Naopak jedním z dlouhodobě nejvýznamnějších argumentů pro vstup Česka do eurozóny je její obchodní a vlastnická provázanost se zeměmi platícími eurem. "Odstranění kurzového rizika a úspora transakčních nákladů při zavedení eura by znamenaly velký přínos pro český vývoz i dovoz," uvádí analýza. Podle ní se česká ekonomika dlouhodobě vyznačuje postupně rostoucím využíváním eura nefinančními podniky.
Podle analýzy také nadále přetrvávají rozdíly ve struktuře české ekonomiky ve srovnání s ekonomikou eurozóny. Rozdíl spočívá především v nadprůměrném podílu průmyslu na tvorbě českého hrubého domácího produktu.
Nadále je tak podle zprávy ČNB nezbytné řádně vyhodnocovat fungování nových institucí a pravidel vytvořených v předchozích letech v reakci na hospodářskou a finanční krizi, protože podstatným způsobem změnily podobu eurozóny a tím i závazky pro přijetí eura. "Reforma eurozóny navíc představuje stále neukončený proces," uvádí materiál.
Analýza stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou hodnotí jak připravenost české ekonomiky na vstup do eurozóny, tak hospodářskou a institucionální situaci eurozóny samotné. Nezabývá se ovšem otázkou celkové výhodnosti či nevýhodnosti přijetí eura a neformuluje doporučení ohledně tohoto kroku.
Analýza slouží jako podklad pro společný materiál vlády a ČNB Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Loni vláda při schvalování tohoto dokumentu rozhodla, že další vyhodnocení projedná až v roce 2020. Do loňska jej projednávala každoročně. Loni v prosinci vláda opět souhlasila s doporučením ČNB a ministerstva financí prozatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny, tedy přijetí eura.
