Ostrava - Z ostravského Mittalu odcházejí v době krize zaměstnanci až s milionem odstupného na účtu. I dělníci, kteří mají dost odpracovaných let, dosáhnou na půlmilionové částky. Ocelárna ArcelorMittal Ostrava se zbavuje lidí za mimořádně luxusních podmínek.
Podobně jako zaměstnanci zkrachovalé sklárny ve Světlé nad Sázavou, kteří nedostali zaplaceno ještě ani za to, co odpracovali, však i dobře vyplacení nezaměstnaní většinou končí na úřadech práce.
A to nejen ti, kterým zbývá pár let do důchodu. Mnoho lidí také předtím ještě jde na dlouhou nemocenskou.
"Lidé, kteří odešli v prvním kvartálu, jsou většinou doma jako nezaměstnaní nebo na nemocenské," potvrdil šéf odborů závodu Vysoké pece Josef Lejsek.
"Spousta lidí už lituje, že odešla," dodala odborářka závodu Energetika Alena Sobolová. Lidem nedoporučuje, aby vyměnili jistotu zaměstnaneckého poměru za odstupné. Potvrdila, že jde až o částky kolem milionu.
ArcelorMittal Ostrava dává lidem na odchod dvanácti až dvacetinásobek průměrného platu. Ten je nyní ve firmě třicet tisíc. Těm, kteří odešli na začátku roku, se navíc do průměrného platu započítaly vysoké vánoční odměny, které zaručuje kolektivní smlouva.
Výše odstupného pak vychází z počtu odpracovaných let. Letos již za těchto podmínek odešlo skoro tisíc zaměstnanců, do podzimu půjde dalších tři sta.
Ani čtrnáct platů nemusí být dost
Zdeňka Hažíková z Ostravy-Dubiny však nevnímá odchod jako dobrovolný. Čtrnáct platů, o kterých se sklářům ze Světlé může jen zdát, ji nesmiřuje s tím, že v pětapadesáti přišla o práci.
"Dali mi nůž na krk. Buď půjdu hned se čtrnácti platy, anebo později se třemi," řekla před časem Aktuálně.cz. V huti skončila letos na jaře po šestnácti letech těžké práce.
"Není to fér vyhazovat lidi ve věku jako jsem já," zlobila se žena. Situace její rodiny není totiž nejlepší. "Manžela propustili po celoživotní dřině v ocelárně do důchodu s jedenácti tisíci. Dcera je také nezaměstnaná."
Chtěla jsem pryč, říká žena z ředitelství
Úplně jiný případ byla perspektivní zaměstnankyně ředitelství. "Pracovala jsem v podniku devatenáct let. Měla jsem už toho dost," řekla žena, jejíž jméno redakce zná, avšak slíbila jí anonymitu. Byla ceněnou pracovnicí ekonomického oddělení a vůbec nepatřila mezi ty, kterých by se firma chtěla zbavit.
"Poslední dobou jsem byla vyčerpaná, věčně jsme museli dělat přesčasy, aniž by nám je někdo zaplatil. Mám dvě děti. Někdy jsem je celé dny neviděla," líčila.
Dobře situovaná žena s vydělávajícím mužem byla v první vlně zájemců o dobře zaplacený odchod. Měsíce neřešila, co bude dělat. V lednu se rozhodla odejít a teprve nyní se začala zajímat o jinou práci.
"Potřebovala jsem si odpočinout. Věnovala jsem se dětem," vysvětlovala žena středního věku. Odchodu nelituje. Nemá obavy, že nesežene práci. "Zrovna jsem byla na konkurzu," řekla spokojeně.
Někteří lidé, kteří přijali odstupné, rovnou odcházeli za konkrétním lepším místem. Jenže takových je podle odborářů jen malá část.
Mnozí už litují, že je zlákalo odstupné
"Lidé, kteří spoléhali na to, že stejné peníze si vydělají i jinde, většinou narazili na krizi a nezaměstnanost. Litují, že odešli," uvedl odborář Emil Bug z dceřiné společnosti ostravského podniku ArcelorMittal Karviná.
Zlaté padáky a Mittal
- Bývalou Novou huť koupila skupina Mttal Steel Comapny v roce 2002 a zahájila restrukturalizaci.
- V kupní smlouvě však bylo uvedeno, že nabyvatel nebude nepřiměřeně propouštět a do roku 2006 udrží počet zaměstnanců na úrovni necelých devět tisíc lidí až do roku 2002.
- V roce 2004 přišla první vlna takzvaných zlatých padáků - tedy dobrovolných odchodů za vysoké odstupné.
- V roce 2004 tak odešlo asi sedmnáct set lidí, odstupné bylo až ve výši pětadvaceti platů.
- „Zlaté padáky" pokračovaly v roce 2006, kdy bylo možné odejít i s dvaatřiceti platy.
- Mittal získal bývalou Novou huť s více než dvanácti tisíc zaměstnanci, teď jich má šest a půl tisíce.
Někteří odstupné využívají rozvážně, jiní peníze za pár měsíců rozházejí.
"Máme tady dost případů mladších lidí z Karviné, kteří přijali odstupné, aby si mohli koupit byt. Momentálně se tam totiž velmi výhodně prodávají obecní byty. Někteří zase chtěli splatit dluhy," líčil Bug.
"Vím o dvou lidech, kteří dali společně odstupné do podnikání. Jsou to mladí šikovní kluci, elektrikáři. Pořídili si obchod. Dopadli však katastrofálně," tvrdil odborář.
Podle mluvčí ostravského úřadu práce Svatavy Baďurové se někomu úspěšně podaří využít odstupného jako základ k podnikání, ale jsou to jen výjimečné případy. "A teď je navíc obecně špatná doba na rozjezd podnikání," upozornila Baďurová. Dodala, že pozitivní je, když lidé investují odstupné alespoň do bydlení.
Pár let žít, nebo si užít
Jeden inženýr odešel z továrny s pěkným odstupným a rozhodl se naučit anglicky. Nejdříve byl nějakou dobu doma, pak jel na tříměsíční zahraniční kurz. Nebylo to levné, navíc rodina doma také musela z něčeho žít. "Anglicky se naučil, peníze však byly rychle pryč a on s hrůzou zjistil, že práci jen tak nesežene," popisoval Bug.
Ti opatrnější lidé, kteří myslí na to, že jinou práci třeba neseženou, se snaží co nejdéle z odstupného normálně žít. Mnohým to může vydržet na několik let. Někteří nezaměstnaní obavy z budoucnosti naopak zahnali a udělali si radost. "Lidé jeli na dovolenou, koupili si auto, pořídili nový nábytek," líčil Bug.
Vyšší částky než z Mittalu si odnesou pouze zaměstnanci závodu Siemens Kolejová vozidla v Praze-Zličíně. Tam ale nejde o dobrovolné odchody. Firma tuto pobočku totiž definitivně ruší.
"Jde o vůbec nejvyšší sjednané odstupné. Zaměstnanci mají nárok na šestnáctinásobek průměrného platu, ti kteří mají nemoc z povolání, až na čtyřiadvacetinásobek. Průměrný plat tam přitom byl v červnu téměř osmdesát tisíc," potvrdil šéf Odborového svazu KOVO Josef Středula.
