Praha - Poslanci dnes přehlasovali prezidentské veto a na třetí pokus schválili zákon o významné tržní síle a jejím zneužití. Po mnoha letech neúspěšných snah o přijetí podobných norem se tak nakonec ČSSD podařilo prosadit přísnější regulací obchodních řetězců.
Zákon výslovně zakazuje některá jednání vůči dodavatelům, tedy zejména potravinářským firmám. Mimo jiné stanoví, že obchody nemohou prodávat zboží za nižší cenu, než za jakou ho nakoupily (výjimkou jsou výprodeje například na konci sezony).
Skončit mají také problémy s pozdním proplácením faktur. Nový zákon zavádí jako standard třicetidenní splatnost. Podle dodavatelů jim totiž některé řetězce vracely faktury těsně před datem splatnosti kvůli čistě formálním nedostatkům, čímž se doba splatnosti prodloužila na dva, čtyři i více měsíců.
Co dodavatelům vadí
poplatek za„vpuštění" zboží do prodejny (zalistovací poplatky)
poplatek za dobré umístění na regálu (takzvané regálné)
poplatek za propagaci výrobků a umístění v letáku (obchodník přitom může zařadit zboží do akce a prodávat pod cenou, i když si to dodavatel nepřeje)
poplatek za otevření nového obchodu daného řetězce (včetně převzetí obchodů konkurenční sítě, a to i v případě, že do něj firma své produkty už dodávala)
poplatek za umístění zboží u pokladen
dlouhá splatnost faktur (v řádu měsíců)
Zákon také obchodníkům zakazuje získat (nebo pokoušet se dostat) od dodavatele "jakýkoliv prospěch nebo platbu, která neodpovídá žádné skutečně poskytnuté obchodní službě anebo je zjevně nepřiměřená ve vztahu k hodnotě poskytnuté služby". Příkladem je třeba "podílení se na financování, neodůvodněné společným zájmem a bez přiměřené protihodnoty".
Za "zneužití tržní síly" hrozí řetězcům pokuta až 10 milionů korun. Cílem zákona je posílení pozice dodavatelů, zejména menších firem. "Nízká cena a maximální zisk pro řetězce znamenají neúnosný tlak na dodavatele," říká bývalý poslanec ČSSD Michal Hašek, jeden z autorů návrhu. Tlak na co nejnižší ceny se podle něj projevuje také na kvalitě potravin.
Kritici: Odnesou to spotřebitelé
Poslanci přijali zákon původně už v květnu. Znovu jej pak schválili v září i s pozměňovacím návrhem senátorů, podle nichž by se regulace omezila pouze na prodej zemědělských a potravinářských produktů. Na konci září však normu vetoval prezident republiky Václav Klaus.
"Nevhodně reguluje vztahy mezi dodavateli a odběrateli a vykazuje řadu legislativních nedostatků," vysvětlil svůj krok Klaus. "Ukládá jim zákazy, které představují nepřiměřený zásah do smluvní volnosti a zasahuje do již platných právních předpisů, zejména do zákona o ochraně hospodářské soutěže," dodal.
Největší nebezpečí vidí Klaus v dopadu na spotřebitele. "Hrozí zvýšení cen i zúžení nabízeného sortimentu, protože obchodníci se velmi pravděpodobně budou snažit vyhnout dopadům zákona a raději budou nakupovat jen u velkých výrobců a dávat přednost dovozům před nákupy u domácích producentů," varoval.
Podobné argumenty má i prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Zdeněk Juračka. "Zákon poškodí zejména menší české výrobce potravin. Mohl by také přispět k růstu cen," domnívá se. Obchodníci nebudou moci vyjednávat, takže v praxi rozhodne návrh podmínek od dodavatele. To zvýhodní větší společnosti.
Také podle analýzy Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické je zákon navržený ČSSD špatně napsaný, není potřebný a může poškodit tržní vztahy mezi obchodníky a dodavateli. Navíc pracuje s řadou pojmů, které platná právní úprava nezná, jako je například daň z obratu.
Jako monopol
Kromě levicových stran patří mezi zastánce regulace také Potravinářská komora. "Přes veškeré proklamace o podpoře českých výrobců zatím vítězí zahraniční obchodní řetězce," komentovala prezidentovo veto její mluvčí Dana Večeřová.
Podle Haška sice žádný z obchodních řetězců nemá dominantní postavení (40% podíl na trhu) podle zákona o ochraně hospodářského soutěže, v praxi se ale mnohdy chovají jako monopoly a vyloučena není ani jejich vzájemná domluva.
Dodavatelé jsou přitom na velkých řetězcích stále závislejší. Podle průzkumu společnosti Incoma ovládá desítka největších řetězců s rychloobrátkovým zbožím už 64 % trhu, zatímco v roce 1998 to bylo jen 24 procent a v roce 2003 kolem 50 procent.
Viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu a jednatel sítě Globus Petr Vyhnálek však připomíná, že dodavatelé mají už nyní řadu možností, jak případné nezákonné jednání řetězců napadnout u soudu. Kromě antimonopolního zákona lze využít hlavně obchodní zákoník.
Přísnější regulaci řetězců nicméně zvažuje i Evropský parlament. Vyzval komisi k vypracování analýzy možných dopadů harmonizace předpisů v celé EU. Státy dosud regulují řetězce různě, například zákazem nedělních prodejů v hypermarketech či omezením pro prodejní plochu nových prodejen.
