Praha - Téměř 22 tisíc provozovatelů fotovoltaických elektráren bude muset od příštího roku platit za recyklaci solárních panelů. Schválená novela se dotkne i majitelů rodinných domů s malými elektrárnami na střeše - ročně by měli přispívat až 18 tisíc korun.

Podle kritiků schválené novely je státem připravovaná výše poplatku až šestkrát vyšší, než jsou skutečné náklady na recyklaci. Mnozí majitelé elektráren jej navíc údajně zaplatí podruhé, protože recyklaci už prý uhradili při nákupu panelů.

Stát a obce, na jejichž území elektrárny stojí, přitom podle České fotovoltaické a průmyslové asociace nedostanou žádnou jistotu, že peníze budou skutečně použity na recyklaci panelů. Příspěvky vybrané soukromými firmami se totiž použijí až za mnoho let po naplnění fondu.

Nový recyklační poplatek schválili poslanci už vloni jako přílepek k zákonu o podporovaných zdrojích energie. Přestože se podle něj mají provozovatelé elektráren zaregistrovat k placení poplatků do konce června, stát dosud nerozhodl ani o konkrétní výši příspěvku, ani o firmách, které jej budou vybírat.

Červnový termín navíc není definitivní. Sněmovna totiž do Senátu omylem odeslala chybné znění následující novely už schváleného ustanovení, která povinnou registraci posouvá z poloviny na konec letošního roku.

Už jste platili? Nevadí, musíte znovu

Povinnost přispívat od příštího roku do recyklačního fondu ukládá provozovatelům solárních elektráren, jejichž zdroje byly na trh uvedeny před rokem 2013, novela zákona o odpadech, která nabyla účinnosti na začátku letošního roku.

Přestože panely mají nejméně dvacetiletou životnost, má se potřebný objem peněz na jejich recyklaci podle ministerstva životního prostředí vybrat v letech 2014 až 2019, tedy během pěti let v rovnoměrných splátkách

Zástupci provozovatelů fotovoltaických elektráren, mezi něž vedle mediálně známých obřích staveb na polích patří převážně majitelé drobných instalací na střechách vlastních rodinných domů, namítají, že recyklaci už hradili při samotné koupi zařízení.

„Drtivá většina výrobců solárních panelů totiž náklady na pozdější recyklaci promítla do samotné ceny produktů," připomínají zástupci České fotovoltaické a průmyslové asociace a Aliance pro energetickou soběstačnost.

„Většina výrobců solárních panelů již nyní garantuje zpětný odběr a recyklaci. Za tímto účelem bylo v roce 2007 založeno sdružení PV Cycle, které reprezentuje zhruba 85 procent světového trhu a zajišťuje likvidaci solárních panelů také v Evropě," říká Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost.

„Náklady přitom nesou výrobci a promítají si je už do prodejní ceny panelů. Pochopitelně jsou schopni zajistit recyklaci všech panelů," tvrdí Sedlák.

Ministerstvo životního prostředí ČR však argumenty o duplicitě příspěvku na recyklaci odmítá. Zákon podle něj takový poplatek stanoví nově, případná dobrovolná platba v minulosti na něj nemá vliv. Úřad se obává zejména toho, že firmy, které dosud poplatky vybíraly, mohou do doby potřebné recyklace zkrachovat nebo jinak nemusí dostát svému závazku.

Nevíme, nevíme

Stát zatím neupřesnil, u koho se provozovatelé elektráren mají registrovat. Neprojde-li chybná novela, mají přitom čas jen do konce června.

"V současné době probíhají správní řízení s několika žadateli o provozování takzvaného kolektivního systému, žádné nebylo doposud uzavřeno," říká mluvčí ministerstva životního prostředí Matyáš Vitík.

Provozovatelé elektráren zatím ani netuší, jakou část ze zisku jim nový poplatek ukrojí. Upřesnit to má vyhláška, kterou ministerstvo teprve dokončuje. „Roční poplatek u provozovatelů malých solárních elektráren se bude odvíjet od množství panelů, respektive jejich hmotnosti a stanovené sazby," uvádí Vitík bez bližších podrobností.

Podle České fotovoltaické a průmyslové asociace a Aliance pro energetickou soběstačnost uvažuje ministerstvo o recyklačním poplatku okolo 2,40 korun za Wp, což odpovídá zhruba 980 eurům za tunu odpadu.

Vydrží peníze ve fondu 15 let?

„Běžné náklady na likvidaci solárních panelů dnes dosahují maximální výše 160 eur za tunu, tedy šestkrát méně, než podle našich informací ministerstvo plánuje," zdůrazňuje výkonná ředitelka České fotovoltaické a průmyslové asociace Zuzana Musilová.

Stát ani obce podle Musilové nebudou mít možnost kontrolovat, kam vybrané peníze skutečně poputují. Přehled nebudou mít ani jednotliví poplatníci. Kvůli nejméně dvacetileté životnosti panelů se totiž jejich recyklace předpokládá nejdříve za 15 až 20 let.

„V případě špatného nastavení vyhlášky ministerstva se může stát, že jedinými subjekty, které si přijdou na své, budou soukromé firmy provozující kolektivní systémy pro recyklaci," obává se Sedlák.

„Přitom by šlo zvolit například systém pojištění za budoucí likvidaci nebo dohodu se systémem výrobců, kteří si panely po jejich dosloužení odeberou," domnívá se Sedlák.

Podle Zuzany Musilové je nepravděpodobné, že by se peníze na účtech kolektivních systémů udržely po dobu dalších 15 až 20 let. Říká, že kolektivní systémy je mohou utratit v podstatě za cokoliv ještě před ukončením životnosti elektráren.

Zástupci provozovatelů odhadují, že nové poplatky zatíží obor celkem pěti miliardami korun. Podle Sedláka to může mít pro některé firmy z oboru fatální dopad - už dříve jim totiž vláda zrušila daňové prázdniny a s výjimkou nejmenších elektráren zavedla speciální 26% srážkovou daň. Vadí mu také retroaktivita nového poplatku.

Chyba poslanců? Přinesla by víc času

Provozovatelé zatím ani nevědí, zda je červnový termín k registraci definitivní. Sněmovna totiž do Senátu omylem odeslala chybné znění následující novely už schváleného ustanovení, která povinnou registraci posouvá z poloviny na konec letošního roku.

Teprve za tři týdny Senát rozhodne, jak se postaví k žádosti sněmovny o nové schválení novely o odpadech, tentokrát už bez posunutého termínu.

„Usilujeme o případnou změnu zákona, respektive vyzýváme představitele státu a zákonodárce k diskusi na toto téma," říká za podnikatele v oboru Musilová. Věří, že půl roku navíc by poskytlo dost času k nalezení lepšího řešení.

Podle Musilové by měli recyklaci všech panelů, tak jako dosud, zajišťovat jejich výrobci. Vhodnou a levnější cestou by bylo také umožnit kolektivním systémům, aby zajišťovaly likvidaci panelů v systému "pay as you go". Úhrada nákladů by se tak vztahovala vždy na konkrétní rok, přičemž výrobci by se o náklady dělili na základě aktuálního podílu na trhu.