Praha - Na český trh míří další zázračný přípravek na zlepšení zdravotního stavu. Zatím neznámí distributoři odstartovali osvětovou kampaň na nápoj zvaný redox.
V zahraničí se tento produkt prodává pod značkou ASEA. Obohacený solný roztok slibuje dodat tělu "redoxní signalizační molekuly" (RSM), jež údajně zpomalují stárnutí, zlepšují sportovní výkon, urychlují léčení a navíc bystří mysl.
Podle distributorů stojí nápoje na bázi RSM na "pravděpodobně nejvýznamnějším objevu za posledních sto let v oboru péče o zdraví". V odborném tisku nicméně nelze najít doklady o seriózních klinických studiích, které by na dostatečně velkých vzorcích slibovaný účinek prokázaly, čeští lékaři o něm většinou neslyšeli.
Jak se ale lze dočíst na německých webech, u západních sousedů jde o vcelku populární novinku. Němci (podle údajů z přelomu roku) platí za měsíční kúru RSM od 149 do 298 eur.
Pozvánky na semináře o redoxu svědčí o tom, že si právě otvírá dveře na český trh. Rodí se jeho multilevelmarketingová síť a dá se čekat, že se Češi brzy ocitnou pod palbou dealerů. Jde o osvědčený postup, jehož průkopníkem v Česku se už v půli 90. let stala značka Herbalife.
Prodej za desítky miliard
Na českém trhu se od té doby usadily stovky prodejců nabízejících podobné potravinové doplňky - nejrůznější vitamíny, minerály, rostlinné výtažky i chemické preparáty slibující zhubnutí, lepší sex, imunitu, trávení či odolnější klouby. V prodeji je přes deset tisíc schválených doplňků stravy.
A podle reálných odhadů za ně Češi vydávají ročně sumu blížící se dvaceti miliardám korun. Zhruba třetina se prodá v lékárnách, zbytek na internetu, v obchodech se zdravou výživou či u výživových poradců.
"Trh hodnotím jako nadměrný. Lidé by se měli naučit rozpoznávat kvalitní přípravky od méně kvalitních," říká docentka Dana Müllerová z Ústavu hygieny a preventivní medicíny, místopředsedkyně České obezitologické společnosti.
Část odborníků z oblasti farmacie a medicíny volá po regulaci reklamy na doplňky stravy. Tu sice letos poněkud omezila Evropská unie, která zakázala lživá tvrzení o léčebné účinnosti, ale opatření se zavádí postupně a u nás je navíc dohled nad reklamou na doplňky stravy bezzubý.
V televizi a rádiu nad ní bdí Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, zbytek kanálů hlídají ministerstvo průmyslu a živnostenské úřady. Pravdivostí reklamních a propagační informací o účinku preparátů na zlepšení zdravotního stavu, či dokonce léčbu onemocnění od cukrovky přes artrózu, obezitu až po rakovinu, se úřady příliš nezabývají.
"Nejsem pro nadměrné zásahy státu, schválené potravinové doplňky především nesmí škodit. Jestli za ně chce někdo utrácet peníze, je to jeho rozhodnutí. Faktem ale je, že by člověk neměl být klamán reklamou - tam je místo pro zásah státního aparátu," říká profesor Richard Češka, předseda České internistické společnosti.
Novela pod stolem
Tažení za přísnější regulací reklamy v Česku zkusil před třemi lety Státní ústav pro kontrolu léčiv. V roce 2010 připravil novelu zákona, podle níž měla kontrola nad reklamou na humánní léčivé přípravky přejít do jeho kompetence. S návrhem nesouhlasily ministerstvo průmyslu ani úřad hlavního hygienika.
Iniciativa usnula s personální výměnou v čele Státního ústavu pro kontrolu léčiv loni na jaře a definitivně skončila letos v létě s pádem Nečasovy vlády. Připravená novela spadla pod stůl po rozpuštění Sněmovny.
Na obnově návrhu dnes nikdo nepracuje, podle části odborníků to ani nemá smysl. "Pokud stát zajistí, aby tyto produkty nebyly zdraví škodlivé, nepovažuji přísnější regulaci ani za potřebnou, ani za reálnou. I když je fakt, že prodej v lékárnách jistě budí u méně ostražitých spoluobčanů dojem zaručeného účinku nabízených produktů," říká vědecký sekretář České obezitologické společnosti Petr Sucharda, který je zároveň primářem 3. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty UK v Praze.
Pod reklamní palbou
Zákazník může být sebeostražitější, i tak se těžko zorientuje pod soustředěnou palbou reklamních sdělení. Informace totiž obvykle čerpá z internetových diskusí či společenských magazínů, jejichž články ovšem vesměs vycházejí z podkladů specialistů na PR a marketing napojených na byznys se zdravím.
Příkladem je současná módní vlna přípravků na detoxikaci a odkyselení organismu. Nebo na zrychlení metabolismu a snadnější spalování tuků, jež má pomoci při hubnutí. Lékaři se na ně tváří skepticky:
"V odborném tisku ani v praxi jsem se s pojmy jako detoxikace či odkyselení organismu nesetkal, nedovedu si představit zázračné nastartování spalování tuků a zrychlení metabolismu, tedy alespoň ne bezpečně," říká profesor Češka, který vede pražské Centrum preventivní kardiologie a má dvacetiletou praxi na českých a amerických klinikách.
"Podobné termíny v určité podobě sice medicína zná, ale vždy jde o jednoznačně definované stavy, vyvolané konkrétním činitelem, které lze měřit a léčit. U doplňků stravy se těchto termínů používá jako obecných pojmů. Naoko působí vědecky, tajemně, ale především psychologicky navozují pocit bezpracného dosažení žádaného účinku, aniž by klient musel cokoli změnit ve svém chování a návycích. Tomu je těžké odolat," dodává Dana Müllerová z Ústavu hygieny a preventivní medicíny, místopředsedkyně České obezitologické společnosti.
Lékař ve službách obchodu
Snadnou obětí se zákazníci stávají zvláště tehdy, když se do služeb distributorů dají lékaři. Tak jako v případě firmy Sunkins, nejrychleji rostoucího hráče v oboru poradenství se zdravou výživou a prodejce vlastních potravinových doplňků se značkou Svět zdraví. Marketing je postaven na tvářích šesti českých kapacit v oboru výživy a interní medicíny. V čele s dietologem Petrem Fořtem, protagonistou populární televizní show Pod pokličkou.
"Naši lékaři dělají klientům individuální doporučení na základě jejich anamnézy a rozboru krve," říká majitel Sunkins Josef Hůla. Šestice spolupracujících doktorů píše podle něj až 700 posudků měsíčně, takže firma, jejímiž poradnami měsíčně projde na 1500 klientů, musí hledat dalšího partnera - lékaře.
Jak takové individuální poradenství vypadá v praxi? Aktuálně.cz má k dispozici odborný posudek, podepsaný lékařkou a členkou vědecké rady Sunkins Lenkou Řehořkovou. Třiapadesátileté zdravé ženě, která chce zhubnout, lékařka kromě běžných rad, jako jsou pohyb a vyvážený jídelníček, doporučuje hned šest produktů Sunkins v úhrnné ceně 3,5 tisíce korun. A to na dálku, bez toho, aby klientku vyšetřila. Doporučení plnému odborných termínů a podepsanému lékařem se těžko odolává.
Neléčí, jen radí
Z pohledu lékařské etiky nejde o problém. "Lékařka v tomto případě neprovozuje zdravotnickou činnost, nýbrž poradenství. Radit může kdokoliv komukoliv cokoliv," vysvětluje primář Sucharda. Právně je tak všechno v pořádku, byť se z lékařské obce ozývají proti podobným praktikám jisté výhrady.
"Jakékoliv vyjádření lékaře bez vyšetření pacienta a podrobného seznámení se s jeho výsledky v kontextu anamnézy je sporné. Sám bych takovou radu neposkytoval a nelíbí se mi to. Na druhé straně, bohužel, se klient nedožaduje lékařského vyšetření, nedostává léky a jde do rizika, že mu někdo poradí něco, co je prostě schválené jako potravinový doplněk. Že mu radí lékař, může být argument významný, ale nejde o výkon v souvislosti s lékařským povoláním," doplňuje profesor Češka.
Postup Sunkins nijak nevybočuje z běžných zvyklostí v branži. Což dokládá i příběh novinky redox, zmiňované v úvodu. Solné roztoky prodávané pod značkou ASEA vyrábí firma ASEA LLC z amerického Utahu, jejímiž zakladateli jsou obchodníci Verdi Norton a James Pack. Firma se odvolává na výsledky výzkumu vědců Garyho Samuelsona a Daniela L. Robinsona, členů firemní vědecké rady, jejichž jména produktu dávají punc odbornosti. Na úspěšné tažení světem to zjevně stačí.
Ne vždy jde o šarlatánství
Obecně nemá smysl potravinové přípravky zatracovat. "Například multivitaminové a multiminerálové přípravky pacientům indikujeme dlouhodobě v některých situacích, například po bariatrických operacích. Máme ale možnost laboratorně ověřovat stav jejich zásob v organismu a dávku přizpůsobovat. Doporučujeme je také v případě velkých váhových úbytků nebo při konzervativní léčbě, kdy máme podezření, že jejich přísun nízkoenergetickou stravou je nedostatečný," říká obezitoložka Dana Mülerová.
Stovky spotřebitelů ale za doplňky stravy utrácejí zbytečně. Platí to i pro vitamíny či minerály, o jejichž prospěšnosti většina lidí vůbec nepochybuje. "Ten, kdo konzumuje racionální stravu s dostatkem ovoce a zeleniny, určitě žádnou suplementaci vitamínů nepotřebuje. Velké studie na tisících pacientů neprokázaly žádný pozitivní účinek antioxidačních vitaminů na srdečně cévní onemocnění. Minerály po domluvě s lékařem mohou být u někoho vhodné, rovněž například probiotika mají svou roli - ale nikoliv u celé populace, nýbrž u vybraných osob, kterým mohou být doporučena lékařem," vysvětluje profesor Češka.
Podobně lékaři šmahem nezavrhují ani výživové poradenství. "Polovina české populace má nadváhu či je obézní. Výdej energie již desetiletí klesá, zatímco příjem energie potravou stoupá - mimo jiné i kvůli intenzivnímu marketingu a reklamě. Žádné léčivé přípravky, natož doplňky stravy, to nevyřeší - způsob života ve společnosti, jako je současná česká, je prostě rizikový," upozorňuje primář Sucharda.
"Výživové poradenství, pokud je děláno seriózně a na vědeckých základech, je už proto velmi prospěšné. Bohužel se s ním vždycky svezou i podnikavci, vizionáři a různí zachránci lidstva," dodává.
Všichni tři oslovení lékaři se shodují, že nejúčinnější radou zájemcům o zdravý životní styl je vyvážený jídelníček a hlavně pravidelný pohyb. "Ten řadí současná mezinárodní i nejnovější americká doporučení na vůbec nejvýznamnější místo," říká Richard Češka. Na spalování tuků většině lidí podle něj klidně stačí 40 minut rychlé chůze tři- až čtyřikrát týdně.
Toho se ovšem - snad kromě prodejců hůlek na nordic walking - těžko mohou chytit obchodníci. Proto podobně střízlivé hlasy nejsou příliš slyšet.
