Praha - Už tak bídná kultura pohřbívání v Česku se kvůli recesi zřejmě ještě o něco zhorší.
V roce 2007 například pohřbila radnice v Kroměříži na své náklady za celý rok pouze osm lidí. Vloni, po zrušení pětitisícového pohřebného, to bylo 17 lidí, což radnici stálo přes 130 tisíc.
"Letos je to jen k dnešnímu dni už 19 pohřbů za více než 155 tisíc," potvrdila narůstající trend Pavla Cielecká z kroměřížské radnice.
Konec pohřebního spolku
- Symbolickým koncem jedné éry kultury pohřbívání v Česku je příběh pohřebního spolku ve východomoravském Hulíně. Lidé tam mezi sebou vybírali na pohřeb na vkladní knížky od roku 1911. Vloni měl spolek 453 členů.
- Před časem se ale spolek začal rozpadat. V roce 2005 nezaplatilo příspěvek 54 lidí, v roce 2006 68 lidí a o rok později už 154 členů.
- Mladší chtěli převést své příspěvky do bank, to ale starší odmítli kvůli poplatkům za vedení účtu. Starší paní, které příspěvky na obchůzkách vybíraly, už to zdravotně nezvládaly, a s rostoucími výdaji na pohřeb se tisícovka, kterou příbuzní na zesnulého člena spolku dostávali, změnila v zanedbatelnou částku.
- Starostka dobrovolných hasičů, kteří spolek spravovali od nástupu komunistů, proto vloni 11. března svolala valnou hromadu, kde se členové rozhodli dál peníze nevybírat.
- Ve fondu zbylo 60 tisíc, které čeká podobný osud, jako německé šrotovné - s posledním „klientem" skončí fond i spolek.
Podle ní nese na nárůstu kromě zrušení pohřebného podíl taky zákon. Ten totiž stanoví, že zesnulého, kterého nemá kdo pohřbít, musí na své náklady pochovat obec, kde zemřel.
Pro Kroměříž, na jejímž území leží pět domovů důchodců a velká psychiatrická léčebna, by to stávajícím tempem znamenalo, že se letos oproti roku 2007 počet pohřbů bez obřadu, které musí obstarat tamní radnice, více než ztrojnásobí.
Trend, i když mírnější, pozorují i jinde. Například v Mostě. V červnovém meziročním srovnání tam ubylo nákladnějších pohřbů s obřadem o 5,37 procenta, zatímco o 1,8 procenta naopak přibylo pohřbů bez obřadu.
Od laciných obřadů k "bezobřadům"
"Rozdíl mezi těmito čísly činní pohřby sociální, tedy vypravené obcí," vysvětlil Milan Konečný z pohřební služby Zahrada smutku.
Dál tak plíživě přibývá pohřbů bez obřadu, včetně těch, které jsou nuceny vypravit obce, protože zesnulého nemá kdo pohřbít, nebo na to nemá peníze. Podle březnového vydání časopisu Respekt přitom Češi už tak hrají v Evropě v pohřbívání bez obřadu prim.
Recese, která přináší nezaměstnanost, nižší příjmy a exekuce, tak tento trend zřejmě ještě posílí.
"Lidé rozhodně chtějí šetřit peníze. Nejlevnější obřad je u nás s pohřebným přišel na tři tisíce. Teď je stojí osm tisíc," vysvětluje Konečný z mostecké Zahrady smutku. „Takže od těch laciných obřadů to směřuje k pohřbům bez obřadu," dodává.
"Když to vezmu procentuálně, tvoří ,bezobřad' zhruba 70 procent pohřbů," dává svým žargonem nahlédnout do neobvykle vysokého podílu pohřbů bez slavnostního rozloučení se zesnulým Alexandr Hájek, majitel pražské pohřební služby Tranquillitas.
"Nějaké procento" ,bezobřadů' i kremací podle něj kvůli recesi zřejmě přibylo, spíš se ale jedná o potvrzení dlouhodobého trendu. To si myslí i Evžen Voleský, majitel pohřební služby Concordia. „K horšímu se to mění postupně už delší čas," tvrdí.
Venkov: méně věnců, ale s obřadem
Na 60 procent odhaduje podíl pohřbů bez obřadu také pracovník pohřební služby ze Slezské Ostravy, který si nepřál být jmenován.
Na venkově je přitom tento poměr oproti městům často opačný.
"Určitě. Tady je pohřeb s obřadem tradice," potvrzuje přetrvávající převahu pohřebních obřadů majitel mikulovské pohřební služby Jiří Chromý.
"Samozřejmě i tady dnes lidé šetří, nekoupí si třeba pět věnců, ale jenom dva. Konkrétně v našem regionu jsou už vesnice s nezaměstnaností třináct čtrnáct procent. Tady ale lidé pořád mají úctu k člověku a prostě se s ním rozloučí. Nějak razantně jsme to tedy zatím nepocítili," dodává Chromý.
Podle Hájka z pražské Tranquillitas jsou příčiny vysokého podílu pohřbů bez obřadu v českých městech kulturní, od tradiční vlažnosti k náboženství přes následky, jaké na kultuře pohřbívání zanechal komunismus.
Nejde jen o peníze
"Z vlastní zkušenosti můžu říct, že nejde jen o finance, víru nebo funkčnost rodiny. Těch faktorů je mnohem víc a stály by za pořádný průzkum," uvažuje nad příčinami prohlubující se odtažitosti Čechů k pohřbívání vedoucí domácího hospice Cesta domů Jana Valjentová.
Recese ani zrušení pohřebného však neznamená, že pohřebnictví není výnosný obchod s vysokými maržemi. Pohřbívat se musí a o zhruba sto tisíc lidí, kteří v Česku ročně zemřou, se dělí kolem čtyř stovek pohřebních služeb. Celkový obrat na trhu je kolem dvou miliard korun.
Podobně jako u pražských taxikářů přitom pevně omezená velikost trhu a počet "klientů" vede mezi jednotlivými službami místy k velmi tvrdému boji na hranici zákona a občas i za ní.
