Lucemburk/Atény - Řecko před začínajícím klíčovým zasedáním eurozóny o záchraně Atén před bankrotem slíbilo, že bude pokračovat v úsporách a rozpočtových reformách.
Právě ty jsou podmínkou, aby Řecko mohlo získat další miliardy eur pomoci. Současně jsou to však velmi nepopulární opatření, která v Řecku vyvolávají masivní protesty a vedla i ke změnám v řeckém kabinetu.
Nový řecký ministr financí Evangelos Venizelos si tak projde tvrdým testem. Partnery musí přesvědčit, aby uvolnili další peníze z prvního záchranného balíku, jehož celkový objem je 110 miliard eur (zhruba 2,7 bilionu Kč).
Pokud se totiž Řecko nové tranše nedočká, v polovině července by patrně muselo přistoupit k vyhlášení platební neschopnosti.
"Je to pro mě výborná možnost, abych zopakoval silný závazek řecké vlády a silnou vůli řeckého lidu pro naplňování programu (reforem potřebných k získání peněz od mezinárodních partnerů)," podotkl Venizelos před jednáním s partnery ze zemí eurozóny. "Díky úsilí našeho lidu a díky spolupráci a pomoci našich partnerů můžeme dosáhnout našeho cíle."
Dostanou Atény potřebných 12 miliard?
"Budeme dnes a zítra (v pondělí) pracovat, abychom se dostali, co nejdál to bude možné," řekl německý ministr financí Wolfgang Schäuble v reakci na dotaz, jestli jsou eurozóna a Mezinárodní měnový fond (MMF) připraveny uvolnit další část záchranného balíku. Tentokrát jde o 12 miliard eur, které Řecko potřebuje na "přežití" léta.
Podle Schäubleho je sice třeba přistoupit k rozhodnutí co nejdříve, avšak klíčový je k tomu postoj Atén. "Řecko musí splnit všechny nezbytné podmínky, aby to mohlo být vyplaceno, jak má... Jsme připraveni Řecku pomoci a dát mu čas, který potřebuje," doplnil německý ministr financí.
Na zasedání ministrů financí zemí eurozóny, které bude pokračovat i v pondělí dopoledne, se bude jednat také o zvažovaném druhém záchranném balíku pro Řecko. Ten by mohl být ještě větší než ten první. Není však možné čekat, že by ho ministři financí schválili už na této schůzce. Stane se tak zřejmě nejdříve v polovině července.
Spory se v poslední době vedly zejména o to, jak by se měl do zvažovaného druhého kola pomoci Řecku zapojit soukromý sektor, tedy například banky a investiční fondy.
Klíčoví hráči eurozóny, Francie s Německem, se nicméně už dohodli, že by účast privátních investorů měla být dobrovolná. Nyní ale bude na celé eurozóně a také na Evropské centrální bance (ECB), aby to s Paříží a Berlínem doladila.
