Praha - Počet lidí, kteří spoří na důchod v některém z penzijních fondů, se v prvním čtvrtletí letošního roku rozšířil o 30 tisíc. Přesáhl již hranici 4,5 milionu.
Důvod, proč je do penzijního připojištění zapojeno už 70 % ekonomicky aktivních obyvatel Česka, spočívá podle expertů v jejich obavách, že současný důchodový systém jim nezaručí dostatečné penze. Důkazem je, že se do něj zapojují stále mladší lidé.
Hospodářský výsledek sektoru byl v prvním kvartále skoro o třetinu lepší než za stejné čtvrtletí vloni. Penzijní fondy se tak otřepaly z loňských dozvuků finanční krize roku 2008. Velké výnosy ale letos očekávat nelze.
Rusnok: lidé volí nohama
"Většina fondů se totiž definitivně přeorientovala na velmi konzervativní portfolia," shrnuje poučení z krize prezident Asociace penzijních fondů a generální ředitel ING Penzijní fond Jiří Rusnok.
Finanční krize tak byla zřejmě jen „škytnutím" v jinak stabilně silném růstu, jehož příčiny je třeba hledat jinde.
"Sílící debata o prohlubujících se potížích důchodového systému přispěla k nárůstu počtu našich klientů," je přesvědčen Pavel Jirák, předseda představenstva Penzijního fondu Komerční banky
"Určitě to hraje roli, lidé hlasují o důchodové reformě nohama," glosoval čerstvé potvrzení deset let trvajícího stabilního růstu počtu účastníků i spravovaného majetku penzijních fondů prezident asociace Rusnok. "Chápou, že spoléhání na stát nepřinese žádný blahobyt, a hledají možnosti, jak si svůj budoucí příjem k penzi přilepšit."
Fondům přibývá mladých klientů
"O tom svědčí i snižující se věk na nových smlouvách," souhlasí Jan Barták, ředitel úseku obchodu a marketingu Penzijního fondu České spořitelny. "I mladší generace je si vědoma toho, že při zajištění své finanční budoucnosti nebude moci spoléhat pouze na stát."
Souhrnný hospodářský výsledek sektoru dosáhl v prvním letošním kvartále 1,14 miliardy, což je o 29 % (255 milionů) víc než za stejné období vloni. Například zisk penzijního fondu Komerční banky se svými 170 miliony narostl meziročně o 92 %.
Počet střadatelů po roce 2008 zpomalil z růstu kolem deseti asi na pět procent ročně (viz graf). Objem spravovaných peněz ale v prvním čtvrtletí letošního roku narostl už o 7,6 %, když ke konci března měly fondy i se státním příspěvkem svěřeno celkem 203,6 miliardy korun.
Co do počtu nových klientů je „skokanem" prvního čtvrtletí Česká spořitelna, které přibylo 18 tisíc nových střadatelů (meziroční růst o 9,4 %), to je přes polovinu celého přírůstku všech fondů.
Velké výnosy nečekejte, fondy investují opatrně
"Už loňský rok byl citelně lepší než ten velmi špatný rok 2008," shrnuje pokrizový vývoj Rusnok. „Fondy se vyrovnaly se ztrátami, které v jejich bilancích nastaly po poklesu a turbulencích na kapitálovém trhu v letech 2008 a částečně i 2009. Letošní rok myslím, že bude už standardní," dodává.
Mimořádné výnosy ale podle něj očekávat nelze. "Většina fondů se definitivně přeorientovala na velmi konzervativní portfolia obsahující především dluhopisy. Bude to výsledek překračující o něco málo inflaci, ale rozhodně bude stabilní," dodává.
Výkyvů na trhu s dluhopisy se v souvislosti s řeckou dluhovou krizí střadatelé podle Rusnoka bát nemusejí. "Naprostá většina českých penzijních fondů má rozhodující část svých aktiv v českých státních dluhopisech, a těch se krize dotkla jen velmi zprostředkovaně. Naopak proti tomu jde politika centrální banky, která drží velmi nízké úrokové sazby," uzavírá Rusnok.
V Česku operuje 11 penzijních fondů. Co do podílu na trhu jsou podle serveru finance.cz největší fondy České pojišťovny (26 %), České spořitelny (18,6 %) a AXA (11,8 %). Výnosy mezi třemi až pěti procenty v roce 2005 klesly roku 2008 na nulu až tři a půl procenta.
