Praha - Prověřené úsloví "víc hlav víc ví" nově potvrzují i ekonomická čísla. Ze srpnových dat společnosti CCB - Czech Credit Bureau vyplývá, že společnosti s ručením omezeným, které mají jen jednoho vlastníka, jsou o 11 procent náchylnější k bankrotu než firmy s více majiteli.
Analýza CCB, která je organizátorem největších českých úvěrových registrů, navíc potvrdila, že jde o dlouhodobý trend bez přímé závislosti na aktuální hospodářské krizi. Počet krachů firem s jedním majitelem se sice mírně zvyšuje od roku 2004, roste ale i podíl těchto zranitelných firem se "sólo" vlastníkem na celkovém počtu firem.
"Pokud o firmě rozhoduje jediný vlastník, je to pro fungování firmy zpravidla rizikovější," vysvětluje Věra Kameníčková, vedoucí analytického oddělení ve společnosti CCB. "Rozhoduje sám. Nemá proto nikoho, kdo by se na věc podíval z trochu jiného úhlu, přidal do rozhodování své vlastní, třeba i značně odlišné zkušenosti a upozornil na možná rizika," dodává.
Zatímco tedy podíl společností s jedním vlastníkem na celkovém počtu firem činil v srpnu tohoto roku 43 procent, u vyhlášených bankrotů tento podíl činil 54 procent. V srpnu tedy zbankrotovalo o 11 procentních bodů více firem s jedním majitelem, než by odpovídalo jejich podílu na trhu.
Stejný trend ale potvrzují dostupná čísla od roku 2004 do současnosti, kdy zmíněný rozdíl činil v průměru osm procent.
"Statistika tak mimo jiné ukázala, že se podíl bankrotujících společností s ručením omezeným vlastněných jediným majitelem postupně zvětšuje," píše CCB ve své zprávě.
Vzestup samotářů
Náchylnějších společností s „jednou hlavou" přitom citelně přibývá. Podíl "eseróček" s jediným majitelem se z 35 procent v roce 2004 zvýšil na letošních 43 procent.
"Založení a řízení firmy jedním vlastníkem je jednodušší. Majitel se nemusí s nikým dohadovat, hledat řešení, které vyhovuje dvěma či více vlastníkům. Rozhodnutí pak obvykle rychlejší," vysvětluje dále expertka Kameníčková. "Případnou chybu pak ale nemůže vyčítat nikomu jinému než sobě," naznačuje odbornice váhu břímě odpovědnosti.
Podle ní dokonce není vyloučeno, že jde o širší společenský trend, který má svůj odlesk také v klesajícím počtu sňatků.
"Rozhodování dvou a více lidí vyžaduje trpělivost, schopnost naslouchat názorům druhých a také umění dohodnout se. To může být pro někoho zdlouhavé," uvažuje Kameníčková nad duchem doby.
