Praha - Průměrná mzda loni vzrostla o 8,5 procenta na 23 542 korun. Reálně, tedy po odečtení inflace, přitom stoupla o pouhá dvě procenta (přesněji o 2,1 procenta), což je nejméně za uplynulých deset let.

Vyplývá to z čerstvě zveřejněných dat Českého statistického úřadu (ČSÚ).

V samotném posledním čtvrtletí přitom průměrná hrubá měsíční mzda nabrala rychlost a nominálně se zvýšila o 8,3 procenta na částku 25 381 korun. Reálně byla o 3,4 procenta vyšší.

Podle ČSÚ mzdy rostly hlavně díky zavedení stropů pro odvody pojistného na sociální zabezpečení. To vedlo k výraznému poklesu celkového zdanění u velmi vysokých výdělků v roce 2008.

Odstupné pro propuštěné

Tahounem růstu mezd v posledním čtvrtletí byl soukromý sektor. V podnikatelské sféře se průměrná mzda zvýšila nominálně reálně o 3,8 procenta a v nepodnikatelské oblasti vzrostla o rovná dvě procenta.

"Nabízí se tak hypotéza, že za zvýšeným růstem mezd v 4. čtvrtletí jsou výplaty odstupného zaměstnancům, kteří v tomto období obdrželi v zaměstnání výpověď," říká ekonom Pavel Mertlík z Raiffeisenbank.

Statistický úřad s takovým vysvětlením však nesouhlasí. "Odstupné totiž není součástí mezd, jde o část takzvaných ostatních osobních nákladů. Ty se ve sledovaných podnicích zvýšily také, což je nejspíše důsledek vyplácení odstupného," vysvětluje mluvčí úřadu Ladislav Pištora.

Podle podnikového právníka Jana Beneše mají pravdu obě strany. "Odstupné, které dostane zaměstnanec při výpovědi, skutečně není součástí mzdy. Ale pokud končí pracovní poměr dohodou, může být její součástí určitá kompenzace - ta už pak nemusí být nazývána odstupným a řada firem ji zahrnuje právě do vyšší mzdy za poslední měsíc pracovního poměru," říká.

Firmy šetří

Pro letošní rok zatím odborníci počítají s tím, že se průměrné mzdy z místa příliš nehnou.

"Maximálně se zvýší o procento," doplňuje hlavní ekonom Patria Finance David Marek. Prohlubující se recese a nárůst nezaměstnanosti podle něj totiž omezují možnosti pro růst mezd.

"Podniky mnohdy ani nejsou schopny sestavit finanční plán na tento rok, což stěžuje rozhodování ve mzdové oblasti, naopak odbory samozřejmě nechtějí slyšet na stagnaci či dokonce snižování platů," popisuje situaci analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka.

Ve státní správě platy porostou

Mnozí zaměstnanci jsou v současnosti ochotni přistoupit i na snížení platu, a to kvůli vyšší nezaměstnanosti i většímu riziku ztráty pracovního místa.

"Zvláště v soukromém sektoru to zřejmě letos nebude výjimkou. Naopak ve státní správě by měly platy i letos růst nejen nominálně, ale díky nízké inflaci i velmi solidně reálně," dodává Hatlapatka.

Zároveň však připomíná, že to může při klesající ekonomice znamenat nepříznivý dopad na státní rozpočet.