Praha - Více než polovina Čechů je se svou prací spokojená. Vyplývá to ze zprávy Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Podle výzkumu zadalo 57 procent respondentů odpověď "velmi" nebo "spíše spokojen." Možnost "ani spokojen, ani nespokojen" zvolilo 38 procent lidí, vyloženě nespokojených je 5 procent oslovených zaměstnanců.
CVVM o tom informovalo ve své tiskové zprávě.
Ve srovnání s daty z předchozích osmi let je podíl velmi spokojených lidí průměrný. Loni činil 20 procent, v roce 2007 naopak pouze 10 procent.
Ti, kteří pracují na sebe, jsou spokojenější
Výzkum, kterého se účastnilo 1 006 respondentů z celé republiky, ukázal, že svoji práci mají rádi především ti, kteří pracují samostatně - jako podnikatelé nebo živnostníci.
Co se týká lidí pracujících v zaměstnaneckém poměru, spokojenost vykazují hlavně vedoucí pracovníci a vysoce kvalifikovaní odborníci. Nejmenší spokojenost panuje mezi dělníky.
Podle analýzy se spokojenost významně odvíjí od toho, jaké má respondent vzdělání, se kterým ve většině případů souvisejí příjmy a jeho životní úroveň.
Tři čtvrtiny dotázaných si myslí, že na pracovišti převládají dobré vztahy, které lze charakterizovat hlavně dobrou spoluprácí bez osobní blízkosti. Za konfliktní považuje atmosféru v práci 5 procent dotázaných.
Hlavním důvodem k nízké spokojenosti s místem může být podle výzkumu úroveň příjmů - 61 procent dotázaných soudí, že by si zasloužili vyšší plat. Pouze 36 procent jedinců se domnívá, že dostávají zaplaceno odpovídajícím způsobem.
Nezaměstnaní by prvně hledali konkrétní práci
Téměř pětina dotázaných se v současné době obává ztráty zaměstnání. O práci se bojí především nekvalifikovaní dělníci a obecně lidé s horší životní úrovní nebo nižším vzděláním.
V případě ztráty zaměstnání by si zhruba dvě třetiny respondentů snažily v první řadě najít konkrétní zaměstnání odpovídající jejich představám. Tuto odpověď poskytovali nejčastěji vysoce kvalifikovaní nebo vedoucí pracovníci, absolventi vysokých škol, případně středních škol s maturitou, lidé s dobrou životní úrovní a obyvatelé Prahy.
Čtvrtina dotázaných uvedla, že by v této situaci přijala jakoukoliv práci. Ochotu přijmout libovolné zaměstnání nejčastěji uvedli respondenti se základním vzdělání nebo výučním listem, nekvalifikovaní pracovníci a lidé, kteří žijí v nuzných podmínkách.
Dvě třetiny respondentů ovšem považují ztrátu svého místa za nepravděpodobnou, počet optimistických odpovědí je od roku 2003 vůbec nejvyšší.
