věřit, že to majitelé s Tatrou myslí dobře," říká automechanik Zbyněk Janáč. Pracuje v hale, kde se dělá konečná montáž nákladních aut. Příští týden už bude mít volno. Zatím jen do ledna.
