Praha - Loterijní firmy začínají sčítat ztráty, jež jim hrozí po dubnovém verdiktu Ústavního soudu. Ten rozhodl, že obce mají právo vykázat ze svého území herny, povolené ministerstvem financí.
Zákon původně počítal s tím, že tato pravomoc sice na obce přejde, ty ale budou moci nechtěné automaty rušit až od začátku roku 2015. Ústavní soud však toto ustanovení zrušil, takže obce mohou nechtěné automaty svými vyhláškami zakazovat hned.
"Z trhu může kvůli tomu zmizet až třetina hracích přístrojů, loterijní firmy přijdou o miliardy korun a stát čeká velký daňový výpadek," říká Ivo Valenta, majitel skupiny Synot, v rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz. Synot je druhým největším provozovatelem videoloterijních terminálů v zemi a zároveň s automaty i herním softwarem ve velkém obchoduje.
Aktuálně.cz: O kolik automatů přijde váš Synot, až obce začnou herny s okamžitou platností rušit?
Ivo Valenta: V Klatovech (tato obec se jako první obrátila na Ústavní soud, chce herny na svém území zcela zakázat - pozn. red.) máme 15 přístrojů, postup dalších obcí zatím neumíme předjímat. Podle mého odhadu ale zmizí v této první fázi jen asi stovka hracích přístrojů, z nichž se Synotu týkají řádově desítky kusů.
Ono nejde jen o postup obcí. Ministerstvo financí samo o sobě na základě rozhodnutí Ústavního soudu zahajuje plošně správní řízení ve všech místech, kde jsou herny v kolizi s místními vyhláškami. Jde o zhruba šest tisíc řízení, která se týkají až 20 tisíc přístrojů (ministerstvo financí mluví asi o 15 tisících terminálů - pozn. red). To už je horší.
Na naši skupinu to bude mít navíc dvojí dopad. Jednak naše společnost Synot Tip videoloterijní terminály sama provozuje, jednak obchodní společnost Synot W herní techniku i software dodává dalším podnikatelům. Pokud z trhu zmizí třetina zařízení, jak předpokládáme v katastrofickém scénáři, přijde Synot Tip o 1000 až 1200 automatů, jež sám provozuje. A kromě toho může Synotu W klesnout objem dodávek pro další provozovatele o zhruba šest až osm tisíc kusů.
A.cz: Jaké dopady by podle vás měl zmiňovaný katastrofický scénář na daňové příjmy státu?
Loni odevzdaly loterijní firmy na dani necelých deset miliard korun. Pokles daně tedy bude v miliardách. Nám už letos klesla výrazně daň za první kvartál. Synot Tip vykázal letos za první tři měsíce roku zisk 1,6 milionu korun, loni za stejné období to bylo 33 milionů. V nejistotě, jaká na trhu panuje, nám klesá odbyt.
Ale ono není jasné, kolik heren bude skutečně zrušeno, takže nemyslím, že se katastrofický scénář uskuteční. Ne všechny herny, které dnes ministerstvo zahrnuje do správních řízení, jsou stále v kolizi s místními vyhláškami, protože obce vyhlášky mění. Všechny firmy dnes s obcemi jednají a hledají optimální cestu.
Regulace nevadí, nestabilita ano
A.: Pohrozil jste, že Synot se bude se státem soudit kvůli zmaření svých investic. O jakou sumu?
U nás půjde škoda do stamilionů až miliard, protože musíme počítat s ušlým ziskem až do roku 2017. My jsme se už ohradili proti omezení licencí na rulety. Licence, původně vydané do roku 2017, přišly při zkrácení o tři roky na řadu jako první. Nám i dalším firmám teď kvůli tomu leží ve skladech desítky rulet. Obrátili jsme se na rozkladovou komisi ministerstva, ta naše argumenty neuznala, a tak chystáme žalobu na správní soud. Počkáme, jak dopadneme, a pak případně podáme další žaloby. Když neuspějeme tady, budeme se obracet na evropské soudy.
A.cz: Stát a obce ale přece musí mít právo regulovat hazard, ne?
My nejsme proti regulaci loterijního průmyslu, ale tady je strašná nestabilita právního prostředí. Ministerstvo financí řeklo už před rokem a půl, že bude povolovat přístroje jen tam, kde nejsou v kolizi s obecními vyhláškami. Obce už dávno mají na umisťování terminálů vliv…
A.cz: Kdyby to byla pravda, těžko by u nás bylo 20 tisíc automatů v kolizi s místní vyhláškou - tedy proti vůli obcí.
Tyto přístroje se do heren dostaly ještě před tím, než se ministerstvo začalo při povolování na stanovisko obcí ptát. Videoloterijní terminály se začaly povolovat před sedmi lety - největší expanze byla na počátku, v prvních pěti letech.
A.cz: Bylo to od vás ale neuvážené, umisťovat automaty do míst, kde je obce nechtěly. Vysoké škody, které vám hrozí, jsou hlavně důsledkem příliš bezohledné expanze, ne?
Před dvaceti lety jsem řekl, že půjdu do herního průmyslu, dnes v oboru patřím k nejlepším v této republice i v jiných zemích. Víte proč? Když něco dělám, chci v tom být nejlepší. Vždycky budu dělat maximum, abych dosáhl co nejvyššího tržního podílu. V době, kdy nám byly dávány licence na videoloterijní terminály, nebylo v zákoně ani jinde řečeno, že by toto podnikání měly regulovat obce. A tak jsme v dobré víře, že máme licence na deset let, do toho všichni šli. V byznyse nemůžete počítat s tím, že vás někdo odstřihne v polovičce zápasu. A nejde jen o český pohled, ten problém má mezinárodní dopady.
A.cz: Jaké?
Synot má matku na Kypru. Jednoznačně se tu jedná o zahraniční kapitál. Navíc Synot W není klasická loterijní společnost, je to obchodně dodavatelský a výrobní podnik, který působí v řadě států. Loterijní trh omezilo nejen Česko, ale i Polsko a Maďarsko. Je tak narušený volný pohyb služeb v EU. Máme se o co opřít, abychom ochránili své investice. A ty byly velké.
Výroba teď spadla na polovinu
A.cz: Kolik vás rozvoj videoloterijních terminálů stál?
Vstupní investice bez režijních nákladů a nákladů na provoz představuje 1,8 miliardy korun. Když tyto přístroje začínaly, koupili jsme ve Švédsku u firmy Boss Media celý systém - software, know-how, IT řešení umožňující napojení 20 tisíc terminálů.
Boss Media - mimochodem předtím dodávala jen státním loterijním firmám, my byli její první soukromý odběratel - s námi tehdy nasmlouvala podíl z obratu, investici jí splácíme v procentech. Tři roky po uzavření smlouvy Boss Media tento společný byznys prodala americkému G-Techu, cena se samozřejmě odvíjela od našich výsledků. Máme postavený byznysplán na léta dopředu, nemůžeme měnit pravidla uprostřed hry.
A.cz: S jak rychlou návratností investice jste počítali?
Zatím se nám plně nevrátila, do systému je třeba dál postupně investovat, vylepšovat přístroje. Zvětšovali jsme například obrazovky. Bez toho nemáme šanci udržet podíl na trhu.
A.cz: Kam všude terminály, hry a software dodáváte?
Nejvíc na Slovensko, dále do Lotyšska, Rumunska, na Balkán. Přístroje z nakoupených dílů montujeme v továrně v Uherském Hradišti. Máme tam 300 zaměstnanců, kapacita výroby je tisíc přístrojů měsíčně. Výroba teď ale spadla asi na polovinu. V té nejistotě nikdo nechce kupovat.
Jinde už regulaci zase uvolňují
A.cz: Výrobu v Česku mají i vaši konkurenti, rakouský Novomatic má velkou továrnu na automaty v Rousínově. Je vůbec tento obor při přitvrzující regulaci u nás i v zahraničí perspektivní?
Novomatic má ještě větší produkci než my, kromě toho má v Česku vlastní výrobu i Kajot a další firmy. Ale nebojím se, že bychom museli všichni končit. Jsem v oboru už moc dlouho na to, abych nevěděl, že regulace přichází vždycky v periodách. Třeba v Polsku byl před pár lety jen černý nepovolený herní byznys. Pak tam herny povolil zákon, my jsme nastoupili, expandovali, zažili velký úspěch. Pak zákon toto podnikání omezil, museli jsme utlumit polskou firmu. A dnes tam ve velkém kvetou černé herny, Poláci si moc nepomohli.
Nebo Ukrajina - před třemi lety tam začala tvrdá regulace hazardu. Měli jsme tam s partnery společný podnik, během dvou měsíců nám dali stop. Museli jsme propustit 1500 zaměstnanců z heren, kasin, sběren a z výroby. Ukrajinci ale najednou zjistili, že mají zemi zaneřáděnou černým trhem. A letos dala vláda pěti místním firmám nové celostátní loterijní licence. Jednu z nich dostali naši dlouhodobí partneři. Takže náš joint venture znovu rozjíždíme.
A.cz: Uvolňuje se regulace i v jiných evropských státech?
Jistě, Maďarsko před nedávnem kdekdo oslavoval, jak zatočilo s hazardem. Ale už se nepíše, že tam odsouhlasili nový liberální zákon, který se otvírá hrám a sázkám, online kasinům - veškerému hazardu kromě číselných her. Protože stát zjistil, že má obrovský výpadek v daních a plné hospody „černých" automatů.
Nebo Řecko - tam byl dlouho zákaz, pak se automaty povolily, pak zase zakázaly. Dnes je tam asi 160 tisíc černých mašin, vládne tam korupce. Takže tam nový zákon povolil videoloterijní terminály, u kterých může stát přímo kontrolovat finanční toky.
Rumunsko vypisuje velkou soutěž na dodávku videoloterijních terminálů a online kasino pro státní loterijní společnost. Uvolňuje se Amerika i Kanada. Všude zjišťují, že tuhá regulace vede k rozkvětu černého byznysu.
Dělám prostě byznys
Aktuálně.cz: Nikdy si nepřipouštíte, že vyděláváte za cenu nepříznivých dopadů na společnost? U některých lidí, kteří hrají na vašich strojích, vzniká závislost, která devastuje životy gamblerů i jejich rodin. V automatech mizí peníze ze sociálních dávek, v hernách se objevují i děti…
Já od tohoto musím odhlédnout. Dělám prostě byznys. Jaký je rozdíl, jestli prodáváte tabák, obrazy nebo automaty? Myslím, že žádný. Jsme horší než ten, kdo prodává předražené voňavky, na kterých jsou závislé tisíce žen? Horší než prodejci alkoholu - po všech těch metanolových aférách?
Je mi líto lidí, kteří propadnou automatům. Ale propadnout se dá i sportce, kouření, alkoholu. A komu kdo dává právo, že zrovna můj byznys namátkou vylosuje a zakáže? Je třeba být stejně kritický ke všem. Ale já jsem pro regulaci. Nepotřebuji vydělávat na sociálně slabých.
Dejme do zákona, že se bude moci hrát jen s pomocí čipových karet, jejichž pomocí budou hráči registrováni. A je na kontrole státu, aby vytáhl z databází hráčů například lidi pobírající dávky nebo jiné rizikové skupiny - a těm můžeme hru zakázat.
Podívejte se, jak funguje drsný byznys. V automatech mizí miliardy:
