Mrazy zničily ovocnářům čtvrtinu úrody za téměř půl miliardy korun. Nejhůř dopadly meruňky a broskve

ČTK ČTK
Aktualizováno 19. 5. 2017 10:42
Dubnové a květnové mrazy poškodily české ovocnáře druhý rok po sobě, loni způsobily škody kolem 400 milionů korun. Ty letošní jsou tedy ještě o pětinu vyšší. Největší propad sklizně se čeká u meruněk a broskví, a to kolem 80 procent. Finančně se nejvyšší ztráty odhadují u jablek jako hlavního ovocného druhu v Česku, měly by se pohybovat kolem 270 milionů korun.
Největší propad sklizně se čeká u meruněk a broskví, a to kolem 80 procent. Ilustrační foto
Největší propad sklizně se čeká u meruněk a broskví, a to kolem 80 procent. Ilustrační foto | Foto: čtk

Holovousy - Letošní jarní mrazy zničily českým ovocnářům přibližně čtvrtinu úrody v odhadované hodnotě 478 milionů korun. Nejvíce mrazy poškodily sady na Moravě. Největší propad sklizně se čeká u meruněk a broskví, a to kolem 80 procent. Finančně se největší ztráty odhadují u jablek jako hlavního ovocného druhu v Česku, měly by se pohybovat kolem 270 milionů korun.

Mrazy poškodily české ovocnáře druhý rok po sobě, Loňské škody se pohybovalo kolem 400 milionů korun, ty letošní jsou tedy o pětinu vyšší. Uvedl to dnes řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.

Mrazy nejvíc poškodily sady na jižní Moravě, ale i na dalších místech na střední a severní Moravě. V Čechách způsobily škody spíše lokálně. Právě některé moravské ovocnářské podniky, které neobvykle chladné jarní počasí drtivě poškodilo již druhý rok po sobě, by se kvůli výpadku mohly podle Ludvíka dostat do existenčních problémů. O pomoci státu jsou ovocnáři připraveni jednat. Loni jim vláda na mrazové škody dala odškodnění 133 milionů korun. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) minulý týden potvrdil, že ovocnáři mohou u škod po mrazech počítat s podporou státu.

Mrazy zasáhly Česko 21. dubna a 10. května. "Nejčastěji šlo o teploty kolem minus tří stupňů Celsia, ale na mnoha místech byly zaznamenány teploty i kolem minus šesti. Navíc mrazy působily většinou po celou noc, nešlo o žádné ranní přízemní mrazíky," uvedl Ludvík.

Mrazy zničily úrodu v odhadovaném objemu 42 000 tun, což představuje 25 procent z průměru sklizní ovoce v Česku v letech 2014 až 2016 ve výši 167 000 tun. U meruněk se čeká propad o 82 procent, u broskví o 74 procent. Mrazy významně zasáhly i třešně s odhadovaným propadem 51 procent. "U třešní se negativně projevilo i špatné opylení," uvedl Ludvík. U jablek, jichž se v minulých třech letech sklízelo téměř 138 000 tun, se propad produkce odhaduje na 22 procent. Významné škody se čekají i u hrušní a rybízu.

Tento čtvrtek už zveřejnili své odhady škod vinaři. Na vinicích způsobily jarní mrazy podle Svazu vinařů škody za 1,2 miliardy korun.

Ovocnáři budou výši škod zpřesňovat, další odhady by měli mít na konci června. V bilanci škod se podle Ludvíka odrazí i velmi špatné počasí v době květu, které se projeví v červnovém opadu plůdku. "Plůdky, které přežily mrazy, se sice ještě vyvíjejí, ale protože nebyly opyleny, tak po několika týdnech zastaví vývoj a opadají," vysvětlil.

Ludvík připomněl, že od roku 2007 jde již o šestý rok, kdy produkci ovoce negativně ovlivnily jarní mrazy. "Řada ovocnářů si tak klade otázku, zda má smysl ještě pokračovat," řekl Ludvík.

Kvůli oteplování podnebí, teplým zimám a teplému předjaří se stromy podle ovocnářů dřív probouzejí a kvetou dříve než v minulosti. "Podle studie udělané u meruněk se u nich za posledních 50 let posunula časnost začátku kvetení o 12 dní, a to u stejných odrůd," řekl Ludvík. U jablek patří nejpostiženějším odrůdám dříve kvetoucí odrůdy jako Idared a Jonagored.

 

Právě se děje

Další zprávy