Odborová centrála, která sdružuje na sto sedmdesát tisíc zaměstnanců, zažalovala ministerstva práce a sociálních věcí a zdravotnictví kvůli diskriminaci týkající se plateb, které stát do systému zdravotního pojištění odvádí za takzvané státní pojištěnce, tedy děti, důchodce a nezaměstnané.
Pojištění za státní pojištěnce je nyní ve výši 636 korun, tato skupina přitom tvoří tři pětiny pojištěných a spotřebuje čtyři pětiny péče.
Systém musí změnit politici
Podle zákona stát za tyto pojištěnce platí čtvrtinu částky, již platí průměrný zaměstnanec. To je ale podle odborářů diskriminační vůči zaměstnancům a podnikatelům. Soudy tak podle žaloby odborů měly nařídit státu, aby přijal takové legislativní opatření, které by tuto diskriminaci odstranilo.
Obvodní i městský soud v Praze ale žalobu zamítly a jejich rozhodnutí potvrdil nyní Nejvyšší soud.
Soudy totiž dospěly k názoru, že nemají pravomoci takovou žalobu rozhodnout a soud nemůže ukládat vládě, aby měnila zákony.
Obvodní soud sice rozhodl, že celý problém postoupí k vyřešení žalovaným ministerstvům, toto rozhodnutí ale nadřízený městský soud zrušil.
To potvrdil i Nejvyšší soud. "Není možné ukládat vládě (případně ministerstvům), aby vyvinula v některé oblasti zákonodárnou iniciativu, která by měla vést k odstranění případné diskriminační legislativní úpravy," uvedl senát Nejvyššího soudu pod vedením Kateřiny Hornochové.
Podle soudu návrh zákona může podat pouze poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku.
Neplaťme daně
Odborová centrála, jejímiž členy jsou odboráři ze zemědělství a energetiky, Odborové sdružení železničářů či Lékařský odborový klub - Svaz českých lékařů se zatím nerozhodli, jestli se svou stížností na systém zdravotního pojištění obrátí na Ústavní soud.
Právě nízké platby za státní pojištěnce byly podle zdravotních pojišťoven jedním z důvodů zadlužení celého systému.
Letos tak už byla platba za státní pojištěnce zvýšena dvakrát. Poprvé v únoru, novelu zvyšující tyto platby pak podepsal koncem března prezident Václav Klaus.
Od dubna stát za každého důchodce a dítě odvádí na zdravotní pojištění 636 korun namísto dosavadních 560 korun.
Letos by tak měli pojišťovnám státní pojištěnci vynést 43,2 miliardy. A pokud by letos mzdy vyrostly o pět procent, stát v roce 2007 zvýší dotaci o 2,5 miliardy.
Nejde o první radikální krok Asociace svobodných odborů týkající se plateb státu.
Podle předsedy tohoto odborového svazu Bohumíra Dufka by zaměstnanci, kteří ročně pobírají do 150 000 korun, neměli platit daně z příjmů právnických i fyzických osob.
"Jsme si jisti, že to daňové zatížení je obrovské," uvedl Dufek.
To potvrzují také odborníci. Velkým problémem jsou odvody státu, které se započítávají do nákladů na českou pracovní sílu. Jde o daně fyzických osob z příjmů, právnických osob z příjmů a také odvody na sociální a zdravotní pojištění.
Česko zdražuje
Česká republika tak ztrácí rychle jednu z výhod, která do země dosud lákala zahraniční investory. Pracovní síla totiž v Česku zdražuje jedním z nejrychlejších temp v Evropské unii, zejména pak za poslední rok. Vyplývá to z údajů evropského statistického úřadu Eurostat.
Ve druhém čtvrtletí letošního roku vzrostly v ČR mzdy a další nemzdové náklady práce ve srovnání se stejným obdobím loni o více než desetinu.
Více pracovní síla zdražuje jen v Pobaltí, tedy v Estonsku, Litvě a Lotyšsku. Náklady na pracovní sílu rostly naopak nejméně v Německu, kde to bylo zanedbatelné tempo 0,7 procenta. Méně než v Česku zdražuje práce i na Slovensku (6,9 procenta).
České tempo růstu se navíc neustále zvyšuje. V loňském roce náklady rostly tempem kolem tří až čtyř procent, nyní je to již více než deset procent. Mzdy rovněž rostou téměř ve všech odvětvích stejně. Ze současného vývoje těží jak zaměstnanci v průmyslu, tak ve stavebnictví a ve službách.
