Český statistický úřad dnes ráno zveřejnil údaje o českém průmyslu za květen. A výsledky jsou velmi pozitivní. Meziročně se průmyslová výroba zvýšila o 12,2 procenta, po očištění od vlivu počtu pracovních dnů dokonce o 13,8 procent.
Tato čísla "zaskočila" i analytiky. Ti se vesměs domnívali, že růst se zastaví na osmi procentech. Jejich odhady se tak ukázaly jako příliš skeptické.
Částečně za to můžou dubnové výsledky, kdy růst průmyslu byl pouhých 3,6 procent.
"Květnový výkon průmyslu navazuje na rychlý růst v lednu až březnu a v tomto světle se jeví dubnový výpadek průmyslu jako jednorázová výjimka," říká Pavel Mertlík, hlavní ekonom Raiffeisenbank.
Auta jedou
Podle čísel se zdá, že se Česko stává "Detroitem Evropy". Na růstu průmyslu se totiž třiceti procenty podílela právě výroba automobilů a dopravních prostředků a celé odvětví vzrostlo o téměř dvacet procent.
V závěsu za ní je pak tradiční hutní a kovodělná výroba, která meziročně posílila o 18 procent.
Výrazně si polepšili i pracovníci zaměstnaní v odvětví průmyslu. Jejich průměrná měsíční mzda se meziročně zvýšila o osm procent a dosáhla tak 20 089 korun. Tento růst byl ale možný i díky jedenáctiprocentnímu růstu produktivity práce.
Máme vystaráno
Překvapením však byl objem a míra růstu nových zakázek. Jejich objem činil 152,4 miliardy korun, z nich 91,7 přišla ze zahraničí. Meziroční růst je tak 30,9 procent.
"Český průmysl má v krátkém a středním období tedy o "živobytí" postaráno. Česká národní banka se tudíž nemusí při nadcházejícím rozhodování o úrokových sazbách, obávat negativních dopadů zvýšení sazeb na ekonomickou aktivitu," hodnotí výsledky Mertlík.
Jsou však i odvětví, o jejichž výrobky mají v zahraničí enormní zájem. Například růst objemu zakázek ze zahraničí na zdravotnické, optické a přesné přístroje byl v květnu trojmístný a dosáhl 130 procent.
