Ostrava - Uhelná společnost NWR svými středečními hospodářskými výsledky překonala očekávání trhu. Pokud někdo uvažuje o koupi akcií této společnosti, měl by kromě informací od burzovních analytiků o výhledech NWR pro letošní rok získat také informace od pramene. Tedy od lidí, kteří tuto společnost řídí. Jedním z nich je Marek Jelínek, její finanční ředitel. Zeptali jsem se ho za vás:
Jaký čekáte vývoj cen na trhu s uhlím? Na jakou část vaší produkce máte již pro rok 2010 sjednané kontrakty?
Marek Jelínek (MJ): Každá z našich třech komodit se v roce 2010 chová jinak, než tomu bylo v dosavadní historii. Nejjednodušší je to u energetického uhlí, kde jsme zachovali strukturu a kontrahujeme na kalendářní rok. V kontraktech je dohodnuta cena i objemy. Trochu komplikovanější je situace u koksovatelného uhlí.
Proč?
MJ: V současné době se intenzivně snažíme změnit kontraktační strukturu tak, abychom si s našimi odběrateli dohadovali ceny podle japonského fiskálního roku - to je od dubna do března. Důvodem je zvýšená poptávka po koksovatelném uhlí a pokračující tlak na zvyšování cen. A to jak na globální úrovni, tak v našem regionu střední a východní Evropy. Proto jsme již učinili první krok a ceny jsme se zákazníky dohodli pouze na první čtvrtletí, tedy zhruba na čtvrtinu naší roční produkce. Teď se chystáme přeceňovat a očekáváme navýšení cen pro druhý kvartál.
Co si od tohoto postupu slibujete?
MJ: Pokud se nám tato transformace podaří, tak budeme schopni použít cenovou úroveň dohodnutou mezi australskými producenty uhlí a japonskými výrobci oceli vždy na jaře jako jakési vodítko pro naše vlastní jednání. U koksu se nic dramaticky nemění. Tam i nadále kontrahujeme kvartálně a dnes máme kontrakty na první čtvrtletí. Ze stejných důvodů, jako v případě koksovatelného uhlí, očekáváme i u koksu navýšení cen pro další období.
Jaký je váš pohled na situaci v ocelářském průmyslu? Jak moc cítíte známky oživení?
MJ: Pokud se podíváte na index využití ocelářských kapacit našich konkrétních zákazníků pak zjistíte, že někteří jsou už dnes na sto procentech a jiní na pětasedmdesáti až osmdesáti procentech. Takže oživení nastalo, a to dramaticky. Ostatně to potvrzují i naše výsledky za čtvrtý kvartál, kdy jsme dokonce díky oživení dosáhli zisku,. To jsme na začátku loňského roku opravdu nečekali.
Společnost NWR plánovala vydání dluhopisů, od kterého jste nakonec upustili. Jaké jsou tedy současné finanční potřeby společnosti? Jaké je cílové zadlužení a jeho struktura ve střednědobém horizontu?
MJ: Zamýšlenou emisí dluhopisů jsme nechtěli získat další likviditu nebo finanční prostředky. Cílem bylo refinancování stávajícího dluhu. Chtěli jsme vyměnit odložení splatnosti dluhu za vyšší náklady na něj. Při spouštění procesu jsme se totiž domnívali, že dluhopisový trh naší ratingové kategorie je velice silný. Měli jsme jasnou představu o ceně. V okamžiku, kdy se ale kreditní trh v důsledku problémů Řecka značně rozkolísal, bylo jasné, že námi požadovanou cenu nemůžeme dosáhnout. Protože firma nebyla pod tlakem podobný krok činit, mohli jsme si dovolit celou akci odvolat. Ve chvíli, kdy se kreditní trh opět uklidní, nevylučuji, že se na něj pokusíme vrátit.
Co se bude dít s plánovanými investicemi v Čechách a v Polsku?
MJ: Pro nás zůstává prioritou projekt jihopolského dolu Debiensko. Díky krizi jsme získali dost času optimalizovat proces jeho spuštění. Mohu říci, že se chystáme v průběhu jeho pětiletého startu proinvestovat 350 milionů eur. Řádově v druhé polovině roku se bude projektem zabývat představenstvo NWR. V případě, že dojde ke schválení realizace, tak se první materiální investice rozběhnou na začátku roku 2011.
