Atény/Brusel - Hrozivě zadlužené Řecko přirovnal nedávno jeden finančník ke kanárkovi v uhelné šachtě.
Jeho bankrot by totiž investorům zavelel k úprku z velké části celé eurozóny zamořené dluhy jako důlním plynem. Na cestě ven už by nejspíš jen míjeli další mrtvé kanárky - Portugalsko, Španělsko a možná i Itálii.
Řecký dluh kolem tří set miliard euro totiž ze tří čtvrtin drží finanční instituce ostatních evropských zemí. Neschopnost země splácet své dluhy by tak mohla přivodit i konec eura a rozpad eurozóny.
To vše se minulý týden podařilo zažehnat. "Šestnáctka" se nakonec na vágním, ale tvrdém záchranném scénáři dohodla a trhy Řecku začaly půjčovat o něco levněji. Vyhráno ale Řecko rozhodně nemá.
Velikost polštáře pro Řecko? Podle situace
Záchrana má být především aktivována jen jako "poslední řešení", tedy pokud Řecku investoři přestanou půjčovat na trzích. Tam už Řecko několik měsíců platí úroky, které činí jeho dluh neudržitelný.
Třetinu případné pomoci poskytne Mezinárodní měnový fond a dvě třetiny členové eurozóny adekvátně svému podílu v Evropské centrální bance (viz graf na konci textu).
Německo, potenciálně největší přispěvatel, které má v ECB přes 26 % kapitálu, podmínilo spuštění případné záchrany jednohlasným souhlasem celé eurozóny a vlastně si tak vymínilo právo veta.
Případná půjčka bude mít navíc vysoké úroky, aby bylo Řecko motivováno co nejdřív hledat peníze opět na trzích.
Dohodu neudává žádnou konkrétní sumu, jak velký záchranný polštář pro Řecko vlastně je. Před jednáním se mluvilo o 20 až 25 miliardách euro. Server Economist.com ale spočítal, že kdyby došlo na věc, potřebná bude až trojnásobná částka, tedy 75 miliard euro.
Někteří investoři nejsou spokojeni
Na utáhnutí dubnových splátek svého dluhu Řecko potřebuje pět miliard euro. Ty si úspěšně půjčilo v pondělí, když poptávka po jeho sedmiletých dluhopisech dokonce dosáhla sedmi miliard euro a úroky klesly z 6,3 na 5,9 %.
V květnu ale bude stát potřebovat dalších deset miliard. Celkem letos kolem 54 miliard euro.
Do roku 2014 tak podle Economistu vzroste dluh Řecka ze současných 113 % HDP na 153 %. Otázka, zda si trhy udrží důvěru v takhle zadlužený stát, zůstává podle časopisu otevřená.
"Doufáme, že to ujistí držitele řeckých dluhopisů. Že eurozóna nenechá Řecko nikdy padnout," komentoval dohodu prezident Rady Evropy Herman van Rompuy.
Fakt, že navzdory optimismu a pondělnímu zájmu o vládní dluhopisy nemá Řecko ani eurozóna zdaleka vyhráno, ale potvrzují i ti, které měla dohoda uklidnit. "Investoři s dohodou nejsou spokojeni," řekla agentuře AFP Kathy Lien ze společnosti Global Forex Trading.
Tahouni chtějí "ekonomickou vládu" Evropy
"Tohle je případ, který se neměl nikdy stát," komentovala minulý pátek dohodu také německá kancléřka Angela Merkelová.
Připomněla tak, že záchrana Řecka porušuje stanovy, které si jednotná evropská měna vetkla před 11 lety přímo do svých zakládacích listin právě na popud Německa - totiž nepomáhat rozpočtově nedisciplinovaným členům.
Dosavadní mechanismy dohledu nad rozpočtově "rozpustilými" členy spolku tak označila za nedostatečné. Spolu s Francií se shodla na tom, že Evropská komise by měla fungovat jako "ekonomická vláda" Evropy, která by měla napříště rozpočtovou kázeň vymáhat.
Proti vůli Francie naopak Německo prosadilo spoluúčast MMF. Fond se sídlem ve Washingtonu určený na pomoc rozvojovým zemím by tak vůbec poprvé v historii pomáhal členovi bohatého spolku platícího eurem.
Premiér Lucemburska to před jednáním označil za absurdní a Nicolas Sarkozy za potupné. Pro Merkelovou je naopak MMF garantem, že Řecko spojí případnou pomoc s nutnými úspornými reformami, kterými MMF své půjčky vždy podmiňuje.
Udělala tak ale zároveň úlitbu německým voličům a parlamentu, kteří jakoukoliv pomoc státu, který si žil nad poměry a dlouhé roky lhal o svém dluhu, silně odmítají.
