A tak si na adrese www.tesco.cz nekoupíte láhev vína ani nenajdete seznam prodejen nadnárodního obchodního řetězce. Místo toho se dostanete na web i-Legalne.cz, který nabízí možnost stažení hudby zákonnou formou.
Na tomto webu podle Hospodářských novin uživatelé již utratili milion korun a za dva a půl měsíce fungování si stáhli přes 50 tisíc písniček. Na úspěchu má svůj podíl i to, že uživatelé hledající stránky nadnárodní společnosti Tesco skončí právě na stránkách i-Legalne.cz
Z důvodu, že si doménu zabraly jiné firmy, musel britský vlastník pro tuzemskou prezentaci zvolit doménu www.itesco.cz.
Obdobně dopadla například španělská Telefónica, která nevlastní ani doménu telefonica.cz ani o2.cz. A svoji českou mutaci nemá ani výrobce sportovního oblečení Nike či kosmetická společnost Avon.
Spekulanti ví, jak na to
Jak se vůbec stane, že firma o "svůj" web přijde?
"Nejčastěji jde o takzvané doménové spekulantství, tedy že si někdo zakoupí doménu s předpokladem jejího budoucího výnosného prodeje," říká šéfredaktor serveru Lupa.cz Aleš Miklík, který se dlouhodobě zabývá českým internetem.
Může se ale stát, že web je "neúmyslně" využíván z legitimních důvodů. Příkladem je podle Miklíka i Oskar.cz, o který se nově příchozí firma dokonce soudila. Tento případ skončil mimosoudním vyrovnáním.
"Tehdy se objevovaly zprávy, že šlo až o deset milionů korun. Tyto informace se ale nikdy nepotvrdily," říká Miklík.
Dalším důvodem pak podle něj je, že se vlastník snaží využít známého jména, aby zvýšil návštěvnost svých stránek.
Tak se zájemce o pneumatiky Bridgestone dostane rovnou na stránky tuzemského prodejce OK4U.
Pozor na soud
Podle odborníků ale weboví spekulanti často podnikají na hraně povoleného a stává se, že o svoji "investici", tedy doménu se známým jménem, přijdou soudním rozhodnutím.
"Existuje precedens domény tina.cz o kterou se soudil stejnojmenný časopis," říká Tomáš Jindříšek, šéf komunikační firmy Ogilvy Interactive, která se zabývá internetem.
"Spekulant argumentoval tím, že je to obecné jméno, a má tedy právo si ho zaregistrovat. O doménu přišel - soud vzal v úvahu, že měl zaregistrováno řadu dalších evidentně spekulativních domén," dodává.
Pokud si někdo založí web se známým jménem a poté zde provozuje svůj vlastní obsah, je možné to považovat za parazitování na značce, upřesňuje Jindříšek.
Menší. Ale v právu
Jsou ale případy, kdy menší a méně známá firma má na doménu stejné právo jako velká, mezinárodní společnost. Takovým případem je například realitní kancelář Palladium. Ta si včas zaregistrovala svoji českou doménu a nadnárodní developer Palladium se musel chtě nechtě s tímto názvem rozloučit.
Firmy ale mají právo svůj nárok prosazovat i soudně.
"I když to tak mnohdy nevypadá, na internetu platí zákony jako všude jinde. Firmy mohou využít i možnost služeb rozhodčího soudu při hospodářské komoře," uvádí Jindříšek.
"Bohužel do sporu o doménu se pouští velmi málo společností. Je to pro ně příliš zdlouhavé a především je podle mé zkušenosti problém ve firemních právnících, pro který je internet neuchopitelný a nerozumějí mu," upřesňuje důvody.
Přitom odborníci v oblasti reklamy se shodují na tom, že "domácí" internetová prezentace je pro firmy stále velmi důležitá. Většina uživatelů stále automaticky za jméno firmy napíše ".cz" a chce vidět českou mutaci.
