Proti výstavbě pěti 120 metrů vysokých větrných elektráren na vrcholu Klínovce se už postavily jak úřady v Česku, tak v sousedním Německu.
A zatímco kontroverzní projekt elektráren na Klínovci zatím na definitivní verdikt ministerstva životního prostředí čeká, souhlas už dostala výstavba sedmnácti elektráren ve dvou větrných parcích v Jeseníkách.
Infobox
VÍTR, VODA, SLUNCE
- Česko má vyrábět v roce 2010 osm procent energie z obnovitelných zdrojů. Země se k tomu zavázala při přístupových jednáních s Evropskou unií.
- Firmy tak investují kromě větrných elektráren i do dalších zdrojů energie. Největší tuzemská solární elektrárna tak vzniká v průmyslové zóně u Ostrožské Lhoty na Uherskohradišťsku.
- Investorem je společnost HiTechMedia Systems z Uherského Hradiště, které se na projekt za zhruba 200 milionů korun podařilo získat část peněz z dotací.
- Zařízení bude vyrábět ročně až 1,5 GWh elektrické energie.
- Elektrárna bude umístěna na ploše 40 000 čtverečních metrů a bude napojena na distribuční síť společnosti E.ON Distribuce.
- Dosud největší česká solární elektrárna současnosti, kterou rovněž postavila společnost HiTechMedia Systems, funguje od léta v Opatově na Svitavsku.
- Instalace elektrárny na budově bývalého hospodářského objektu stála devět milionů korun, z toho 30 procent činila dotace.
- Předpokládaná návratnost projektu je asi deset let, instalovaný výkon činí 60 kWp. Výkon elektrárny v Ostrožské Lhotě bude pětadvacetkrát vyšší.
Kontroverzní projekt větrného parku na Klínovci společnosti Anew zatím získal podporu ekologů. Od starostů obcí s výjimkou Jáchymova, který firmě pronajme pozemky, a také od úřadů v Německu nebo zástupců Krajského úřadu v Karlových Varech ale souhlas s výstavbou elektráren nepřišel.
Námitky se hromadí
Nejvíc námitek, třicet jedna, poslali na ministerstvo životního prostředí zástupci obce Boží Dar. Obec namítá, že větrné elektrárny na vrcholu Klínovce vysokém 1244 metrů zničí krajinný ráz Krušných hor, zastíní památkově chráněný horský hotel s rozhlednou a hluk bude rušit obyvatele obce.
"Záměr postavit větrné elektrárny na Klínovci je naprosto nepřijatelný. Jediným srovnatelným projektem by bylo postavit větrné elektrárny na Sněžce," uvedl v nesouhlasném vyjádření starosta obce Jan Horník.
Svoje stanovisko poslalo i vedení města Ostrov a Agentury životního prostředí. S tím, že elektrárny k horšímu změní krušnohorskou krajinu souhlasí i zástupci Krajského úřadu Karlovarského kraje.
Proti výstavbě parku je navíc také příslušný regionální úřad v Annabergu na německé straně hranice. Elektrárny na Klínovci tak mohou podle názoru německé strany vést k narušení oblasti patřící do evropsky chráněné soustavy Natura 2000 a poničit krajinný ráz celé oblasti na obou stranách hranice určené především pro turisty.
Německé úřady upozornily, že v případě výstavby elektráren na Klínovci může dojít až k porušení evropských směrnic. "V celé oblasti není na německé straně plánovaná žádná výstavba, a to ani větrných elektráren," uvedl zástupce regionální úřadu v Annabergu Thomas Thiele.
V Jeseníkách ano
Pro výstavbu elektráren na nejvyšším vrcholu Krušných hor se naopak vyslovili ekologové. "Projekt výstavby větrného parku má mnohem menší negativní vliv než současný nebo uvažovaný vliv cestovního ruchu," uvedl Pavel Žlebek ze Společnosti pro udržitelný život.
Ministerstvo životního prostředí nyní musí všechny připomínky vyhodnotit a po veřejném projednání vydá souhlasné nebo nesouhlasné stanovisko s celým projektem.
Poslední dva větrné parky, které se po více než ročním projednávání souhlasu ministerských úředníků dočkaly, jsou v Jeseníkách. Osm větrných elektráren postavených firmami s rakouským kapitálem vyroste ve Velkých Štáhlích, ještě o jednu elektrárnu větší pak bude park v Rudné pod Pradědem.
Celkem chtějí firmy na Bruntálsku stavět v jedenácti lokalitách. Celkem tak má být v krajině na sto dvacet elektráren.
To se ale nelíbí vedení Moravskoslezského kraje, který ale kromě nesouhlasného stanoviska nemůže výstavbu elektráren přímo zakázat. "Je to velmi hustě osídlená část, lidé ji využívají k rekreaci a větrníky tam nemají co dělat," uvedl například moravskoslezský hejtman Evžen Tošenovský.
Kraje se brání
Posledním projektem, který souhlas některého z krajů nezískal, byla výstavba jedné větrné elektrárny v obci Vrbice na Břeclavsku. Jihomoravský kraj elektrárnu nechce, protože by měla výrazně negativní vliv na tři chráněné ptačí oblasti a také by narušila ráz celé krajiny pod Pálavou.
Projekty větrných elektráren vyvolávají spory i jinde. Výstavba větrného parku se například chystá u Jindřichovic na Sokolovsku. Proti stavbě ale protestovala část místních obyvatel, jejich požadavek na vyhlášení místního referenda ale soud zamítl.
Podle Hnutí Duha by elektrárny využívající energie z větru do roku 2010 měly snížit emise oxidu uhličitého odpovídající provozu půl milionu automobilů.
