Rozhodování o takovém prohřešku však podle ÚOHS přísluší Evropské komisi (EK). Antimonopolní úřad tak reagoval na podnět Asociace lokálních poskytovatelů internetu, které vadí záměr pražského magistrátu poskytovat v hlavním městě internet zdarma.

Stanovisko ÚOHS se týká konkrétních případů městské části Praha 5, jež svým obyvatelům zdarma nabízí bezdrátové připojení k internetu, a právě pražského magistrátu, který o stejné službě uvažuje. Asociace již dříve uvedla, že by mohlo jít o prohřešek proti volné hospodářské soutěži.

"Zavádění internetu se v případě Prahy týká oblastí, které nespadají do kategorie venkovských a vzdálených míst, u nichž Evropská komise zastává příznivější přístup," vysvětlil šéf odboru Kristián Chalupa. Tyto oblasti totiž nejsou pro komerční operátory atraktivní.

"Otázku veřejné podpory jsme ještě před vyhlášením výběrového řízení konzultovali s ÚOHS a jejich stanovisko doplnili do zadávací dokumentace," uvedla mluvčí ministerstva informatiky Klára Volná. Dotace ministerstva podle ní půjdou na infrastrukturu, obsah a osvětu. V současné době dokončuje vyhodnocení zaslaných projektů.

O veřejnou podporu jde podle zákona jen v přesně vymezených případech. Například pokud je podpora poskytována z veřejných prostředků, zvýhodňuje podnikání či odvětví výroby, narušuje hospodářskou soutěž a ovlivňuje obchod mezi členskými státy EU. Taková podpora je zakázána a může být poskytnuta až po kladném stanovisku Evropské komise.

Ministerstvo informatiky již eviduje stovky žádostí o podporu při zavádění vysokorychlostního internetu v Česku. Obecně platí, že bez problémů by měla být zejména podpora na takzvanou pasivní infrastrukturu, která přenáší data. Týká se to však případů v místech, kde dosud neexistuje žádný podobný operátor a jde o kategorii základního vybavení pro občany. Výjimkou je i takzvaná podpora de minimis, kterou limituje částka 100 tisíc eur (zhruba tři miliony korun) pro jednoho příjemce za tříleté období.