Brno - Ústavní soud se opětovně zastal majitele domu, který chce po nájemnících doplatit rozdíl mezi regulovaným a obvyklým nájemným.
Zároveň soudci obvinili stát, že může za současnou špatnou situaci v nájemném. Měl by nést odpovědnost.
Podle Ústavního soudu totiž soudy nižších stupňů porušily právo Jana Jošta a jeho společnosti Elmad na soudní ochranu a také práva na ochranu majetku.
Jan Jošt zažaloval své nájemníky, manžele Sejkorovy, aby mu na nájemném doplatili asi dvaačtyřicet tisíc korun, a dorovnali tak výši nájemného z regulované na obvyklou úroveň. A to za období od března 2003 až do konečného verdiktu soudu.
Viníkem je stát
Soudy v Pardubicích a Hradci Králové ale jeho žalobu zamítly, odmítly i vypracování znaleckého posudku, od kterého by se výše nájemného odvíjela. Proto se Jan Jošt se svou společností Elmad obrátil na Ústavní soud.
Deregulace nájmů
- 19. března 2003 - Ústavní soud zrušil cenové moratorium na nájemné. Vláda schválila návrh zákona, podle kterého by se nájemné mělo zvyšovat maximálně o deset procent ročně.
- 21. ledna 2004 - Ministři financí a pro místní rozvoj se shodli, že nájemné se do roku 2006 třikrát zvýší o deset procent.
- 9. března 2004 - Vládní koalice nedokázala ve sněmovně prosadit návrh zákona o postupném zvyšování nájemné
- 7. března 2006 - Ústavní soud odmítl zrušit celou část občanského zákoníku týkající se nájemního bydlení, což mu navrhl Městský soud v Praze. Ústavní soud ale nadále považuje regulaci nájemné za neústavní.
- 14. března 2006 - Sněmovna rozhodla o tom, že nájemné se bude od ledna 2007 do roku 2010 zvyšovat v průměru o 14,2 procenta ročně. Předlohu schválila i s doporučením Senátu, který odmítl umožnit od roku 2011 regulovat nájemné i v bytech, kde už nyní činže regulovány nejsou.
- 1. ledna 2007 - Regulované nájemné na základě nového zákona zvýšila většina měst v zemi, například v bytech pražského magistrátu poroste po tři roky v nejvyšší míře, kterou umožňuje zákon. První zdražení bude od června. Taky v centru Brna porostou činže o maximální možnou částku.
Znovu si stěžoval na to, že je porušeno jeho právo vlastnit majetek i další práva vycházející z Listiny lidských práv a svobod.
Podle něj tím, že východočeské soudy jeho žalobě na doplacení nájemného nevyhověly, znovu jednostranně zvýhodnily nájemníky.
"Uměle tak prodloužily - ve vztazích mezi pronajímatelem a nájemcem - onu neúměrnou disproporci, kdy právo nájemců požívá mnohonásobně vyšší ochrany nežli právo pronajímatelů," uvedl podnikatel ve své ústavní stížnosti.
Ústavní soud dnes verdikty pardubických i hradeckých soudců zrušil. A soudkyně Ivana Janů uvedla, že za situaci v oblasti regulace nájemného nese jednoznačně odpovědnost stát.
"Pokud majitelé domů nedosáhnou spravedlivého uspokojení svých požadavků, nezbude jim nic jiného než uplatnit náhradu škody na státu," uvedla ústavní soudkyně, podle které má stát přímou odpovědnost za situaci, kterou svou nečinností v této oblasti způsobil.
Co všechno lze ignorovat
Argument, že odpovědnost za situaci ve vztazích mezi majiteli domů a nájemníky nese stát, dnes vůbec poprvé zazněl i ze strany nájemníků. Ve svém písemném stanovisku to totiž uvedli i manželé Sejkorovi, se kterými se Jan Jošt soudí.
"Stát ignoroval situaci v oblasti regulace nájemného, proto by měl nést odpovědnost. Nájemníci za škody způsobené majitelům domů neodpovídají," uvedli Sejkorovi ve svém vyjádření Ústavnímu soudu.
Soudci Ústavního soudu navíc uvedli, že soudy musí případy o výši nájemného rozhodnout; musí poskytovat stejná práva všem účastníkům těchto sporů.
"Jde o diskriminaci mezi dvěma skupinami vlastníků - mezi těmi, kteří mají nájemníky s regulovaným nájemným, a mezi těmi, u kterých lidé regulované činže neplatí," uvedla soudkyně Ivana Janů.
Soudy vyhrává. Nestačí to
Jan Jošt ve svých sporech s nájemníky uspěl u Ústavního soudu už potřetí, i v předchozích dvou případech ústavní soudci zjistili porušení jeho práva. Ale zatím to nevedlo k žádnému výsledku.
"V případech, které už ústavní soudci rozhodli, jsem se stejně spravedlnosti nedočkal, soudy nálezy Ústavního soud nerespektují," řekl deníku Aktuálně.cz Jan Jošt.
Jošt zažaloval kromě svých nájemníků také stát, ale ani tady neuspěl. "Když zažaluju nájemníky, tak soud řekne, že mám žalovat stát. Když ale podám žalobu na stát, tak soudci rozhodnout, že má žalovat nájemníky. Je to začarovaný kruh," uvedl Jošt.
Soudní spory pardubického majitele domu jsou přitom důležité i pro další podobné kauzy.
Další soudní spor Jana Jošta o zvýšení nájemného už totiž vedl k tomu, že v ohrožení je i nový zákon, který upravuje zvyšování nájemného od ledna letošního roku.
Ústavnímu soudu totiž tento zákon navrhli jako protiústavní zrušit soudci z pardubické pobočky Krajského soudu v Hradci Králové. Podle nich i zvýšené nájemné je pro majitele domů diskriminační.
"Soud dospěl k závěru, že zvýšené nájemné v částce 1 860 korun je od 1. ledna 2007 i nadále v hrubém nepoměru s obvyklým nájemným podle znaleckého posudku, kterého se domáhá žalobce," uvedla pro deník Aktuálně.cz na základě návrhu Iva Matušková z královéhradeckého soudu.
Pokud by ústavní soudci rozhodli, že jsou paragrafy zákona o zvyšování nájemného v rozporu s ústavou, znamenalo by to pro stát znovu velký problém, regulaci nájemného by neupravovala žádná právní norma.
Nyní je v Česku podle odhadů realitních firem asi 800 tisíc bytů s regulovaným nájemným, z nichž asi 420 tisíc vlastní jednotlivci nebo firmy. Zbytek patří obcím.
