Štrasburk/Lucemburk - Stížnost japonské banky Nomura na Evropskou komisi míří před Evropský soudní dvůr v Lucemburku.
Společnost Nomura na komisi podala stížnost kvůli tři roky starému rozhodnutí, že nebude prozkoumávat veřejnou podporu poskytnutou ČSOB při převzetí padlé Investiční a poštovní banky.
Stížnost sice k soudu dorazila už před třemi lety, ale teprve nyní bylo naplánováno slyšení v celém případu. Podle informací ČTK z Evropského soudního dvora by se mělo uskutečnit 9. října letošního roku.
Ve hře jsou miliardy
V případu jde o obrovské částky. Ministerstvo financí sice nikdy přímo neřeklo, jak přesně velkou finanční podporu ČSOB poskytlo, ale ESD dnes uvedl, že stát bance poskytl záruku za aktiva v celkové hodnotě asi deseti miliard eur. To je tedy téměř 300 miliard korun. Nomura v jedné ze studií hovoří o více než 200 miliardách korun.
Evropská komise v roce 2004 uvedla, že podporu ČSOB obdržela ještě před vstupem do Evropské unie, a tak nemá důvod ji zkoumat. Nomura je ale opačného názoru.
Podle dřívějších vyjádření zástupců japonské banky se Nomura domnívá, že by přezkoumání odhalilo protiprávnost státní podpory a ČSOB by pak musela finanční pomoc vrátit.
Smír s Českem už je dojednán
Česko však mezitím loni v listopadu podepsalo ohledně kauzy IPB s Nomurou smír. Obě strany se dohodly ukončit arbitráže o desítky miliard korun a nezahajovat nové spory. Česko by rovněž mělo zajistit zastavení všech sporů s Nomurou.
Dohoda, kterou prosadil tehdejší ministr financí Vlastimil Tlustý, nespočívá v úplně nulové variantě, ale případné platby budou na základě rozhodnutí nového arbitra omezeny mantinely. "Je to varianta blízká nule. Pro mě je důležité, že je odvrácena hrozba plateb desítek miliard korun," řekl tehdy Tlustý.
Speciál: Nomura a české miliardy |
Podle dřívějších informací médií měl ministr mandát od vlády, že může Nomuře vyplatit odškodné do deseti procent ztrát hrozících státnímu rozpočtu. Ty vláda vyčíslila až na sedm miliard korun. Tlustý původně tvrdil, že smlouva s Nomurou bude časem odtajněna. Vláda se však později rozhodla, že ji nezveřejní.
Soudy o miliardy
Česko původně požadovalo po Nomuře 263 miliard korun v pařížské arbitráži. Podle ministerstva se očekávané odškodnění snížilo na jednu až tři miliardy korun. Japonská banka naopak žádala u arbitráže v Londýně odškodné 40 miliard korun, které se postupně vyšplhalo zhruba na 70 miliard korun.