reklama
 
 

Rosatom a penězovod z Jugry. Tudy teče ruský kapitál

9. 2. 2013 10:50
Kudy se do České republiky dostává ruský kapitál? Jde především o Temelín

Praha - Podle výše obratu svých firem jsou nejmocnějšími ruskými byznysmeny v Česku Dmitrij Ščuka, Vladimír Ermakov a Bulat Subajev - šéfové českých dcer mocných uskupení Evraz, Gazprom a Lukoil.

Jenomže kdybychom tvořili takový žebříček nikoliv podle finančních výsledků, ale podle faktického vlivu zástupců ruského kapitálu v Česku, nesměli by v něm chybět reprezentanti ruského jaderného obra Rosatom. To jsou ovšem Češi.

Státní korporace Rosatom je lídrem světového jaderného průmyslu. Zastřešuje 250 podniků a několik výzkumných a vývojových pracovišť, momentálně staví celkem 28 jaderných reaktorů, z toho 19 mimo Rusko. Rád by k nim přidal i dva temelínské bloky.

Dcerka Rosatomu - ministerstvo zahraničí

Jeho dceřiná společnost Atomstrojexport  se účastní temelínského tendru jako člen konsorcia MIR 1200 s firmami Gidropres a českou Škodou JS. Protože se hraje o unikátní zakázku a momentálně vůbec nejsilnější ruský zájem na českém trhu, věnuje Rosatom Praze obzvláštní péči. Loni se Česko stalo jednou z prvních destinací, kde Rosatom zřídil filiálku své nové divize Rosatom Overseas. Tato dceřiná firma Rosatomu je jakýmsi ministerstvem zahraničí, jež má poskytovat servis pro mimoruské  jaderné projekty.

České zastoupení Rusatom Overseas vede Zdeněk Šíma, bývalý manažer společnosti ČEZ. Filiálka má zatím jen dva zaměstnance. Druhým je Pavel Vlček, který má pozici manažera pro strategii a komunikaci. „Počítáme ale s růstem, v první fázi plánované zhruba na dva roky, až na přibližně 15 lidí," říká Vlček.

Hlavní úkol: lobbovat pro Temelín

Zajímavé je, že i Šímův a Vlčkův moskevský šéf je Čech. Viceprezidentem Rusatom Overseas se v létě 2011 stal Leoš Tomíček. Absolvent Moskevského energetického institutu strávil 18 let ve Škodě Praha a podílel se na řízení staveb jaderných elektráren Dukovany a Temelín. Po roce 2005 se vrátil na východ, šéfoval dostavbu Rogunské hydroelektrárny v Tádžikistánu (největší energetický projekt ve střední Asii) a několika velkých elektrárenských staveb v Rusku. Po vzniku Rusatom Overseas převzal výkonné vedení.

Úkolem Rusatomu Overseas v Česku je hlavně temelínský lobbing a péče o dobré jméno ruského jaderného průmyslu u nás. Podle Vlčka má však postupně začít fungovat jako někdejší podniky zahraničního obchodu, zprostředkovávat obchody a uzavírat vlastní kontrakty, počet zaměstnanců má vzrůst až na patnáct. Rozvoj prý nezávisí na úspěchu v temelínském tendru „Rosatom má v Česku i jiné zájmy. Obchodně spolupracuje s řadou českých firem, vesměs z oboru energetického strojírenství.  Jen loni od nich nakoupil zboží za tři miliardy korun pro jaderné projekty po celém světě," řekl Vlček.

Ruské banky pronikají do Česka

O posilování rusko-českých obchodních vazeb svědčí i rostoucí zájem ruských bankéřů o český trh.

Loni vstoupil do Česka největší ruský finanční ústav Sberbank, Kremlem ovládaný gigant s aktivy v hodnotě skoro 7,5 biliónů korun. Mimo Rusko působí v Kazachstánu, Bělorusku, na Ukrajině, zastoupení má v Indii, v Číně a v Německu. Loni Sberbank koupila rakouskou Volksbank včetně české sítě a odstartovala tak expanzi do Evropy. Nová divize Sberbank Europe AG zatím zastřešuje devět bank v osmi středo- a východoevropských zemích. V jejím čele stanul počátkem roku maďarský bankéř András Hámori (37) - muž, který úspěšně rozjížděl rakouskou Zuno Bank.

Česká filiálka Volksbank je stále řízena z Vídně, má česko-rakouské vedení, pouze v dozorčí radě se objevují dvě ruská jména.  Zhruba před týdnem banka oznámila, že mění značku a od konce února bude v Česku působit pod jménem Sberbank.

Kromě retailu, korporátního bankovnictví a dalších standardních služeb se Sberbank chce soustředit na financování rusko-českých obchodů. Už loni podepsala memorandum o porozumění se státní Exportní a garanční pojišťovnou EGAP, podobnou dohodu o spolupráci chystá nyní s Českou exportní bankou. „Sberbank je naším nejvýznamnějším partnerem při profinancovávání českého exportu v Rusku," vysvětluje mluvčí ČEB Věra Dušková. Zároveň ale banka počítá s podporou ruských investic u nás.

Není při tom jediná. Už od roku 2008 na českém trhu působí Evropsko-ruská banka, kterou ovládá Roman Popov, někdejší manažer společnosti Strojtransgaz (ta banku několik let vlastnila.) ERB je sice objemem aktiv nejmenším bankovním domem v zemi, i ona ale těží z rozvíjejícího se rusko-českého byznysu a roste. "Zaměřujeme se na segment drobných a středních podnikatelů s růstovým a exportním potenciálem, kteří své aktivity orientují na Ruskou federaci a Společenství nezávislých států," vysvětluje výbornou češtinou se sotva znatelným ruským akcentem Stanislav Popel z marketingového úseku. ERB podle něj klientům nabízí také poradenství ohledně ruského prostředí. A teď se chystá ve větší míře zapojit do investic v Česku, jedná například o financování továrny na recyklaci pryžových výrobků.

Penězovod z Jugry

Další kanál, kudy stále větší měrou poteče ruský kapitál do Česka, je Chanty-Mansijská banka, jež zřídila v Praze zastoupení v roce 2004. Chanty-Mansijská banka vznikla jako úvěrová instituce stejnojmenné ruské autonomní oblasti (zvané též Jugra), situované v západní Sibiři v Ťjumeňské  oblasti.

Jde o jedno ze sibiřských center těžby ropy a zemního plynu. Banka začala postupně expandovat do Ruska a do zahraničí. Má celkem 18 filiálek a registruje zhruba milion klientů, zastoupení vybudovala v Moskvě, Sankt-Petěrburgu a Novosibirsku, v zahraničí zatím působí v jediném státě, a to v České republice. Důvod je nasnadě: české firmy z oboru energetické strojařiny jsou hlavními nositeli našeho exportu do Ruska a banka cítí, že v česko-ruských obchodních projektech investiční příležitosti.

Krize posledních tří let zjevně vede k posilování česko-ruských obchodních vazeb. České firmy čelí na svých hlavních odbytištích v západní Evropě propad poptávky a o to víc se snaží uplatnit v Rusku. V roce 2011 tak stoupl obchodní obrat mezi Českem a Ruskem o třicet procent a dosáhl třinácti miliard dolarů (260 miliard korun).

Podle Českého statistického úřadu loni za první tři kvartály roku vzrostl náš export do Ruska o téměř čtyřicet procent. Na celkovém českém vývozu se Rusko podílí sice pouze 3,8 procenty, ruské zboží (hlavně suroviny) činí 5,7 procent celkového českého dovozu. Podle průzkumu, který prováděla společnost DHL, však čeští exportéři vidí v Rusku vůbec největší potenciál do budoucna. Příliv ruského kapitálu a investic k nám je jen druhou stranou téže mince.

autor: Zuzana Kubátová | 9. 2. 2013 10:50

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama