I když už vládní politici přispěchali s nápady, jak zachránit hranickou továrnu na obrazovky, výroba zatím pokračuje a továrna tvrdí, že má odbyt.

Bankrot nizozemské společnosti LG.Philips Displays Holding se totiž zatím dotýká pouze německých aktivit LG.Philips Displays a procedura ochrany před věřiteli začne ve Francii.

Agentuře ČTK to řekla právnička společnosti Holland Van Gijzen Advocaten, která v celém případu figuruje jako kurátor. "V případu továrny v České republice zatím nebyly učiněny žádné kroky," uvedla.

Právníci hranického závodu situaci analyzují, řekla dnes ČTK mluvčí továrny Zuzana Fojtíková.

Místopředseda Krajského soudu v Ostravě Petr Hampel přitom už dříve České televizi řekl, že veškerý majetek české společnosti se sídlem v Hranicích bude zahrnut do konkurzní podstaty a bude ovládán v podstatě z Nizozemska.

Výroba pokračuje, odbyt zajištěn

Nizozemská mateřská společnost totiž minulý týden oznámila, že už nebude podporovat několik svých ztrátových dceřiných firem, a požádala o ochranu před věřiteli. Hranický závod tak musel dočasně zastavit produkci.

V úterý se však opět rozjely dvě výrobní linky ze tří. "Zákazníků máme dost, problémem jsou peníze na nákup materiálu," uvedla dnes mluvčí českého LG.Philips.

Továrna má podle předsedy místních odborářů Martina Sehnálka dost zakázek pro dvě linky na celý rok. Mluvčí Fojtíková také řekla, že firma propouštění neplánuje a zaměstnanci ze třetí linky budou vypomáhat u ostatních dvou.

Nedovolená státní půjčka?

Případné uvalení bankrotu i na závod v Hranicích může mít zásadní dopad na rozhodnutí ministerstva průmyslu a obchodu, zajistit firmě půjčku 300 milionů korun. Odborníci před půjčkou varují. Ekonom HVB Bank Pavel Sobíšek dnes Českému rozhlasu řekl, že státní pomoc by mohla mít rysy nedovolené veřejné podpory.

"Pravidla pro poskytování pomoci podnikům z veřejných prostředků mají v Evropské unii celkem striktní ráz a v podstatě se mohou týkat pouze nových investic. Takže to rozhodně není tento případ," řekl. Případem by se mohla zabývat Evropská komise, a nedovolená veřejná podpora by se pak musela vrátit. "Možná by se na to vztahovala i nějaká pokuta českému státu," dodal.

Konkurenti chtějí rovné podmínky

Sankce podle Sobíška hrozí i ze strany antimonopolního úřadu. Podle něj by se totiž na ÚOHS mohly obrátit firmy, které by se cítily poškozeny jednáním českého státu, protože jim nepomohl, když se ocitly v podobné situaci. To je případ třeba rožnovské firmy TCT.

Michal Mika, ředitel Ecimex Group, která TCT vlastní, v úterý řekl, že firma požaduje od státu rovné zacházení. Připomněl, že hranická firma na rozdíl od TCT dostala investiční pobídky. Ecimex již požádal ÚOHS o prozkoumání dodržování rovných příležitostí.