Praha - Paní Kamila K. je od 13. října loňského roku na nemocenské. Přes několik urgencí, a to jak osobních, tak prostřednictvím jejího zaměstnavatele, jí však od státu dosud nepřišla ani koruna nemocenských dávek.

"Zkouším volat takřka každý den, ale většinou telefon nikdo nebere nebo je obsazený. Když už se mi podaří s někým spojit, jsem příslušnou pracovnicí ubezpečena, že všechny mé dokumenty jsou v pořádku a peníze budou v brzké době odeslány na můj účet. Takto s úřadem bojuji již více než dva měsíce," popisuje paní Kamila svůj příběh. Jméno aktérky je na její žádost pozměněno s ohledem na případné další komplikace při pokračujícím "boji s úřadem".

Na brzké zlepšení platební morálky České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) se zřejmě těšit nemůže, i když zpožďování výplat již řešila i přímo na příslušné pobočce úřadu.

"Zde jsem byla úřednicí opět ubezpečena, že peníze v brzké době dorazí. Ať se nezlobím, že toho mají hodně. Během čekání na audienci u úřednice jsem se potkala s lidmi řešícími totožný problém a z rozhovorů vyplynulo, že někteří marně čekají na výplatu dávek i více než pět měsíců. Začínám uvažovat o předžalobní upomínce," líčí paní Kamila.

Stát nechybuje

Česká správa sociálního zabezpečení, která je státním úřadem určeným pro vyplácení (ale i inkasování) nemocenských, důchodů a dalších sociálních dávek, jakékoliv pochybení v tomto směru odmítá.

"V celé České republice jsou dávky nemocenského pojištění vypláceny v zákonných třicetidenních lhůtách a drtivá většina dávek je vyplacena dokonce do deseti dnů," tvrdí mluvčí ČSSZ Kamil Vařeka. A jak dodává, pokud dojde k překročení zákonné lhůty, důvod je nejčastěji v chybných nebo neúplných podkladech ze strany zaměstnavatele či pojištěnce.

Slova mluvčího státního úřadu jsou však v přímém rozporu se zkušeností Martiny K. z Liberce. "Od půlky října jsem kvůli rizikovému těhotenství na nemocenské. Na výplatu dávek od ČSSZ čekám již třetí měsíc, ale zatím mi nepřišla ani koruna," říká budoucí maminka.

Připouští, že určité zpoždění ve výplatách její nemocenské může být způsobeno časově náročnější administrativní cestou u zaměstnavatele (byť pracuje u jedné z největších bankovních institucí v Česku), ale pro téměř čtvrtletní skluz nemá žádné vysvětlení.

"Neschopenku, stejně jako potvrzení o trvání neschopnosti jsem k zaměstnavateli pokaždé doručila ihned poté, co mi ji lékař vypsal. Chápu, že nějaký čas trvá přesun dokladů z liberecké pobočky banky do pražské centrály a následná centrální administrace neschopenek. Ale na tom, že mi sociálka dosud neposlala ani korunu, zaměstnavatel žádnou vinu nenese. Peníze chodí pozdě i jedné mé přítelkyni, jež pracuje zcela jinde," dodává.

Nedlužíme ani korunu

Podle litery zákona je ČSSZ povinna vyplatit dávky do 30 dnů od obdržení kompletních podkladů. "Pokud jsou dokumenty - od zaměstnavatelů, lékařů či pojištěnců - neúplné, lhůta se přerušuje a podklady se doplní, aby mohly být dávky vyplaceny. Prošetřují se také sporné případy, kdy je podezření na neoprávněnou výplatu nemocenských dávek," vysvětluje mluvčí Vařeka.

Připomíná také, že prvních čtrnáct dnů neschopnosti vyplácí náhradu mzdy zaměstnavatel. "Okresní správy sociálního zabezpečení přiznávají dávky od patnáctého dne trvání pracovní neschopnosti. Lhůta pro výplatu začíná běžet po doručení dokladů prokazujících, že pracovní neschopnost trvá nebo byla ukončena," pokračuje v úřednické argumentaci Vařeka a sebejistě tvrdí, že "po lhůtě dané zákonem nedluží ČSSZ ani korunu".
 
S jeho tvrzením však nekorespondují jak výše zmiňované případy prodlení, tak ani další příklady. Stačí si na některém z internetových vyhledávačů zadat heslo "nechodí mi nemocenská, co mám dělat". Případů, kdy si na prodlení výplat nemocenských dávek stěžuje více lidí, je v internetových diskusích více než dost. A u mnoha z nich není prodlení výplat jen otázkou několika dní, ale dokonce měsíců. Což je v rozporu s oficiálním tvrzením ČSSZ.

Proč se platby zpožďují?

Důvodů, jak si tento rozpor vysvětlit, je několik. Buď v kase sociální správy nejsou peníze, což je málo pravděpodobné. Nebo že by přece jen kasa vyschla?

Z údajů, které ČSSZ poskytla týdeníku EURO, vyplývá, že na nemocenských úřad vloni vyplatil 26 miliard korun, do systému však od pojištěnců a jejich zaměstnavatelů přišlo o 2,7 miliardy méně.

Ještě tragičtější je z pohledu státní kasy bilance u důchodů - z pojistného na důchodové pojištění inkasoval stát 301,1 miliardy korun, na důchodech však vyplatil přes 331 miliard korun. Že by však zpožďování výplat dávek bylo způsobeno prázdnou pokladnou ČSSZ, Vařeka důrazně odmítá. "V rozpočtu našeho úřadu je dostatek finančních prostředků pro výplaty nemocenských i důchodů," řekl týdeníku EURO.
 
Další důvodem může být nedostatek kvalitního personálu, jenž není schopen zvládat přidělenou administrativu v zákonem daném termínu. Jenže s přihlédnutím na skutečnost, že počet zaměstnanců ČSSZ byl loni navýšen o 450 pracovníků na více než 8700 pracovníků, není ani tato možnost příliš pravděpodobná. A tak tu je ještě jedna možnost, k níž se přiklání i část účastníků internetových diskusí: slušně řečeno se jedná o nepořádek v evidenci nemocných.

Státu nic nehrozí

Úředníci ČSSZ se nemusejí kromě telefonátů a návštěv lidí, kteří se domáhají výplat nemocenských, obávat takřka žádných problémů. Zákon o nemocenském pojištění totiž neukládá žádné sankce za nesplnění stanovených lhůt. Samozřejmě - pokud by se prokázalo pochybení na straně ČSSZ, má pojištěnec právo požádat o náhradu prokázané škody podle zákona o náhradě za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Jaká je šance, že v souboji s úřadem pojištěnec uspěje?
 
Týdeník EURO v této souvislosti oslovil několik advokátů. Žádný z nich se ale k dané problematice nechtěl vyjádřit. Nejčastějším důvodem byla skutečnost, že se vymáhání sankcí po státu za zpoždění sociálních dávek nevěnují, protože jde o velmi malý byznys.