Dosud odcházejí usvědčení softwaroví piráti (a ti, kteří nelegálně rozšiřují hudbu či filmy) od soudu pouze s nízkými tresty odvozenými od toho, kolik by stála přepálená CD a DVD, kdyby si je zákazníci koupili v obchodě.
Soudci tak většinou nařídí pouze náhradu škody, která dosahuje desítek či stovek tisíc korun.
To se může brzy změnit. Podle novely zákona o duševním vlastnictví mohou poškozené firmy nově žádat i milionové náhrady za zneužití licence.
Soudy: Jen tisícové tresty
Zatím toho nevyužívají: "Například paní J. B. z Ústí nad Labem přišla o svoji výpočetní techniku a musela zaplatit náhradu ve výši dvacet tisíc korun. Navíc ji však soud vyměřil osmiměsíční podmínečný trest s odkladem na dva roky. A to vše za kopírování hudby," řekl deníku Aktuálně.cz Karel Jaroš, vedoucí oddělení hospodářské kriminality v Ústí nad Labem.
Podobných případů přivedou k soudu ústečtí kriminalisté asi dvacet ročně. "Od 1. ledna roku 2004 jsme měli na stole 48 případů," upřesňuje Jaroš.
Policie má asi osmdesát okresních oddělení, ročně se tak řeší stovky případů porušování práva, které chrání duševní vlastnictví.
Většinou ale k soudu přivedou kriminalisté jen "malé ryby". Jen výjimečně se podaří to, co nedávno ústeckým policistům. Ti se totiž dostali na kobylku celému gangu, který pálil CD a šířil nelegální software.
Praha "vede" žebříček
Dnes zároveň asociace sdružující výrobce softwaru BSA vydala statistiku toho, které kraje jsou na tom s pirátsvím nejhůře. Nejhříšnější je v této oblasti Praha. Na počtu odhalených případů se podílí celou čtvrtinou. Naopak nejméně případů přichází z Moravskoslezského, Karlovarského a Zlínského kraje.
Na pomyslném druhém místě se umístil Jihomoravský kraj, na který připadá 13 procent případů a o jedno procento méně bylo případů v Ústeckém kraji.
Podle policejních statistik, které zahrnují i případy porušování autorských práv k hudbě či filmům, je objasněnost trestných činů 94 procent. Vysoká objasněnost podle odborníků souvisí s tím, že na případy většinou upozorní někdo z okolí firmy.
Miliony za licence
Možnosti firem, které byly "okradeny", jsou už dnes mnohem větší. Poškozená strana - tedy majitel licence - má právo po podvodných prodejcích falešných produktů žádat náhradu škody.
Od května letošního roku to nemusí být jen ušlý zisk z případného prodeje oficiálních CD. Nyní se mohou domáhat i náhrady ve výši licence, kterou by si pirát musel koupit, pokud by chtěl legálně CD prodávat.
Pokud by se sečetly ceny licencí u všech filmů, hudby a softwaru, které pirát zneužil, dostává se tato částka až do desítek milionů korun i u "malých" pirátů.
"Dovedu si představit, že by takový soud dopadl vítězně pro postiženou stranu, že by tedy držitel licence uspěl a ten, kdo porušil jeho práva, by byl povinen hradit škodu ve výši ceny licence," uvádí právník Lukáš Tryml.
Odposlechy kvůli pálení
V boji proti porušování práv spojených s duševním vlastnictvím má navíc policie v rukou i takové prostředky, jako jsou odposlechy mobilních telefonů (Umožňuje jí to paragraf 88 trestního řádu.).
Ten uvádí, že odposlechy je možné "nasadit" v trestních řízeních pro zvlášť závažný úmyslný trestný čin či pro takový, jehož stíhání upravuje mezinárodní smlouva.
A jelikož se Česká republika v mezinárodní smlouvě zavázala k postihování pirátství, může policie přistoupit i k tomu, že nicnetušícímu pirátovi "napíchne" mobil.
"V praxi se setkáváme i s využitím odposlechů a jiné operativní techniky při vyšetřování porušování autorských práv, jejich nasazení by si však podle našeho názoru zasloužilo více případů," řekla deníku Aktuálně.cz Markéta Prchalová z České protipirátské unie.
