Slovenská R1 živě: je PPP div dálnic, nebo další tunel?

1/13 Přehled fotografií
Takto vypadá hotová rychlostní silnice R1 u města Žarnovica. Vine se podél Hronu mezi pohořím Tríbeč a Štiavnickými vrchy. Začíná u Zvolenu a přes Žiar nad Hronom se stáčí na Nitru. Zhruba v polovině této vzdálenosti ale u obce Teklovské Nemce končí a mění se v obyčejnou dvouproudovku číslo 65. Na pár kilometrech stoupání R1 pětašedesátku rozšíří a pak z ní zase uskočí - už po vlastním povrchu - na Nitru. A právě o to se má postarat PPP - projekt, kdy soukromé subjekty dálnici zaplatí a postaví a stát ji potom splácí.
Vzadu Štiavnické Vrchy, dole vesnice Teklovské Nemce. Tam hotová R1 zatím končí. Kanál značí střed budoucí silnice. Slovensko už připravilo celkem tří tzv. PPP balíčky. První je D1 (už má vybraného koncesionáře, stavba se ale zadrhla na protestech ekologů). Druhý je právě  R1 z Teklovských Nemcov do Nitry. Třetí balíček je další úsek D1 - i ten už má vybraného uchazeče, je jím konsorcium Hochtief-Alpine Bau-FCC.
Ve výběrovém řízení na koncesi pro stavbu R1 převálcovalo konkurenci konsorcium Granvia vedené francouzskými specialisty na PPP projekty firmami Vinci Concessions a Meridiam Infrastructure. Tyto dvě firmy jsou zároveň akcionáři společnosti Granvia. Zhotovitelem stavby je Granvia Construction s.r.o., která je stoprocentně dceřinou společností firmy Eurovia. Dalšími členy konsorcia je slovenské ministerstvo dopravy (jako veřejný zadavatel), 12 bank jako věřitelé, a dále projekční firmy, nezávislý dozor a poradce věřitelů. Finančně byla smlouva uzavřena v srpnu 2009.
Jako zhotovitel postaví celkem 52 kilometrů silnice R1 firma Eurovia (dříve společnost Stavby silnic a železnic, která letos dokončila fúzi s ODS - Dopravní stavby Ostrava). Podle předpokladů se po prvních úsecích bude jezdit už příští rok. Náklady 1,5 miliardy euro (asi 40 miliard korun) bude od té doby Slovensko splácet 30 let.
V úterý na stavbě R1 u obce Čaradice moc živo nebylo. "Zapršelo. A co jsme včera vykopali, je zase zpátky. Dnes končíme," vysvětlili tito pánové kolem čtvrté odpoledne. Jindy se pracuje i do osmi večer.
Živo je naopak kolem PPP projektů. Poslední dobou hlavně kolem "zakázky snů" -prvního balíčku PPP stavby 75 kilometrů dlouhého úseku D1 od Martina po Prešov. Předpokládaná cena před soutěží se odhadovala na 1,94 miliardy eur. S nabídkou 3,3 miliardy euro ale zakázku nakonec vyhrálo konsorcium vedené francouzskou společností Bouygues Travaux Publics. Jeho součástí je i firma Váhostav Juraje Širokého, člověka blízkého straně SMER expremiéra Roberta Fica, který PPP projekty na Slovensku prosazoval. Slovesnký tisk nedávno odhalil, že jednou z firem podílejících se na kontraktu bude společnost expremiérova bratra.
"Na Slovensku už padly i ty poslední zábrany při rozkrádaní veřejného majetku," komentoval například slovenský expert na stavbu dálnic ve Světové bance Juraj Mesík fakt, že koncesi na D1 formou PPP vyhrála nabídka o 1,3 miliardy euro vyšší oproti oficiálně předpokládané ceně. "Předražení je několikanásobkem předpokládané ceny. Vždyť je to největšší tunel na Slovensku!," řekl v rozhovoru pro časopis Plus 7 dní. Tihle chlapi ze subkontraktorské firmy Zepris ale na R1 jen čekají na lepší počasí.
R1 je historicky první realizovaný PPP projekt na Slovensku. Podle stavbařů a politiků v Čechách i na Slovensku je to dokonalý recept, jak stavět dálnice v době, kdy stát nemá peníze (tj. teď).
Osmnáct kilometrů už postavené R1 mezi Žarnovicou a Šášovským Podhradím stálo zhruba 131 milionů eur. Trojnásobně dlouhý navazující PPP úsek by měl podle  Juraje Mesíka i při započítání zvlněného terénu mezi Hronem a Nitrou stát nanejvýš 500 milionů euro, v cestě mu totiž nestojí velké řeky.  Konečná cena je ale ještě třikrát vyšší - 1,5 miliardy euro.  "Umím si představit, že náklady by byly vyšší o deset dvacet procent, ale v žádném případe to nemůže být sto, dvě stě, čtyři sta procent!," myslí si Mesík. Projekt podle něj prodražují i banky, které si účtují sedmiprocentní úrok. Stát by si přitom podle Mesíka mohl půjčit levněji.
Účetní pravidla Evropské unie navíc dovolují, aby se dluhy vzniklé v PPP nezapočítávaly do dluhu státu. "Je možné, že toto pravidlo vzniklo v čase, kdy členy EU byly země s jinou kulturou, jako je ta naše," myslí si Juraj Mesík. "Vláda se ale zavazuje tyto obrovské půjčky splácet, a to už za pár let. Nemůže se tedy tvářit, že to není její dluh," vysvětluje odborník, proč šedé účetnictví PPP nezakryje zářez, které stavby na státním futru udělají. V PPP podle něj leží riziko dalšího zadlužování státu.
Český ministr dopravy Vít Bárta tento týden naznačil, že se chce jet na Slovensko ohledně PPP projektů poučit. Česká politická kultura přitom není té slovenské nijak vzdálená - jak ukazuje nedávné působení Aleše Řebíčka na ministerstvu dopravy přihrávajícím miliardové zakázky firmě, která mu dost možná kvůli tajným akciím stále patří. Nástrahy bahna PPP projektů tak dříve nebo později potkají i nás. Podobně jako na tento bagr nad Čaradicemi.
Názor, že z Česka konečně vypadnou dělníci ze Slovenska a Ukrajiny se i na Aktuálně.cz objeví pod každým textem naznačujícím, že zchudlému Česku hrozí stop výstavbě dálnic. Kolem slovenské R1 by si Slováci mohli to samé říkat o Češích.
"PPP projekty na Slovensku tvoří dnes jednu třetinu našeho obratu, pracuje tam přes 2700 lidí," řekl před časem obchodní ředitel společnosti Eurovia CS Zdeněk Synáček. Jedním z našich pracujících je i tento bagrista patriot.